Katabella Roberts

29. 3. 2024

Na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku Rusko vetovalo návrh o prodloužení dohledu nad sankcemi uvalenými na Severní Koreu.

„Rusko podkopalo mezinárodní mír a bezpečnost tím, že vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která usilovala o prodloužení mandátu skupiny odborníků odpovědných za monitorování a podávání zpráv o sankcích uvalených na Severní Koreu,“ uvedla Bidenova administrativa.

Komentáře Washingtonu následovaly po hlasování o rezoluci, kterou 28. března předložily Spojené státy.

Rezoluce by prodloužila mandát panelu expertů Výboru OSN pro sankce vůči Severní Koreji, který má monitorovat rostoucí severokorejský jaderný program a podávat o něm zprávy, do 30. dubna 2025.

Návrh hlasováním v poměru 13:1, kdy jediný hlas proti náležel Rusku, Rada zamítla a panel nyní po vypršení svého stávajícího mandátu na konci dubna ukončí svou činnost. Čína, klíčový spojenec Moskvy, se zdržela hlasování.

Před hlasováním stálý zástupce Ruska při OSN Vasilij Něbenzja prohlásil, že situace v Severní Koreji se v posledních letech „zásadně změnila“, a obvinil západní země v čele se Spojenými státy, že Pchjongjang „dusí“.

Něbenzja pokračoval, že poslední roky jasně ukázaly, že sankce proti Severní Koreji nedosáhly žádoucího výsledku ze strany mezinárodního společenství ani nenormalizovaly situaci na poloostrově.

„Nepodporují dialog, a přesto zatěžují obyvatelstvo Korejské lidově demokratické republiky,“ dodal.

Washington je zklamán

Veto Ruska je prvním případem, kdy se Moskva pokusila zablokovat práci skupiny odborníků, kterou Rada bezpečnosti OSN každoročně obnovovala po dobu 14 let.

V rozhovoru s novináři po hlasování mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller konstatoval, že Washington je ruským vetem „hluboce zklamán“.

„Skupina odborníků Výboru 1718 je již 15 let zlatým standardem pro poskytování nezávislých analýz a doporučení k provádění sankcí OSN vůči KLDR, které jsou založeny na faktech. Po celých těchto 15 let se panel expertů těšil jednomyslné podpoře Rady bezpečnosti a až do letošního roku byl obnovován na základě konsensu,“ uvedl Miller.

„Dnešní kroky Ruska cynicky podkopávají mezinárodní mír a bezpečnost, a to vše za účelem prosazení korupční dohody, kterou Moskva uzavřela se Severní Koreou,“ pokračoval. „Zdá se, že Moskva má v úmyslu usnadnit KLDR nezákonnou snahu o získání zbraní hromadného ničení a její dnešní veto bylo samoúčelnou snahou pohřbít zprávu panelu o vlastním spolčení s KLDR s cílem zajistit si zbraně, které může použít k další agresi proti Ukrajině.“

Čína se hlasování zdržela

Miller uvedl, že Washington je rovněž zklamán tím, že se Čína rozhodla zdržet se hlasování o rezoluci po 14 letech podpory mandátu. Navzdory vetu a zdržení se hlasování Miller poznamenal, že všechny rezoluce Rady bezpečnosti a opatření OSN týkající se nezákonných severokorejských programů v oblasti zbraní hromadného ničení a balistických raket zůstávají v platnosti.

Test severokorejské mezikontinentální balistické střely z roku 2022. (KCNA/AFP/Getty Images)

„Budeme i nadále pracovat na potírání nezákonných akcí KLDR, spolupracovat s podobně smýšlejícími státy všemi dostupnými prostředky na omezení hrozby, kterou KLDR představuje, a reagovat na snahy jejích podporovatelů chránit KLDR před odpovědností,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí.

Rada bezpečnosti uvalila na Severní Koreu sankce po jejím prvním jaderném testu v roce 2006, což vedlo ke zřízení Sankčního výboru OSN pro Severní Koreu, který monitoruje provádění těchto sankcí.

Od té doby se Rada snažila, i když neúspěšně, omezit financování Severní Koreje a omezit její jaderný a balistický program.

Začátkem tohoto měsíce Bílý dům varoval, že Rusko nyní používá severokorejské balistické rakety ve své válce proti Ukrajině.

Článek vyšel za pomoci The Associated Press.

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Související témata

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.