Možná ne všichni vědí, že Tomáš Garrigue Masaryk (*1850 Hodonín – 1937 Lány) byl filozofem. Přestože není zařazen mezi nejvýznamnější postavy oboru, byl jediným filozofem, kterému se podařilo založit stát a stanout v jeho čele.
Než se roku 1918 stal prezidentem samostatného Československého státu, předcházely tomu roky vytrvalé práce v zahraničí, kde spolu s M. R. Štefánikem a Edvardem Benešem vyvíjel diplomatické činnosti.
Po první světové válce vznikl stát, který zahrnoval nejen Česko, ale také Slovensko a Podkarpatskou Rus. Na tomto územním celku se mluvilo česky, ale i slovensky, rusínsky, polsky, maďarsky a německy.
Masarykovou manželkou se nestala česká žena, ale Američanka Charlotte Garrigue, se kterou se zasnoubil a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil a současně přijal i její příjmení. Charlotte se učila česky, potom působila v několika spolcích, stala se českou vlastenkou, poznala dobře český národ. Jednou prohlásila: „Je něco zvláštního v české povaze. Velká dobrota srdce a krásné zvyky. Jen je třeba určitého uvědomění, svobody.“
Byla to Charlotte, která se zasadila o to, aby v první ústavě Československa r. 1920 byla žena ve všech oblastech postavena na roveň muži.
Role prezidenta, nazývaného „tatíček“, se TGM zhostil v poměrně vysokém věku. Pozoruhodné je, že popřel představu, že „stáří je pouhým čekáním na smrt“. Ve svých čtyřiašedesáti letech se vydal do exilu, aby vybojoval vznik samostatného státu, a dalších 17 let stál v jeho čele.
Již po pěti letech od svého vzniku se Československá republika stala prosperujícím demokratickým státem se silnou měnou a fungujícím hospodářstvím.
„Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost je matematika humanity.“ – TGM
Masarykova humanita se skládala ze dvou pojmů: láska a rozum. Jeho působení a přístup k otázkám životním i veřejným měly motto: „Ctnost je řád a harmonie je částí duše“, což bylo osou, na které spočívalo celé jeho působení. Jeho základní filozofií byl realismus.
Během cestování v průběhu desetiletí vydal několik knih, založil měsíčník Atheneum, zúčastnil se některých veřejných polemik a zasahoval např. proti projevům antisemitismu (během tzv. hilsneriády).
„Budoucnost patří střízlivým, totiž těm, kdož se rozhodli pro vyšší, mravnější světový názor a způsob života.“ – TGM
Prezidentem byl zvolen opakovaně, než nakonec v pozdním věku ze zdravotních důvodů abdikoval.
Za první republiky se fotografie prezidenta nacházely téměř v každé domácnosti a byly nahlíženy s úctou. Opravdová osobní morálka, vedení střídmého života a v neposlední řadě důstojné vzezření a vystupování – tím vším Masaryk založil v české politické tradici vzor státníka, kterému se málokdo dokáže přiblížit.
Podle slov filozofa Karla Raimunda Poppera bylo „Masarykovo Československo nejotevřenější ze všech společností, které kdy v Evropě spatřily světlo světa“.
