Počátkem března představilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) novou důchodovou reformu, která chce, kromě jiného, navázat hranici odchodu do důchodu na věk dožití, a tedy počítá se zvyšováním důchodového věku.
V pořadu Otázky Václava Moravce v neděli o navrženém systému diskutovali Vladimír Bezděk, poradce prezidenta Pavla a bývalý šéf důchodové komise, a Danuše Nerudová, taktéž bývalá šéfka důchodové komise.
Poradce prezidenta souhlasil, že neudržitelnost penzijního systému se řešit musí, a naznačil, že nejméně manévrovacího prostoru se týká zvyšování důchodového věku. Otázkou pak je jen jakým způsobem.
V diskuzi zároveň poukázal na tři pozitiva zvyšování důchodového věku.
První dle něj „pomáhá významně ulevit fiskálním tlakům dlouhodobé bilance důchodového systému“ či bilanci zdravotního pojištění. Jinými slovy, pozdější čerpání ze systému šetří výdajovou stránku a přispívá příjmové stránce.
„Za druhé, pomáhá významně zvyšovat dlouhodobé tempo ekonomického růstu české ekonomiky, protože prostě víc lidí po delší dobu bude pracovat,“ pokračoval Bezděk a popsal situaci obdobných „nekonečných diskuzí“ o zvyšování důchodového věku, invalidních důchodech, či eventuální nemožnosti se zaměstnat, z počátku milénia.
„Historická data za posledních 20 let – to je jeden z nejvíce utajených ekonomických úspěchů české ekonomiky,“ pokračoval dále s upřesněním, že za tu dobu počet pracujících ve věkové skupině 55–64 let několikanásobně vzrostl.
Jako třetí pozitivum popsal „mikroekonomický efekt“, kdy pozdější odchod do důchodu u lidí, kteří již nárok na něj mají, jim přináší vyšší důchod, neboli vyšší příjem ve stáří.
Důchodová reforma
Ministr MPSV Marián Jurečka (KDU-ČSL) představil reformu na tiskové konferenci 1. března.
Nutnost změny vidí v neudržitelnosti současného systému, kdy především zvyšování věku dožití a „silné ročníky“ mířící do důchodového věku způsobují negativní bilanci systému, čili výdaje jsou vyšší než příjmy. Odhadl, že bez změny by mohl systém dosáhnout deficitu až 5 % HDP, což by bylo při dnešních cenách 350 miliard Kč.
Odhady ministerstva práce hovoří, že zatímco v roce 2000 bylo na jednoho důchodce ve věku 65+ pět ekonomicky aktivních občanů (tj. ve věku 16–64), v roce 2020 to bylo už jen „3,5 člověka“ a v roce 2050 hrozí, že na důchodce staršího 65 let by připadali pouze dva ekonomicky aktivní lidé.
„Hranice odchodu do důchodu bude navázána na věk dožití,“ konstatuje jeden ze zásadních bodů reformy, jehož výsledkem bude zvýšení důchodového věku, byť jiný bod připouští i snížení hranice pro lidi zařazené do vyšších rizikových kategorií (vyšší fyzická zátěž, náročnější pracovní podmínky).
Druhou stranou mince jsou argumenty neférovosti zvyšování hranice odchodu do důchodu, snižující se produktivita s věkem či dopad na rodinná uspořádání, kdy prarodiče nebudou moci pomoct rodičům s hlídáním dětí.
Statistiky
Dle statistik Českého statistického úřadu připadalo v roce 2000 na celkový počet 109 tisíc zemřelých zhruba 75 % lidí ve věku 65 a starších. V roce 2022 připadalo na celkový počet přes 120 tisíc zemřelých zhruba 84 % lidí stejné věkové kategorie.
Dle zevrubného výpočtu Epoch Times ze statistik Českého statistického úřadu lze vyvodit, že za oněch 22 let se průměrný věk zemřelých zvýšil ze 72 na 76 let.
Dle výročních statistik České správy sociálního zabezpečení lze také pozorovat rostoucí trend počtu důchodců (na který již začnou nastupovat silné ročníky).
Za poslední tři roky pak vidíme, jak růst výdajů důchodového pojištění převyšuje růst příjmů a z víceméně vyrovnané bilance v roce 2021 se o rok později dostal systém do mírného deficitu a loni zaznamenal dokonce minus 67 miliard Kč.
