Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz více než 15 000 eur (asi 380 000 korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie. Počítá s tím vládní novela zákona proti praní špinavých peněz, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Upravuje navíc některé povinnosti Finančního analytického úřadu. Novelu teď posoudí rozpočtový výbor.
Ministerstvo financí změnou zákona reaguje na doporučení expertů Rady Evropy, kteří dosavadní znění normy považovali za nedostatečné. V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10 000 eur (zhruba 254 000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť.
Podle expertů Rady Evropy takto omezená regulace vytváří zranitelné místo při boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Novela proto zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.
Další zpřísnění se týká obchodníků s virtuálními aktivy. Nově budou muset při identifikaci klientů získat informace o totožnosti původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva. Jejich povinnosti se tak přiblíží těm, jaké mají při prověřování klientů jiné finanční a úvěrové instituce.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, které jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.
Novela má zpřesnit některé povinnosti Finančního analytického úřadu. Zákon má zvýraznit analytickou úlohu úřadu jako jeho primárního poslání. Okruh osob, které se mohou zúčastnit národního hodnocení rizik, se rozšiřuje o některé soukromé subjekty, které můžou mít k dispozici potřebné informace. Podle důvodové zprávy půjde třeba o zbrojaře nebo o obchodníky s biologickým nebo chemickým materiálem. Analytický úřad pak bude jejich informace vyhodnocovat.
