Aktualizováno 6. 3. v 10:10 o úpravu citace v posledním odstavci
Trh s kotli na pevná paliva stagnuje. Prodeje jsou téměř na nule a ani blížící se zákaz provozu starých kotlů nepřinesl zvednutí poptávky. Důvodem je podle expertů v oboru nasycenost trhu, nejistota mezi občany ohledně dalšího vývoje a informační chaos.
„Od poloviny loňského roku a vlastně do teď trh úplně stojí, zájem je minimální. Takové období jsme ještě nezažili. To ani covid v podstatě nebyl tak těžký jako teď, protože tam se to nějak kompenzovalo,“ řekl Epoch Times Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky (APTT).
Propad poptávky se podle něj týká celého trhu zdrojů vytápění, ať už jde o tepelná čerpadla, plynové kotle nebo kotle na biomasu. V současnosti se pouze rozprodávají zásoby z velkoobchodů a velkoskladů, přičemž výrobci vyčkávají a doufají, že zájem se na pololetí rozjede.
„Stejný trend jako u nás panuje i v Německu a v Rakousku. Celá střední Evropa je na tom špatně,“ konstatuje Lyčka s tím, že výrobci již začínají ve velkém propouštět a omezovat výrobu.
„Je to spojeno s tím, že spotřeba obecně se zastavila, takže lidi neutrácejí v celé Evropě. Všechny věci, které lidé potřebují, si nechávají až na poslední chvíli. Odkládají zbytné investice,“ myslí si zástupce topenářů. Inflace, válka na Ukrajině, měnící se předpisy z Bruselu, to vše přispívá k nejistotě mezi spotřebiteli.
Nečekaný šok
Propady prodejů potvrzuje i Michal Dostál, ředitel firmy OPOP, jednoho z významných českých výrobců kotlů na pevná paliva. „Samozřejmě je to proti roku 22 pokles. Máme nějakou pozici na trhu, takže jsme dosáhli plus mínus stejných výsledků jako v roce 21, ale cítím, že roky 22, 23 a 24 měly být těmi roky, kdy se kotle mění, ale lidé to zastavili,“ sdělil Epoch Times manažer.
Pro topenáře to byl šok. „Byli jsme z toho překvapení a byli z toho překvapení i všichni naši partneři, ať už velkoobchodníci nebo montážní firmy,“ líčí Dostál a dodává, že za tím může být inflace, růst úrokových sazeb a další aspekty.
Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta, uskupení sdružujícího výrobce dřevěné biomasy a výrobce a prodejce kotlů na dřevěná paliva, se domnívá, že kotlářské firmy byly „namlsané z minulých let“, kdy panovala energetická krize, lidi byli v panice a „kupovali de facto všechno“.
Také Lyčka má za to, že potenciál těch, kdo si efektivnější kotel pořídili sami nebo se nechali přesvědčit dotacemi, je již vyčerpán. Od 1. září 2024 vstupuje v platnost zákon zakazující používání kotlů 1. a 2. emisní třídy. Podle APTT je však stále v provozu až 250 tisíc kotlů této kategorie, které budou od září prakticky ilegální.
Ministerstvo životního prostředí nabízí dotace Zelená úsporám, kterými lze financovat 50 % nákladů na výměnu starého kotle, zatímco kraje mají pro nízkopříjmové skupiny tzv. kotlíkové dotace, díky nimž lze získat až 95 % nákladů na nový zdroj vytápění, ať už kotel nebo tepelné čerpadlo.
Přesto to vypadá, že ani nabídky finanční podpory u některých osob nezabírají. Podle Stupavského a Lyčky jde o skupinu domácností, která má nízké příjmy a nemůže si dovolit ani doplatek k nabízeným dotacim nebo nemají chuť cokoliv řešit a vyřizovat.
Také existuje řada domácnosti, které provozují více zdrojů vytápění. Tito lidé mohou mít dva i tři kotle, které používají podle toho, co je pro ně zrovna nejvýhodnější, ať už je to plyn, uhlí nebo pelety. I když je jeden z těchto kotlů nevyhovující, necítí se tlačeni k jeho výměně.
Informační chaos
Ke zlepšení situace podle Dostála nepřispívá ani česká vláda včetně Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí, kteří otálejí s oznamováním dotací a nesourodě a nedostatečně informují veřejnost. „Lidé jsou zmatení, neví, čemu mají věřit,“ říká šéf firmy OPOP s tím, že spotřebitelům často není jasno, jestli bude nebo nebude zakázáno uhlí, kdy je lepší nový kotel a kdy tepelné čerpadlo apod.
„Dneska máte začátek třetího měsíce a ze strany těch, kteří to vyžadují, to znamená ministerstva životního prostředí a SFŽP, není ani jeden vysvětlující článek, ani jedna televizní reklama nebo cokoliv dalšího, aby to ti lidé pochopili,“ stěžuje si Dostál. Vládě podle něj chybí koncepce pro malou energetiku. „Neřeší, čím má vytápět venkov,“ namítá Dostál. Odrazem toho jsou pak nerovné podmínky v rámci dotací na biomasu kontra tepelná čerpadla.
Nejistotu na trhu způsobují i sdělovací prostředky, konstatuje Lyčka. Ty podle něj vypouštějí spoustu nepřesných nebo nepravdivých informací. „Jednou že se zakáže dřevo, pak zase plyn, nyní je v trendu zase psát, že čerpadla jsou neekonomická. Lidi jsou tak vystrašení, že jsou zmateni. Neví co kupovat,“ říká zástupce topenářů.
Lyčka si rovněž stěžuje na nekonzistentní politiku EU, která svá pravidla neustále mění. Příkladem může být Německo, kde měly být od 1. ledna 2024 povoleny pouze tepelná čerpadla jako náhrada stávajících kotlů. Berlín však na poslední chvíli od tohoto kroku upustil. Ve Velké Británii, která sice už vystoupila z EU, ale následuje enviromentální politiku bloku, zase měli od 1. dubna 2024 zavést tzv. kotlíkovou daň – pokutu pro firmy za nesplnění prodejních kvót tepelných čerpadel na úkor plynových kotlů. Britská vláda má tento týden oznámit zrušení plánovaných pokut.
„Tak brutální změnu pravidel jsme ještě nezažili, aby se v podstatě každý rok něco měnilo. Dříve to bývalo, že se dalo na nějakých 8-10 let dopředu odhadnout, jaký bude trend. Teď každý rok přicházejí nějaké nové věci z Bruselu nebo z těch vyšších struktur, jak co bude, nebude,“ říká Lyčka.
Budou se vyměňovat i kotle 3. třídy?
Topenářské firmy doufají v brzké oživení. Spoléhají na to, že poptávka se v létě zase pohne. „Lidi začínají víc utrácet, takže všichni čekáme, že se to na pololetí rozběhne,“ popisuje Lyčka.
Stupavský se s kolegy v oboru včera setkal s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, aby mu sdělil, že celý trh s topenářskou technikou netrpělivě čeká na další vlnu dotací. Mělo by se jednat o podporu výměny kotlů 3. emisní třídy, kterých je podle Stupavského 2-3krát víc než kotlů 1. a 2. emisní třídy, které budou zakázány od září.
„Problém je, že se na ministerstvu tento program stále připravuje a diskutuje se, co přesně bude dotováno. Takže na stole jsou varianty dotovat pouze výměnu 3. třídy uhlí nebo 3. třídy komplet nebo 3. třídy jenom kotlů starších než třeba 10 let. Jednání se teprve rozběhnou,“ líčí Stupavský.
