Koncem listopadu oznámila Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), že ve spolupráci s firmou Benekov vyvinuli její výzkumníci nový typ hybridního zařízení pro vytápění. Jde o tepelné čerpadlo a peletový kotel v jednom s inteligentní řídicí jednotkou.
„Řídicí jednotka si v závislosti na potřebách objektu, ceně vstupních zdrojů, tedy elektrické energie či pelet, sama vyhodnocuje, kdy je ekonomicky výhodnější topit peletami a kdy je naopak vhodnější využít tepelné čerpadlo,“ uvedl v tiskovém prohlášení jeden z řešitelů projektu Jiří Horák z Výzkumného energetického centra CEET.
Zařízení s tepelným výkonem 10, 25 nebo 90 kilowattů je určeno pro vytápění rodinných domů, veřejných budov i průmyslových objektů a má pomoci snížit náklady na teplo. Je jediným svého druhu na evropském trhu a reaguje na poptávku po bezpečné a udržitelné energii s využitím více zdrojů.
S výkonným ředitelem společnosti Benekov Daliborem Křenkem jsme si povídali o jejich novém systému, proč nejsou samotná tepelná čerpadla řešením, kam směřuje budoucnost vytápění nebo proč se razantně zvýší cena elektřiny.
Vaše hybridní zařízení jste začali vyvíjet už před pěti lety, kdy ještě Evropa nebyla posedlá Green Dealem a nedošlo k energetické krizi a válce na Ukrajině. Jak jste tušili, že právě takový druh produktu bude dnes žádaný?
S myšlenkou nového hybridního zařízení jsme přišli zhruba před pěti lety ve snaze nabídnout na trh novou koncepci. Následné změny vyvolané geopolitickou situací včetně energetické krize následované válečným konfliktem na Ukrajině prokázaly, že se jednalo o velmi vizionářské a strategické rozhodnutí.
I když ještě „zelený úděl“ nebyl v takovém proudu jako dnes, již tehdy bylo jasné, že podobné věci přijdou. Nasvědčovala tomu řada kroků různých autorit. Asi ty nejmarkantnější byly vidět ve stále se zpřísňujících normách pro automobily. Kotlíkové dotace taktéž dávaly vědět, kudy se bude vyvíjet směr vytápění.
Navíc, už tehdy jsme předpokládali, že dojde k velkým výkyvům na energetickém trhu (viz odpověď na poslední otázku), takže samostatné tepelné čerpadlo, zvláště v tehdejších parametrech, nám nedávalo smysl coby jediný zdroj tepla. Green Deal ale nebyl jediným motivátorem pro vývoj tohoto systému, tím byly hlavně jeho přednosti. Pokud bych je měl zkráceně vyjmenovat, potom by to bylo:
- Úspora na vytápění – pokud cena za elektřinu nedosáhne nějakých extrémních hodnot, jsou tepelná čerpadla (TČ) výborná věc. Přes všechna pozitiva ale mají jednu fyzikální nevýhodu: s klesající venkovní teplotou klesá i jejich účinnost. Zkrátka, venkovní výměník, který potřebuje ohřát, se v mrazivém počasí ohřívá daleko hůře než v tom teplejším. Dnes je technologie TČ zase o trošku dále, ale i tak se při nízkých teplotách začíná výkon TČ přibližovat výkonu elektrokotle. A to je znát na účtu za elektřinu. Myslím si, že mi stávající uživatelé TČ dají za pravdu, když se podívají na spotřebu za elektřinu v průběhu mrazivých dvou týdnů, které nás nyní v listopadu potkaly. A to ještě zima neukázala, co jindy umí, tedy teploty i kolem –15°C. Dává tedy logiku, že v mrazivém počasí je lepší použít jiný zdroj tepla. Vy si do hybridního kotle zadáte cenu, kterou platíte za kW elektrické energie, a cenu, kterou jste zaplatili za kilogram dřevních pelet. Vestavěný algoritmus neustále přepočítává a volí ekonomičtější variantu.
- Bezpečí komfortu: Další neocenitelná věc, která má dva rozměry. Jestli se vrátí zimy, které tu ještě před 30 lety byly (což je obvyklá životnost kotle), tedy běžně teploty kolem –25°C, nebude již v mnoha domácnostech výkon tepelného čerpadla dostačovat. Účty za elektriku budou vysoké a za to dostanete „komfort“ v podobě třeba 16 °C v domácnosti. Toto se doufám nestane. Pak tu ale máme druhý rozměr, a to je možnost poruchy, výpadku elektřiny, servisu a jiných zásahů, které povedou k dočasnému odstavení některé z topných jednotek. V takovém případě máte záložní zdroj vytápění. Pokud máte nainstalovanou fotovoltaickou elektrárnu, kterou také umíme, nebo vybavíte část peletového kotle záložním zdrojem (tzv. UPSkou), jste dokonce imunní vůči black-outům.
- Spolehlivost: tím, že si obě části dělí topnou sezónu napůl (TČ je více v permanenci na podzim a na jaře a v zimě pak peletový kotel), se prodlužuje životnost obou systémů. Navíc jedou oba topné systémy pro ně v optimálních podmínkách. Pokud např. topíte peletovým kotlem v teplejším počasí, víte, že kotel často vyhasíná a opět se zapaluje. Toto pro něj není optimální systém fungování, navíc tímto markantně klesá efektivita. Zatímco úspory na straně TČ v mrazivém počasí byly popsány výše, toto je hlavní důvod úspor na straně peletového kotle. Dále si šetříte komín, ve kterém nevzniká tolik kondenzátu.
- Můžete použít výhody vytápění pomocí TČ i ve starých nezateplených objektech s původním rozvodem tepla, pro které samostatné TČ nelze použít.
Samozřejmě tam existuje ještě celá řada dalších výhod.
V tiskové zprávě jsem četl, že zařízení stojí kolem 400 tisíc (varianta 25 kW peletový kotel + 10 kW tepelné čerpadlo vzduch voda). Jak atraktivní je pro zákazníky ve srovnání s jinými formami vytápění, které nabízíte?
Když jsme systém začali vyvíjet, bylo obvyklé zaplatit za tepelné čerpadlo 300 tisíc Kč. Doba je sice již jinde, ale když si pořád spočítáte, kolik byste zaplatili za samostatné TČ a za automatický kotel na biomasu, dojdete k podobné částce. Nebudete ale mít komfort automatického provozu, a hlavně automatického algoritmu, který vám zajistí úsporu.
A tady se právě dostáváme k meritu. Naše firma má více areálů, které používá. V jednom z nich jsme testovali náš hybridní kotel a úspora z provozu dosahovala 39 %. Samozřejmě, záleží na aktuálním poměru ceny za elektriku a za pelety, který se neustále mění. Kdybyste ale pesimisticky počítali s pouhými 20 %, pak si jednoduše spočítáte návratnosti investice.
Já osobně například protopím asi 60 tisíc korun (starý dvougenerační dům). Při pouhých 20 % úspory tedy ušetřím 12 tisíc ročně. Co pět topných sezón topím jednu sezónu zdarma. A to jsem z naměřených 39 % ubral na 20 %. Dále nesmíme zapomínat na ostatní důvody uvedené výše.
Je vaše hybridní zařízení již na trhu? Může si ho zákazník koupit už dnes?
Ano, momentálně je na trhu dostupná varianta 25 kW kotel/10 kW tepelné čerpadlo, kterou mají naskladněnou velkoobchody. Již dlouhou dobu platí, že kvůli sofistikovanosti moderních topných systémů si nemůže tyto věci instalovat sám uživatel. Všem případným zájemcům doporučuji obrátit se na svého oblíbeného nebo nejbližšího topenáře, který posoudí vhodnost instalace (hlavně kvůli rozměrům a jiným technickým parametrům) a vše následně zrealizuje.
Co je podle vás v současnosti nejlepší řešení pro vytápění domu v poměru cena-výkon s přihlédnutím ke splnění všech ekologických požadavků dneška a blízké budoucnosti?
Nerad bych neustále propagoval jedno a to samé, ale z fundamentálních informací vyplývá, že to budou jednoznačně hybridní kotle a hybridní sestavy. Pokud se na straně EU nic nezmění, bude od konce této dekády povinnost instalovat pouze takové zdroje tepla, jejichž celková účinnost bude více než 100 %. A to bez kombinace s tepelným čerpadlem již nebude možné.
Kromě hybridních kotlů coby jednoho výrobku uvádíme na trh v těchto dnech i hybridní sestavy. Tak jako je firma Benekov jedničkou na českém trhu automatických kotlů na biomasu, tak je firma Regulus jedničkou v tepelných čerpadlech. Je tedy logické, že jsme se spojili a nyní společně nabízíme hybridní sestavy včetně fotovoltaické elektrárny. Hybridní sestava je v podstatě hybridní kotel, který je ale „rozložený“ na jednotlivé funkční bloky.
Oproti hybridnímu kotli je nevýhodou trošku větší náročnost na prostory, ale má následující výhody:
- Systém můžete budovat postupně. Záleží na vás, jestli chcete nejprve investovat do TČ nebo do kotle na pelety. Pokud budete chtít, v budoucnu si prostě doinstalujete, co budete potřebovat.
- Pokud již vlastníte daný typ TČ Regulus (řada RTC) nebo automatický kotel Benekov (řada K), můžete si systém také rozšířit a čerpat tak z výhod těchto hybridů.
Co je váš nejprodávanější produkt v ČR a co v Evropě? Liší se to stát od státu? Pokud ano, proč? Platí u nás lidé za energii víc než v jiných státech Evropy?
Ještě nemáme data z tohoto roku, nicméně v předchozích letech jasně dominovaly zdroje na pevná paliva (kotle a krby), za nimi byly plynové kotle a na třetím místě tepelná čerpadla. Nechci se moc pouštět do analýz a politických konotací, proč je to kde takové. Co se týče budoucnosti, lehké zamyšlení nabízím v odpovědi na následující otázku. Ale predikce není jednoduchá. Politici se populisticky předhánějí v tom, co vše zakážou, nikdo z nich ale nemá odvahu říct a garantovat, co bude v budoucnu perspektivní. Samotná tepelná čerpadla totiž nejsou řešením, i když patřím k jejich velkým fanouškům. Tato nejistota je nyní znát na celém trhu s topenářskou technikou.
Jaké další zdroje energie vyvíjíte a kam podle vás bude směřovat vývoj v této oblasti v nejbližších letech?
Žijeme v turbulentní době, kdy veřejně vydávat jakékoli predikce není možné. Pokud se ale nic nezmění, potom je jedna věc jasná: dojde k výraznému zdražení elektřiny a ostatní energie. Odkláníme se od fosilních paliv, což je z pohledu chápání trhu forma energie, a tu je třeba nahradit.
Zvýší se poptávka po jiných zdrojích energie včetně elektřiny. Dále k tomu přispívají dlouholetá protichůdná přání všech politiků, kdy skrze dotace, zákony a jiné mechanismy poptávku po elektřině ještě více navyšují (tepelná čerpadla, elektromobily…), ale zároveň likvidují nabídku (zrušíme takovou a takovou elektrárnu a novou nechceme, protože je „špinavá“). Navíc už ani nemáme čas nové elektrárny postavit.
Obnovitelné zdroje zdražování nezabrání, protože pro ty bude zapotřebí budovat systémy výkonové rovnováhy – ať už je zainvestuje stát nebo soukromý subjekt, někdo je bude muset zaplatit. Energetické společnosti mají ohromné fixní náklady a k tomu potřebují „fixní“ zisky. Údržba a stabilizace soustavy něco stojí, ať jí teče elektřina nebo ne. Zdražování proběhne zřejmě přes distribuční složku ceny, tam to půjde politicky lépe zabalit. Ostatně první náznaky vidíme již v dnešních dnech, ale rozhodně nejde o konečnou úpravu.
Vznikne paradoxní situace, že fotovoltaiku si bude muset nainstalovat každý, aby platil alespoň tak „málo“, jako platí nyní. Vydáme se všichni z úspor, ale ve spotřebitelském koši nám zůstane stejný, ne-li vyšší náklad. Bohužel, nedělejme si iluze, producenti ostatních energetických komodit na to rovněž zareagují zdražením. Takže doba levného topení je pryč.
Pokud se tedy budeme bavit o tepelné technice, potom budou v kurzu takové zdroje, které udělají, co se elektřiny týče, za málo peněz hodně muziky. Pokud je řeč o tepelných čerpadlech, potom se výrobci u systémů vzduch-voda vydají za honbou zvýšení účinnosti a investoři budou více uvažovat i o systémech země-voda, které jsou již nyní více účinné, ale dražší. Otázka je, jestli to bude pro zákazníka stačit, aby neprotopil jmění.
Stavaři vyvinou ještě vyšší úsilí v energetické úspornosti budov. Jisté ale je, že kotle na pevná paliva tady budou dál, protože u starších budov to prostě jinak nepůjde. Tlak bude na obnovitelnou biomasu, takže dřevní pelety, štěpka, kusové dřevo apod.
Uhlí zůstává velkou neznámou, protože v nových elektronikou řízených kotlích s ekodesignem jsou emise již opravdu minimální, ale nesmí se o tom mluvit. Budoucí zdražení ostatních paliv ale může vyvolat otázku ekonomické návratnosti znovuotevření těžby a poptávkový tlak na tuto komoditu. Dostatek dřeva na vytápění, když zakážeme cokoli ostatní, mají možná Kanada, Rusko a Skandinávie. Takže? Hybridy. Pokud se politicky nic nezmění, bude to nutnost.
