Aktualizace článku v čase 11:15.
Palestinský premiér Muhammad Ištajja dnes předsedovi palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúdu Abbásovi podal demisi své vlády. Ištajja to oznámil na tiskové konferenci. Podle agentury AP zůstává otázkou, zda Abbás premiérovu rezignaci přijme, krok by však mohl otevřít cestu ke Spojenými státy prosazované reformě palestinské samosprávy. Ištajja stál od svého jmenování v březnu 2019 v čele 18. vlády palestinské samosprávy.
„Demisi vlády jsem prezidentovi předložil 20. února a dnes ji podávám písemně,“ uvedl Ištajja v Ramalláhu a dodal, že rozhodnutí bylo přijato „s ohledem na vývoj událostí spojených s agresí proti Pásmu Gazy“.
Podle zpravodajského webu televize Al-Džazíra Ištajja svou rezignaci rovněž zdůvodnil „bezprecedentní eskalací“ násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě a „válkou, genocidou a hladověním v Pásmu Gazy“. Dodal, že existují „snahy učinit z palestinské samosprávy správní a bezpečnostní orgán bez politického vlivu“. Je podle něj rovněž nutné dosáhnout širokého konsenzu ohledně politického uspořádání po skončení války v Pásmu Gazy. Další fáze podle Ištajji bude „vyžadovat nové vládní a politické uspořádání, které zohlední vznikající realitu v Pásmu Gazy, rozhovory o národní jednotě a naléhavou potřebu mezipalestinského konsenzu“.
Vývoj podle agentury AP naznačuje, že Západem podporovaná palestinská samospráva je ochotna zavést reformy, aby se „revitalizovala“, jak požadují USA. Podle dřívějších amerických vyjádření by po skončení války mohla kontrolu nad Pásmem Gazy převzít právě reformovaná palestinská samospráva. V cestě této variantě ale stále stojí mnoho překážek, píše AP.
Palestinská samospráva, která vznikla před 30 lety na základě prozatímních mírových dohod z Osla, má omezenou správu nad částmi okupovaného Západního břehu Jordánu, ale po boji s Hamásem v roce 2007 ztratila moc v Pásmu Gazy.
Frakce Fatah, která ovládá Palestinskou samosprávu, a Hamás se snaží dosáhnout dohody o vládě jednoty a ve středu se mají sejít v Moskvě, píše agentura Reuters. Jeden z vysokých představitelů Hamásu uvedl, že po tomto kroku musí následovat širší dohoda o správě věcí veřejných pro Palestince.
„Rezignace Ištajjovy vlády má smysl pouze v případě, že přijde v kontextu národního konsenzu o opatřeních pro další fázi,“ řekl agentuře Reuters vysoký představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí.
Izrael trvá na tom, že Hamás zničí, a tvrdí, že z bezpečnostních důvodů po válce nepřijme vládu palestinské samosprávy nad Pásmem Gazy. Ofenzivu Izrael zahájil po útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října, při němž zahynulo 1200 lidí. Podle dnešní bilance, kterou zveřejnily úřady kontrolované Hamásem, od října v souvislosti s izraelskými údery zemřelo v Pásmu Gazy 29.782 lidí.
