Proč je teplo ve městech zdaněno nižší sazbou než na venkově? Vláda nedokáže tuto nesrovnalost, která má dopad na miliony Čechů, rozumně objasnit, zatímco majitelé vlastního vytápění hovoří o nespravedlnosti.
Od 1. ledna 2024 došlo na základě novelizovaného zákona o DPH k přehodnocení sazeb DPH. Místo tří vznikly pouze dvě sazby (12 % a 21 %), přičemž stát přerozdělil zboží a služby do těchto dvou sazeb.
„Cílem změny systému DPH a redukce počtu sazeb ze tří na dvě je jeho větší přehlednost, jednoduchost a minimalizace prostoru pro výkladové nejasnosti a potenciální daňové úniky,“ uvedlo pro Epoch Times prostřednictvím svého tiskové mluvčího Ministerstvo financí.
Dodávky tzv. dálkového tepla, tedy ohřevu z tepláren, které zásobují městské aglomerace, se od ledna ocitly v nižší sazbě 12 %, což pro obyvatele bytů znamená, že ušetří. Zato DPH u všech ostatních paliv, včetně těch ekologických, se zvýšilo o 6 procentních bodů (z 15 na 21), což logicky povede k tomu, že lidé, kteří nevyužívají centralizované teplo a spoléhají se na vlastní vytápění, si budou muset připlatit.
„Lidé na vesnici jsou zvyšováním cen paliv znevýhodňováni,“ namítá Martin Kohut, majitel firmy Kohut Trade Company, která se specializuje na prodej dřevěných peletek, briket a uhlí. Dodává, že obyvatelé obcí si navíc musejí nákup kotlů a kamen, jejich údržbu a topivo obstarávat sami a mají s tím větší starosti a práci než lidé žijící ve městech.
Pevná paliva jako hlavní zdroj vytápění používá podle odhadů 15 % českých domácností (asi 700 tisíc). Další stovky tisíc domácností ovšem používají pevná paliva jako dodatkový zdroj, zejména k vytápění plynem.
„Lidé s nižšími příjmy, kteří jsou ekonomicky nejzranitelnější, využívají nejvíce k vytápění právě pevná paliva nebo dálkové teplo. Je v tom i velká míra nespravedlnosti – ve městě je základní vytápění uspokojováno dálkovým teplem, tedy vytápěním s nižším DPH, ale na vesnicích je tento samý ekvivalent sociálního vytápění zdaněn nejvyšší sazbou 21 %,“ poukazuje na nesrovnalost Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.
Jeho oborové sdružení oslovilo vloni ministry i předsedu vlády, aby na tuto nespravedlnost poukázali, ale sešel se s nimi pouze ministr životního prostředí Petr Hladík, který jim oznámil, že tato věc není v jeho gesci.
Epoch Times oslovil další zainteresovaná ministerstva (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí), aby nám vysvětlila rozpor mezi nižší sazbou DPH u centralizovaného tepla a vyšší sazbou u pevných paliv. Ministerstva se odkazovala jedno na druhé, aniž by byla schopna poskytnout odpověď.
Obrátili jsme se proto na Úřad vlády, kde uvedli, že „jde o politickou shodu v rámci koalice, která vzešla z jednání během přípravy konsolidačního balíčku. Vláda postupovala při přeřazování zboží a služeb mezi základní sazbu 21 procent a sníženou sazbu 12 procent tak, že do snížené sazby byly zařazeny hlavně složky se zdravotním či sociálním významem, jako jsou například potraviny a léky“.
Na dotaz, jaký je rozdíl mezi sociálním významem tepla ve městě a na venkově a proč došlo k uvedenému rozporu, jsme dostali lakonické vyjádření, že „teplo bylo dlouhodobě ve snížené sazbě, kde zůstalo, ostatní paliva se sjednotila do základní, kde většina z nich byla i před změnami,“ napsala tisková mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková.
Na jednu stranu tedy vláda volá po klimaticky přívětivějším vytápění, na straně druhé zvyšuje daně u jednoho z nejudržitelnějších paliv – domácí biomasy s ultranízkými emisemi, upozorňuje na protiklad Stupavský a dodává: „Z vládních kroků čtu, že levá ruka neví, co dělá pravá.“
Kvůli zvýšenému DPH na pelety podle něj hrozí ještě další jev. Protože v sousedním Německu platí na dřevní paliva DPH ve výši sedmi procent, německým obchodníkům se vyplatí nakoupit pelety v Česku, vyvézt je do Německa a prodat je zpět českému zákazníkovi. Vydělá na tom obchodník, nižší cenu může dostat i český spotřebitel a jediný, kdo na tom ztratí, je český stát, protože daň se odvede v zahraničí, varuje Stupavský.
