Od 1. září 2024 vstoupí v platnost zákaz používání starých kotlů. Do kdy lze žádat o dotace a do jakého termínu se musí kotel nejpozději vyměnit? Hrozí reálně pokuty? Jaký je zájem o státní příspěvky? To vše se dozvíte v nadcházejícím článku.
Zákaz používání starých kotlů se blíží. Od 1. září 2024 vstoupí v platnost zákaz používání kotlů na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy. Přestože lidé mají již několik let možnost získat na výměnu starých kotlů dotace, v tuzemsku jich stále zůstává až čtvrt milionu.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odhaduje, že počet kotlů horších, než je 3. emisní třída, činí 150 tisíc. Asociace podniků topenářské techniky (APTT) však hovoří o 220–250 tisících starých kotlů, které jsou v Česku stále ještě v provozu.
Co se rozumí pod pojmem starý kotel?
Jaké kotle se musí vyměnit? Jak poznáte, že máte nevyhovující kotel na pevná paliva? Každý kotel uvedený na trh v souladu s normou ČSN EN 303-5 má na výrobním štítku uvedenou emisní třídu. Staré kotle mají emisní třídu 1 a 2. Obecně řečeno jde o všechny kotle vyrobené před rokem 2003. V případě, že kotel výrobní štítek nemá, nebo na něm třída uvedená není, rozhodne o jeho provozu odborně způsobilá osoba v rámci pravidelné kontroly kotlů. Ta by se měla podle zákona provádět jednou za 3 roky.
Doklad o této kontrole obsahuje mj. též informaci o třídě, kterou kotel splňuje. Kontrolu provádí a doklad vystavují revizní technici, jejichž databáze je k dispozici na stránkách https://ipo.mzp.cz/. Zde je možné vyhledávat a filtrovat techniky s ohledem na vzdálenost od bydliště, výrobce, značku nebo model kotle.
Pokuta za neprovedení revize je až 20 tisíc Kč u fyzických osob a až 50 tisíc pro podnikatele a firmy.
Kontroly a pokuty
Provozovatelé nevyhovujících kotlů je budou muset odstavit nejpozději do 31. srpna 2024. Od září už bude jejich provoz ilegální. Za porušení zákona bude hrozit pokuta až do výše 50 tisíc korun, kterou bude možné ukládat i opakovaně.
Kontrolu budou provádět obecní úřady obcí s rozšířenou působností. MŽP zdůrazňuje, že cílem penalizací je „snížit znečištění ovzduší, a tak zlepšit kvalitu života všech obyvatel ve městech a obcích, nikoli plošně trestat domácnosti“. Ministerstvo přesto upozorňuje, že povinnost výměny „je všeobecně známá již více než 10 let, a dokonce byla již jednou pro určité skupiny prodloužena“.
Ohlašování znečišťovatelů bude probíhat lidově řečeno „na udání“. Podnět na zahájení kontroly může podat kterýkoliv občan nebo orgán veřejné správy u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Úřad rozhodne, zda je kontrola opravdu nutná a pokud o to stěžovatel požádal, bude mu do 30 dnů oznámeno, jestli bude podnět prošetřen nebo ne.
Obecní úřad je povinen shromáždit takové důkazy, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Jako důkaz může sloužit videodokumentace, fotodokumentace, doklady o nákupu odpovídajícího paliva či svědectví. Zákon dokonce hovoří i o analýze vzorků popela či měření tmavosti kouře podle speciální metodiky.
Při vzniku prvního podezření obecní úřad porušovatele upozorní písemně, při dalších už může vykonat fyzickou kontrolu, není-li možné prokázat provinění jinak. Vlastník spalovacího zdroje nebo jeho uživatel je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke kotli, jeho příslušenství i k používaným palivům.
Přesný popis, jaké jednotlivé podmínky musí být naplněny a v jakém pořadí, aby vůbec vznikla možnost vstoupit do obydlí, jsou popsány v zákoně o ochraně ovzduší v § 17 odst. 2 nebo také v tomto Sdělení MŽP.
Obecní úřad nemusí majitele nevyhovujícího kotle automaticky pokutovat. Může mu uložit pouze tzv. opatření ke zjednání nápravy, které může spočívat např. v povinnosti nevyhovující kotel do určitého data vyměnit. Proti nápravnému opatření se nelze odvolat. Proti udělení pokuty se odvolat lze a to k příslušnému krajskému úřadu.
Další možností, jak situaci řešit, je udělení pokuty na místě. Tu lze udělit, jen pokud s tím bude dotčený souhlasit. Výhodou je, že jde maximálně o 10 tisíc korun.
Dotace – kdo a na co je může čerpat
Na výměnu starých kotlů lze získat podporu státu ve formě dotací. Nízkopříjmové domácnosti mají nárok na kotlíkové dotace, které mohou pokrýt až 95 % nákladů, zatímco ostatní mohou požádat o příspěvek v rámci programu Nová zelená úsporám a to až do 50 % výdajů.
Nová zelená úsporám
Tento dotační program spravuje ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Lze z něj pokrýt zhruba polovinu nákladů. Dotace se pohybuje od 80 000 Kč na kotle na biomasu s ručním přikládáním, přes podporu tepelných čerpadel podle konkrétního řešení až do 140 000 Kč. Je možné využít i dotace až 40 000 Kč na připojení na dálkové vytápění.
Mezi podporované zdroje tepla patří kromě kotlů na biomasu také kamna, krby, tepelná čerpadla, solární kolektory a fotovoltaika. Kamna mohou být sálavá, teplovzdušná, akumulační nebo s teplovodním výměníkem. Mezi podporovaná tepelná čerpadla patří typy vzduch-voda, vzduch-vzduch nebo země-voda s plošným kolektorem.
Žádost o dotaci, která musí být podána elektronicky, mohou zájemci podat před provedením prací, v jejich průběhu i po jejich ukončení. Na realizaci zvolených úsporných opatření máte dva roky. Žádost lze podat i zpětně na opatření uskutečněná již od 1. ledna 2021.
Nová zelená úsporám nabízí dotace na celou řadu úprav a při současném zateplení domu a výměně starého kotle můžete získat i kombinační bonus. Příjem žádostí je možný do 31. 8. 2024, přičemž provedení dotovaných výměn bude na základě přijatých žádostí možné i po tomto datu, konkrétně 24 měsíců od podpisu smlouvy.
Více informací najdete na https://novazelenausporam.cz.
Kotlíkové dotace
Kotlíkové dotace zajišťují jednotlivé kraje. Mohou o ně požádat pouze nízkopříjmové domácnosti, konkrétně ty, ve kterých:
- žadatel a všichni členové jeho domácnosti pobírají ke dni podání žádosti o dotaci starobní důchod nebo invalidními důchod 3. stupně,
- žadatel nebo jiný člen domácnosti v období od 1. 1. 2022 do doby podání žádosti o dotaci pobíral příspěvek na bydlení.
Domácnosti mohou získat dotaci ve výši až 95 % na výměnu kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy , a to maximálně:
a) 180 000 Kč výměnou za tepelné čerpadlo
b) 130 000 Kč výměnou za kotel na biomasu (ruční nebo automat).
I u kotlíkových dotací je termín pro předložení vyúčtování a realizace výměny nového zdroje 24 měsíců od podpisu smlouvy, mohou tedy provést výměnu i po 1. září 2024. Jednotlivé kraje mohou mít mírně odlišné podmínky a pravidla, proto je třeba sledovat webové stránky příslušných krajů.
Dotace se vztahují nejenom na nový vytápěcí zdroj, ale i na celou topnou soustavu, takže když si žadatel zvolí levnější kotel nebo čerpadlo, může si k tomu nechat kofinancovat i výměnu trubek nebo radiátorů.
Lidé si samozřejmě mohou vyměnit starý kotel i za nový plynový kondenzační nebo kotel na uhlí, ovšem pak musí počítat s tím, že budou všechno hradit z vlastní kapsy.
Zájem v posledních letech vázne
MŽP poskytuje dotace na výměnu nejstarších kotlů od roku 2015. Kolik jich bylo dosud souhrnně vyměněno úřad přesně neví, nicméně uvádí, že díky kotlíkovým dotacím bylo vyměněno 110 tisíc kotlů a vyplaceno přes 12 miliard.
Podle odhadů ministerstva bylo od roku 2012 vyměněno i bez dotací více než 400 tisíc kusů kotlů. Odhad vychází z prodejů kotlů na pevná paliva a tepelných čerpadel za toto období, které mohly tyto starší kotle nahradit, uvedla pro Epoch Times vedoucí tiskového oddělení MŽP Veronika Krejčí.
S touto cifrou souhlasí i prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Podle něj ročně „vymře přirozenou cestou“ 30–40 tisíc kotlů. Přesto je v posledních době zájem o nové kotle minimální.
„Od poloviny loňského roku a vlastně do teď trh úplně stojí, zájem je minimální. Takové období jsme ještě nezažili,“ říká Lyčka. Propad poptávky se podle něj týká celého trhu zdrojů vytápění, ať už jde o tepelná čerpadla, plynové kotle nebo kotle na biomasu. V současnosti se pouze rozprodávají zásoby z velkoobchodů a velkoskladů, přičemž výrobci vyčkávají a doufají, že zájem se na pololetí rozjede.
Mohlo by vás zajímat:
Situace je špatná do té míry, že výrobci již začínají ve velkém propouštět a omezovat výrobu, upozorňuje zástupce topenářů. K negativnímu trendu přispívá inflace, válka na Ukrajině i měnící se předpisy z Bruselu, míní Lyčka.
Pro topenáře to byl šok. „Byli jsme z toho překvapení a byli z toho překvapení i všichni naši partneři, ať už velkoobchodníci nebo montážní firmy,“ řekl Epoch Times Michal Dostál, ředitel firmy OPOP, jednoho z významných českých výrobců kotlů na pevná paliva. Roky 2022–2024 měli být podle očekávání kotlářských firem jedny z nejsilnějších, přesto se tak neděje. „Lidé to zastavili,“ dodává Dostál.
Na aktuálně dostupné kotlíkové dotace je stále k dispozici 1,4 mld. korun, uvedlo MŽP pro Epoch Times. Nižší zájem o ně potvrdil i náměstek pro oblast financí a dotací Michael Kašpar ze Středočeského kraje. Tam v roce 2023 odsouhlasili a proplatili 1 722 žádostí a v roce 2024 za první dva měsíce 56 žádostí.
Ve Zlínském kraji bylo v roce 2023 proplaceno 1 165 žádostí a v roce 2024 zatím 94 žádostí. Dalších 653 žadatelů má smlouvu na poskytnutí dotací uzavřenou, ale vyúčtování zatím nepředložilo, uvedla pro Epoch Times Ludmila Vaňková, projektová a finanční manažerka z odboru strategického rozvoje Zlínského kraje s tím, že „zájem o kotlíkové dotace je z důvodu cílové skupiny žadatelů nižší, než je absorpční kapacita Zlínského kraje“.
Příčiny malého zájmu
Důvodů, proč se lidé zdráhají pořídit si nový kotel, je jistě víc. Kromě nejistoty na trhu, kam vlastně směřuje klimatická politika Evropské unie, svou roli hraje i fakt, že ti, kteří si již kotel vyměnit chtěli, tak učinili, ať již s dotacemi nebo bez nich.
Zbylá skupina lidí jsou podle Lyčky nízkopříjmové domácnosti, které si nemohou dovolit ani doplatek k nabízeným dotacím nebo nemají chuť cokoliv řešit a vyřizovat. Zpravidla jde o starší spoluobčany. „Mají kotel starý 20, 25 roků, a i když jsou to kotle neefektivní, mají nízkou účinnost a jsou staré, ti lidi je provozují kvůli tomu, že nemají peníze na to, aby je vyměnili,“ konstatuje.
A pak je tu velké množství kotlů, které jsou provozovány jako záložní zdroj, třeba k plynovému kotli. V některých domácnostech mohou mít i tři kotle vedle sebe. „Oficiálně topí jenom plynem a těchhle kotlů může být tak 50, 60 tisíc a tihle lidi taky nebudou mít potřebu ten kotel nějakým způsobem měnit, protože když přijde na lámání chleba řeknou: ,My topíme plynem‘,“ říká Lyčka.
Přesto nevidí žádnou tragédii v tom, že i po září 2024 bude u nás nelegálně v provozu tolik nevyhovujících kotlů. Tyto zdroje časem totiž nevyhnutelně doslouží a budou se muset nahradit. Navíc množství emisí, které se dnes vypouštějí do ovzduší, je v porovnání s předchozími desetiletími daleko menší. Zimní vesnice zahalené do oblak dýmu jsou minulostí.
Ostatně pokud majitelé starých kotlů topí nízkoemisními palivy jako jsou brikety nebo kvalitní dřevo, pozná to, kvůli nižší efektivnosti, pouze jejich peněženka, ne sousedé.
„Trend jde obecně dobrým směrem. Už jenom to, že se o tom mluví a v podstatě každý den se to probírá ve sdělovacích prostředcích, to, že je na ty lidi vyvíjený tlak, je nutí, aby i ve starých kotlech topili lépe, aby tak nečmoudili,“ míní Lyčka.
