a 29. 3. 2024

Na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku Rusko vetovalo návrh o prodloužení dohledu nad sankcemi uvalenými na Severní Koreu.

„Rusko podkopalo mezinárodní mír a bezpečnost tím, že vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která usilovala o prodloužení mandátu skupiny odborníků odpovědných za monitorování a podávání zpráv o sankcích uvalených na Severní Koreu,“ uvedla Bidenova administrativa.

Komentáře Washingtonu následovaly po hlasování o rezoluci, kterou 28. března předložily Spojené státy.

Rezoluce by prodloužila mandát panelu expertů Výboru OSN pro sankce vůči Severní Koreji, který má monitorovat rostoucí severokorejský jaderný program a podávat o něm zprávy, do 30. dubna 2025.

Návrh hlasováním v poměru 13:1, kdy jediný hlas proti náležel Rusku, Rada zamítla a panel nyní po vypršení svého stávajícího mandátu na konci dubna ukončí svou činnost. Čína, klíčový spojenec Moskvy, se zdržela hlasování.

Před hlasováním stálý zástupce Ruska při OSN Vasilij Něbenzja prohlásil, že situace v Severní Koreji se v posledních letech „zásadně změnila“, a obvinil západní země v čele se Spojenými státy, že Pchjongjang „dusí“.

Něbenzja pokračoval, že poslední roky jasně ukázaly, že sankce proti Severní Koreji nedosáhly žádoucího výsledku ze strany mezinárodního společenství ani nenormalizovaly situaci na poloostrově.

„Nepodporují dialog, a přesto zatěžují obyvatelstvo Korejské lidově demokratické republiky,“ dodal.

Washington je zklamán

Veto Ruska je prvním případem, kdy se Moskva pokusila zablokovat práci skupiny odborníků, kterou Rada bezpečnosti OSN každoročně obnovovala po dobu 14 let.

V rozhovoru s novináři po hlasování mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller konstatoval, že Washington je ruským vetem „hluboce zklamán“.

„Skupina odborníků Výboru 1718 je již 15 let zlatým standardem pro poskytování nezávislých analýz a doporučení k provádění sankcí OSN vůči KLDR, které jsou založeny na faktech. Po celých těchto 15 let se panel expertů těšil jednomyslné podpoře Rady bezpečnosti a až do letošního roku byl obnovován na základě konsensu,“ uvedl Miller.

„Dnešní kroky Ruska cynicky podkopávají mezinárodní mír a bezpečnost, a to vše za účelem prosazení korupční dohody, kterou Moskva uzavřela se Severní Koreou,“ pokračoval. „Zdá se, že Moskva má v úmyslu usnadnit KLDR nezákonnou snahu o získání zbraní hromadného ničení a její dnešní veto bylo samoúčelnou snahou pohřbít zprávu panelu o vlastním spolčení s KLDR s cílem zajistit si zbraně, které může použít k další agresi proti Ukrajině.“

Čína se hlasování zdržela

Miller uvedl, že Washington je rovněž zklamán tím, že se Čína rozhodla zdržet se hlasování o rezoluci po 14 letech podpory mandátu. Navzdory vetu a zdržení se hlasování Miller poznamenal, že všechny rezoluce Rady bezpečnosti a opatření OSN týkající se nezákonných severokorejských programů v oblasti zbraní hromadného ničení a balistických raket zůstávají v platnosti.

Test severokorejské mezikontinentální balistické střely z roku 2022. (KCNA/AFP/Getty Images)

„Budeme i nadále pracovat na potírání nezákonných akcí KLDR, spolupracovat s podobně smýšlejícími státy všemi dostupnými prostředky na omezení hrozby, kterou KLDR představuje, a reagovat na snahy jejích podporovatelů chránit KLDR před odpovědností,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí.

Rada bezpečnosti uvalila na Severní Koreu sankce po jejím prvním jaderném testu v roce 2006, což vedlo ke zřízení Sankčního výboru OSN pro Severní Koreu, který monitoruje provádění těchto sankcí.

Od té doby se Rada snažila, i když neúspěšně, omezit financování Severní Koreje a omezit její jaderný a balistický program.

Začátkem tohoto měsíce Bílý dům varoval, že Rusko nyní používá severokorejské balistické rakety ve své válce proti Ukrajině.

Článek vyšel za pomoci The Associated Press.

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Související témata

Přečtěte si také

Ústavní soud rozhodl o paragrafu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“

Ústavní soud dnes vydal rozhodnutí ve věci nového paragrafu trestního zákona trestajícího „činnost pro cizí moc“. Proti znění paragrafu a způsobu jeho schvalování v Parlamentu se ohradilo 24 senátorů.

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt

Petr Fiala sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány, které už začal realizovat.

Výstavbu větrníků v Česku brzdí nastavení systému, říkají zástupci větrné energie (rozhovor)

Jsou větrné elektrárny životaschopné i bez dotací? Jaký bude vývoj po chystaných změnách v akceleračních zónách? Jak mohou investoři získat důvěru místních? To vše v našem rozhovoru s experty z oboru.

Evropský parlament podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur

Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč).

Francie vyšetřuje diplomata kvůli vazbám na Epsteina, vláda hledá možné oběti

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes vyjádřil zděšení a pobouření nad informacemi spojujícími francouzského diplomata Fabrice Aidana s kauzou zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Lavrov pohrozil reakcí Moskvy na vojenskou přítomnost Evropy v Grónsku

Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat.

Americký FDA odmítl posoudit žádost Moderny o schválení vakcíny proti chřipce, studie je podle úřadu neadekvátní

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce.

Sopka Laki na Islandu. (jackmac34 / Pixabay)
Extrémní zima roku 1784: Výbuch sopky Laki

V roce 1783 došlo k tak mohutné sopečné erupci, že se severní polokoule ochladila o téměř jeden a půl stupně Celsia.

Stres, nervový systém a budoucnost společnosti

Chronický stres a dysregulace nervového systému ovlivňují zdraví, rozhodování i stabilitu společnosti. Proč se mentální hygiena stává klíčovou prevencí.