23. března 1849 rakouská armáda pod velením maršála Radeckého porazila armádu Sardinského království, které velel polský generál Wojciech Chrzanowski. Bitvou u Novary skončilo první období italského sjednocování a Rakousko si na 10 let uhájilo svoje panství v severní Itálii. Tou dobou bylo maršálovi právě 83 let.
Josef Václav Radecký (1766–1858), hrabě, byl český šlechtic z rodu Radeckých z Radče. Odmala dostával vojenskou výchovu a stal se významným rakouským vojenským velitelem. Jako stratég, politik a vojenský reformátor je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců Evropy 19. století. Během rusko-turecké války 1787–1792, kde Rakousko bylo spojencem Ruska, si jeho schopností povšiml dokonce ruský generál Suvorov, který z něj udělal pobočníka a sám ho vzdělával.
Josef Václav Radecký sloužil Rakouskému císařství od r. 1784 do r. 1856. Jeho vojenská služba trvající 71 let měla opravdu rekordní trvání.
Josef Václav Radecký (1766–1858), hrabě, byl český šlechtic z rodu Radeckých z Radče. (Georg Decker, volné dílo.)
Vypravuje se, že jako čerstvý kadet si Radecký dal věštit budoucnost z ruky a věštění mu předpovědělo skvělou vojenskou kariéru. Nakonec však bylo podotknuto, že jako voják nesejde vojenskou smrtí. K tomu všemu opravdu došlo: jako vojevůdce se Radecký stal legendou, nikdy neprohrál bitvu, ale nakonec uklouzl doma na podlaze své rezidence, zlomil si krček stehenní kosti, dostal zápal plic, kterému podlehl ve věku jednadevadesáti let.
Tehdy byl v Rakouském císařství vyhlášen čtrnáctidenní smutek, jeho tělo převezeno z Milána do Vídně, kde byl pohřben.
