Hongkong dnes představil návrh nového zákona o národní bezpečnosti. Ten mimo jiné za trestné činy jako je vlastizrada nebo vzpoura ukládá až doživotní vězení. Norma podle agentury dál prohloubila obavy z omezování svobod ve městě poté, co vláda v Pekingu v roce 2020 v reakci na hongkongské prodemokratické protesty zavedla přísný bezpečnostní zákon, napsala agentura AP.
Debatu o normě zahájili hongkongští zákonodárci už dnes na schůzi svolané za účelem urychlení legislativního procesu. Jednání provázejí přísná bezpečnostní opatření, informovala agentura Reuters.
Několik zákonodárců novinářům řeklo, že očekávají, že návrh projde přes nejvyšší hongkongský zákonodárný orgán – Legislativní radu – do poloviny dubna. Správce Hongkongu John Lee už dříve poslance vyzval, aby zákon projednali „maximální rychlostí“.
Evropská unie v diplomatické nótě vyjádřila své „vážné obavy“, píše agentura Reuters. Týkají se mimo jiné ustanovení návrhu o „vnějším vměšování“ a exteritoriální působnosti zákona. To by podle EU mohlo mít dalekosáhlé následky.
V návrhu zákona jsou ale i části týkající se lidských práv. „Lidská práva mají být respektována a chráněna, stejně jako práva a svobody, včetně svobody projevu, tisku a publikace a svobody sdružování,“ stojí v novince.
Návrh zákona ale především rozšiřuje pravomoci vlády při potlačování nesouhlasných hlasů. Zaměřuje se kromě vzpoury i na vnější vměšování či ochranu státního tajemství. Podle kritiků norma povede k tomu, že se právní rámec Hongkongu bude stále více podobat systému pevninské Číny.
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Peking ale tyto svobody postupně omezuje.
Na základě hongkongského základního zákona, tedy „miniústavy“, je Hongkong povinen zavést své vlastní bezpečnostní zákony, které se týkají zločinů jako vlastizrada či špionáž. Poslední pokus v roce 2003 ale selhal, když na protest proti kontroverznímu zákonu vyšly do ulic statisíce lidí.
V roce 2020 zákon o národní bezpečnosti pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu. Za porušení zákona, který se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti, může být udělen až doživotní trest.
