Přestože jsou tuhá paliva od 1. ledna 2024 přeřazena kvůli loňskému konsolidačnímu balíčku vlády do základní sazby daně 21 %, na ceně dřevního topiva se to zatím neodrazí. Palivové dříví a produkty z něj jako peletky a brikety díky situaci na trhu stejně zlevní.
„Protože vláda Čechům nesmyslně zdražila DPH o 6 % na veškeré dřevo, tržní mechanismy zareagovaly jinak a v porovnání s loňskou topnou sezónou se veškerá dřevní paliva zlevnila o desítky procent. Tedy zlevnily i pelety, brikety nebo palivové dřevo,“ uvedl pro Epoch Times Vladimír Stupavský, předseda oborového sdružení Klastr Česká peleta.
„Teď na začátku roku 2024 jsou pelety relativně levné, může za to i předzásobení domácností palivy kvůli strachu z energetické krize z minulého období. Poptávka je slabší,“ doplnil Stupavský. Palivové dříví podle něj zůstává klasicky nejlevnější variantou vytápění, ovšem komu se nechce řezat, štípat, sušit a chodit přikládat, může sáhnout po dřevěných peletkách, což je podle Stupavského „topení dřevem pro lenochy“.
Pelety jsou určeny do automatických kotlů, které se montují s objemným zásobníkem, kam se sypou sáčky s peletami. Peletky se samy posouvají ze zásobníku do kotle a kromě toho, že zásobník stačí doplnit jednou za několik dnů, vytvářejí také minimální množství odpadu – 0,5 až 1 %. Oproti tomu hnědé uhlí má popelnatost 8–12 %, říká Martin Kohut, majitel e-shopu Kohutovy paliva, který se specializuje na prodej dřevěných pelet, briket a uhlí.
„Popel se vytahuje třeba co tři týdny v závislosti na druhu kotle a velikosti zásobníku [na popel],“ doplňuje Kohut. Právě objem prodejů dřevěných pelet v jeho e-shopu rok od roku stoupá a tento trend se očekává i do budoucna. O uhlí zájem je, říká, ale je znatelně menší.
„Když si dnes může člověk vybrat a má kombinovaný kotel, vezme si peletky,“ konstatuje Kohut a dodává, že je to způsobeno o něco vyšší cenou uhlí, ale i požadavky na čistotu. Co se týká výhřevnosti, hnědé uhlí je na tom podobně jako pelety, zatímco černé uhlí poskytuje znatelně vyšší teplo, což je ovšem vykoupeno také vyšší cenou.
Přestože od 1. září 2024 se v Česku nebudou moci provozovat kotle na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy ani žádné kotle vyrobené před rokem 2000, podle Kohuta je stále hodně lidí, kteří takový kotel doma mají. Odhady Ministerstva životního prostředí hovoří o 150 tisících domácností, znalci z oboru toto číslo umisťují až na dvojnásobek.
Kolik budou stát pelety v roce 2024
Podle Stupavského letos klesne cena dřevěných pelet až k 7 kč za kilogram. Radí, že nejlepší doba na nákup dřevních paliv a pevných paliv obecně je po skončení topné sezóny, v měsících dubnu až červnu, kdy ceny dosahují minima.
Běžný rodinný dům protopí za sezónu asi 4,5 tun pelet, říká peletář. Při ceně 7 Kč za kilogram tedy vychází roční topení na necelých 32 tisíc Kč. „To je méně než plynové nebo elektrické topení a i méně než řada instalací tepelných čerpadel, hlavně na radiátorových soustavách. Levnější je už jen dřevo nebo některé horší jakosti uhlí,“ říká Stupavský.
V průběhu roku očekává podobné pohyby cen jako v mnoha minulých letech, tj. v létě budou pelety levnější, v zimě poroste cena asi o 15 % a meziročně se ceny budou zvyšovat o inflaci. Tento předpovídatelný scénář bude platit, „pokud se nestane opět nějaký průšvih ve světě, tzn. další covid nebo nějaký neblahý vývoj ve válce na Ukrajině,“ míní zástupce peletářů.
V České republice se ve 40 peletárnách umístěných po celé zemi ročně vyrobí asi půl milionu tun dřevních pelet, 96 % z toho v nejvyšší světové jakosti A1. Dvě třetiny se vyváží do západních zemí a zbytek se spotřebuje na tuzemském trhu.
Ani zelené politiky EU by neměly stabilní lokální trh s peletami narušit, věří Stupavský. „Kvůli peletám se u nás stromy nekácí, vyrábějí se ze zbytků na pilách. Tento „odpad“ z pil, tedy piliny, je pro nás hodnotná surovina, z níž vytváříme jakostí palivo s vysokou přidanou hodnotou. Emisně vychází pelety naprosto luxusně, mnohdy ani nepoznáte na komínu, že majitel topí,“ říká.
Největším konkurentem dřevěných pelet jsou v současnosti tepelná čerpadla. Co se týče nákladů na vytápění, vycházejí velmi podobně. „Nám nahrává, že pořizovací cena kvalitního tepelného čerpadla je dvojnásobná a nevadí nám ani dlouhé mrazivé zimy, jim zase to, že nepotřebují komín a sklad na palivo,“ vyjmenovává Stupavský přednosti obou způsobů.
„Při nynějších cenách vychází v průměru pelety levněji než tepelná čerpadla připojená na radiátorovou otopnou soustavu. Ale v moderních domech s nízkou tepelnou ztrátou, hlavně novostavbách, může být provoz tepelných čerpadel levnější,“ přiznává předseda České pelety, ale dodává, že „často se ukáže (ne)výhodnost tepelného čerpadla až když venku udeří mrazy. Levnější tepelná čerpadla, kterých se u nás montuje většina, při mrazivých a dlouhých obdobích nefungují ekonomicky a spotřebovávají spoustu drahé elektřiny. To vám ale jejich prodejce dopředu neřekne“.