Reálná mzda v Česku by se za letošní rok mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. Růst by se měla začít již v prvním čtvrtletí. V dnešním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Devět posledních čtvrtletí reálná úroveň platů klesala a za poslední dva roky klesla o 11 procent.
„V prvním čtvrtletí začne reálná mzda opět růst. Letos různé instituce včetně ministerstva financí očekávají inflaci okolo tří procent a okolo šesti až sedmi procent je odhad růstu mezd, takže reálná mzda poroste letos tempem tři až čtyři procenta,“ uvedl Stanjura.
Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v diskusi řekla, že se Česko v úrovni reálných mezd vrátí na úroveň předcovidového roku 2019 až v roce 2026. Podle statistiků průměrná nominální mzda v posledním loňském kvartálu vzrostla o 6,3 procenta na 46 013 korun, při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta. Podle analytiků oslovených na začátku března ČTK se tak reálné mzdy dostaly na úroveň roku 2017. Experti očekávají, že od letošního roku začnou znovu růst, také oni tvrdí, že předpandemické úrovně dosáhnou nejdřív v roce 2026.
Stanjura v pořadu rovněž uvedl, že se Česko letos dostane v ukazateli poměru deficitu veřejných financí vůči HDP pod požadovaná tři procenta z takzvaných Maastrichtských kritérií pro přijetí eura, a to z 5,8 procenta v roce 2021, kdy vládlo nyní opoziční ANO. „Plán byl 2,2 nebo 2,3, ale bezpečně budeme pod třemi procenty a v těch dalších letech to bude klesat,“ uvedl Stanjura. Podle něj to je dobrá zpráva pro budoucí státní rozpočty, které svědčí o ozdravování veřejných financí.
Kritiku koaličních partnerů si nedávno vysloužil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) za jmenování Petra Zahradníka svým zmocněncem pro euro, ač na znovuobsazení funkce národního koordinátora pro přijetí eura nebyla ve vládě shoda. Záležitost vyústila v první koaliční dohodovací řízení, po němž Dvořák místo zmocněnce zrušil.
Představitelé pětikoalice se následně shodli, že si kabinet vyžádá stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) k vyhodnocení výhodnosti vstupu ČR do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II. Legislativní otázky související s případným vstupem ČR do mechanismu nebo eurozóny vyhodnotí také Legislativní rada vlády, stejně jako NERV na to bude mít čas do října. O dalším postupu pak kabinet rozhodne na základě obou analýz a ekonomických výsledků letošního roku, uvedl na začátku února premiér Petr Fiala (ODS).
Pro letošní rok počítá státní rozpočet se schodkem 252 miliard korun, pro příští rok má vláda v rozpočtovém výhledu 235 miliard korun. Stanjura dnes řekl, že je jeho ambicí, aby to číslo bylo nižší. „Já doufám, že to číslo nebude vyšší, to bych považoval za špatný výsledek,“ dodal.
