Evropský parlament v pondělí schválil kontroverzní směrnici o energetické náročnosti budov, jejíž součástí je i zákaz používání fosilních paliv pro vytápění a ochlazování budov do roku 2040. Znamená to, že kotle na uhlí, plyn nebo lehké topné oleje se stanou nejpozději od tohoto data minulostí.
Nová verze směrnice zpřísňuje cíle pro snižování emisí v budovách a přináší celou řadu nových pravidel, která se dotknou každého z nás. Členské státy budou muset zajistit, že průměrná spotřeba energie klesne v rezidenčních budovách do roku 2030 alespoň o 16 % a do roku 2035 až o 22 %. Plánovány jsou povinná zateplování a výměny zdrojů vytápění u budov s největší energetickou náročností, přičemž nízkopříjmové domácnosti dostanou na přestavby dotace.
Novostavby budou muset od roku 2030 povinně splňovat nulové emise nejenom s ohledem na vytápění, ale i na použité stavební materiály. Nové veřejné budovy jako školy, nemocnice či státní úřady budou muset toto kritérium splňovat již od roku 2028. Obsáhleji se tomuto tématu budeme věnovat v připravované speciální zprávě.
Co se týče vytápění budov, kotle na fosilní paliva jako uhlí, plyn nebo lehké topné oleje musí být do roku 2040 odstaveny. Už od roku 2025 se ruší dotace na kotle na fosilní paliva, přičemž hybridní formy vytápění (např. kotel s tepelným čerpadlem nebo fotovoltaikou) budou stále podporovány.
O legislativě dále bude jednat Rada Evropské unie složená z členských států. Pokud ji schválí, směrnice se stane závaznou. Z českých europoslanců podpořili směrnici pouze Luděk Niedermayer (TOP 09), Stanislav Polčák (STAN), Markéta Gregorová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa (všichni tři Piráti) a Radka Maxová (nestr., S&D). Dalších 12 poslanců hlasovalo proti, jeden se zdržel.
Konec uhlí v českých domácnostech
Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta, uskupení sdružujícího výrobce dřevěné biomasy a výrobce a prodejce kotlů na dřevěná paliva, pro Epoch Times uvedl, že schválení směrnice není nic překvapivého, dlouhodobě se o ní vyjednávalo a výrobci si jsou toho dobře vědomi.
„Připravují se na to. De facto nemáme asi ani jednoho výrobce, který dělá a vyrábí vyloženě pouze kotle na tuhé fosilní palivo. Všichni už tu cestičku k ekologizaci mají dávno zavedenou. U nás to bude hlavně znamenat konec uhlí v domácnostech,“ líčí Stupavský.
Podle něj ke konci uhlí jako zdroji vytápění stejně trh směřuje i sám tím, že cena baleného tříděného uhlí stoupla na úroveň pelet a lidé od něj odcházejí. „Tím, jak se utlumuje výroba uhlí, nebude tady ani dostatek tříděného uhlí pro domácnosti. Bude ho málo a tím pádem jeho cena vzroste a samovolně zmizí z trhu,“ myslí si Stupavský.
Za plyn není náhrada
Dřevěná paliva jako kusové dřevo, pelety a brikety tak zůstávají společně s tepelnými čerpadly a centrálním vytápěním momentálně jedinými možnostmi vytápění. Jenže odstavit plyn nemusí být tak jednoduché. Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky (APTT), upozorňuje, že ne všude se dá instalovat tepelné čerpadlo, kotle na biomasu nebo elektrické vytápění.
„V podstatě u poloviny bytových domů, které topí plynem v současné době neexistuje alternativa hlavně za plynové kotle,“ sdělil Epoch Times a dodal, že sázka na nahrazení zemního plynu vodíkem je podle něj slepou uličkou.
Zařazení plynu na černou listinu podle něj vyvolává obří nejistotu nejenom mezi výrobci kotlů, ale také mezi spotřebiteli. Ještě nedávno Ministerstvo životního prostředí zvažovalo, že by dotace přidělovalo i na výměnu starých plynových kotlů za nové kondenzační, říká Lyčka.
Lidé se teď dle něj doslova bojí něco kupovat z obav, aby neinvestovali do něčeho, co bude za pár let zakázané. Jako příklad uvádí plynovou kotelnu na střední škole, kterou právě navštívil, kde mají starší kotle a potřebovali by je vyměnit. Chtěli by modernější plynové kondenzační kotle, ale
netuší, zda se jim vyplatí renovovat za dva roky kotelnu, aby ji museli za pár let zase měnit.
„Ta nejistota je šílená,“ poznamenává Lyčka a dodává, že panuje mezi lidmi i u ostatních zdrojů vytápění. U tepelných čerpadel se hovoří o zpřísňování požadavků na chladiva, u elektřiny zase o jejím možném nedostatku v budoucnu a vysokých cenách. I proto je dnes jako palivo nejžádanější dřevní peleta, které nehrozí sankce a její nedostatek. Zatím.
V případě plynových kotlů si nepomohou ani ti, kteří by si své zařízení nechali i po zákazu provozu, jak je to v případě starých kotlů, které mají být vyměněny do září 2024 a přesto jich je v české populaci stále přibližně 200 tisíc. Jakmile dodavatelé zastaví kohoutky, zůstanou bez tepla.
Mohlo by vás zajímat:
Totální kolaps vytápění
Výrazně strádají i čeští výrobci kotlů, kteří se již od loňského roku potýkají s minimálním zájmem vyvolaným nejistotami na trhu. Více jsme o tom psali v našem předchozím článku.
Lyčka doufá, že směrnice EU ještě dozná změn, i když prostor k tomu vidí až po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024. Věří, že noví poslanci budou nakloněnější ústupkům vůči zeleným politikám unie a že v průběhu 15 let, během kterých má zákaz kotlů na fosilní paliva nastat, dojde k rozumným kompromisům.
V revizi směrnice věří i europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který pro ni hlasoval. Před novináři uvedl (podle ČTK), že jako nejkontroverznější vnímá právě část o odstranění kotlů na fosilní paliva do roku 2040, ale myslí si, že do té doby bude celá směrnice přezkoumána.
Kdyby se tak nestalo, Lyčka se obává, že se občané i instituce dostanou do neřešitelných situací. „Tak, jak jsou ty ideje teď nastaveny, to směřuje k totálnímu kolapsu, hlavně u rezidenčního vytápění. A za tím si stojím,“ říká zástupce topenářů.
