Kvůli Green Dealu (Zelenému údělu) se zvedají ceny energií po celé Evropě a u nás tomu není jinak. Souvisí to s dotováním obnovitelných zdrojů a zejména s tzv. emisními povolenkami, což je jakási forma daně, kterou musí odvádět každá elektrárna a průmyslové podniky, které do ovzduší vypouštějí oxid uhličitý a jiné kontaminanty.
Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Emisní povolenky vydává Evropská unie, která jejich počet průběžně snižuje, v důsledku čehož dochází ke zvyšování jejich ceny.
Ceny povolenek stoupají výrazněji od roku 2019, kdy byl v EU schválen Green Deal, přičemž vrcholu dosáhly v roce 2022, kdy byl prosazen legislativní balíček Fit for 55. Tehdy atakovaly hranici 100 eur za povolenku.
Momentálně se ceny pohybují kolem 75 eur. Ceny povolenek i elektřiny se neustále mění podle situace na trhu. Pro český trh jsou určující ceny na německé burze v Lipsku. Aby uhelné elektrárny neprodávaly se ztrátou, rozdíl mezi cenou povolenky a cenou za 1 MWh elektřiny by měl činit alespoň 20 eur (dle sdělení expertů z oboru).
Na výrobu 1 MWh elektřiny z uhlí je potřeba zhruba jedna emisní povolenka, tj. při výrobě 1 MWh se do ovzduší dostane skoro tuna skleníkových plynů (konkrétně kolem 800 kg) . V současnosti cena emisních povolenek nabobtnala do takových rozměrů, že tvoří drtivou část ceny elektřiny vyráběné z uhlí, které tvoří po nukleární technologii druhou nejdůležitější část našeho energetického mixu. Může jít i o dvě třetiny, ale klidně i o víc než 80 % ceny elektřiny.
Dejme si jednoduchý, poměrně aktuální příklad z trhu, jen v českých korunách a kWh:
| burzovní cena elektřiny | 2,30 kč/kWh |
| emisní povolenka | 1,90 kč/kWh |
| procento z ceny elektřiny | 82,6 % |
Platíme osminásobek
Nebýt Zeleného údělu a tržního modelu, kdy se elektřina musí naceňovat na burze v Německu, Česko by si vystačilo při výrobě elektřiny jen s levnou a spolehlivou jadernou energetikou a domácím hnědým uhlím.
Hnědouhelné elektrárny by byly závěrné, tzn. že by se podle nich nastavovala cena elektřiny na trhu. Výrobní cena by byla při cenách 20 €/MWh pouhých 50 haléřů za kWh (20 €/MWh = 500 Kč/MWh = 0,5 Kč/kWh), vysvětluje Vladimír Budinský, prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu (ZSDNP).
„Bez poplatků POZE (příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie) a bez vynucených dalších extra nákladů na distribuci, které si vyvzdorovávají dotovaní solárníci, by cena elektřiny, kterou platí odběratel, byla i s distribucí kolem 1 až maximálně 1,5 Kč za kWh. Dnes kvůli zelenému šílenství EU a vypjatému ekologickému aktivismu, které v Evropské unii i u nás triumfují, musí odběratel elektřiny platit s nejrůznějšími daněmi, s POZE, s povolenkami, s poplatky za nerost a dalšími ekologickými platbami až 8 Kč za kWh,“ říká Budinský.
Levný zdroj energie
Jak k tomu podotýká energetický analytik Jan Vondráš z firmy Invicta Bohemica, hnědé uhlí má pro Českou republiku několik výhod. „My jsme schopni vyrobit elektřinu z hnědého uhlí extrémně levně, protože za a) hnědé uhlí se neobchoduje na burze a za b) máme ho dostatek ještě na 100 let, když budeme chtít.“
Tím, že se o ceně hnědého uhlí, na rozdíl od toho černého, nespekuluje na burze a jeho cena není odvislá od jiných komodit, je výrazně levnější. Společnosti navíc mezi sebou mají často přímý vztah elektrárna-těžební společnost bez prostředníků a uhlí se nemusí převážet na dlouhé vzdálenosti. Některé naše uhelné elektrárny sedí přímo na uhelných lomech nebo v jejich těsné blízkosti, čímž se přepravní náklady minimalizují.
„Pokud bychom neměli emisní povolenku, jsme schopni elektřinu z hnědého uhlí vyrábět za palivové náklady plus nějaké minimální náklady,“ dodává Vondráš.
