Na potřebě posílení bezpečnosti a konkurenceschopnosti EU se vesměs shodovali lídři eurovolebních stran ve včerejší debatě, kterou uspořádal Politologický klub Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rozdílné názory měli naopak na unijní opatření k ochraně klimatu, potřebu a formy boje proti dezinformacím či reformy evropských orgánů.
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 7. a 8. června. Lidé v nich budou mít na výběr z kandidátů 30 stran, hnutí nebo jejich koalic. Vybírat budou 21 budoucích českých europoslanců.
Lídr koalice Spolu Alexandr Vondra (ODS) dnes v debatě uvedl, že by na rozdíl od své kolegyně a pirátské europoslankyně Markéty Gregorové či lídra SPD Petra Macha nepřiznával Evropskému parlamentu právo zákonodárné iniciativy, byl by to podle něj krok k federalizaci. Místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová (ANO) by chtěla větší podřízení Evropské komise Evropské radě, aby komise nepřicházela s návrhy, které nikdo nechce.
Možné vytvoření nové role evropského komisaře pro obranu by podle lídrů záleželo na jeho kompetencích, podle Vondry by měl mít na starosti vojenskohospodářskou koordinaci, ne budovat evropskou armádu jako konkurenci NATO. Proti se postavil Jan Skalický z komunistické koalice Stačilo!. Gregorová by obrannou politiku EU prohloubila, případný evropský komisař pro obranu by podle ní měl mít na starosti také společnou kyberobranu. Dostálová ve shodě s Vondrou označila za nesmysl budovat evropskou armádu, evropský obranný průmysl by měl být koordinován s požadavky NATO.
Mach se ve shodě se Skalickým postavil proti možnosti společného unijního boje proti dezinformacím, je proti regulaci a omezování svobody slova. Podle Jana Farského (STAN) bylo Skalického vystoupení „skvělá ukázka, jak jsou dezinformace nebezpečné“. Jejich cílem není podle Farského lidi přesvědčit, ale fakta zpochybnit. Lidé by měli mít podle Farského možnost si fakt snadno ověřit, s čímž souhlasila i Dostálová. Ta se v souladu s Machem postavila proti cenzuře. Za základní úkol ve shodě s Gregorovou pokládá zajištění kyberbezpečnosti, je proti selektování informací a pro možnost jejich ověřování.
„Není to o cenzuře, je to o odhalení zdrojů,“ uvedla k možnostem společného unijního postupu proti dezinformacím Gregorová. Potlesk sklidila za to, že SPD štve, že dezinformace šíří zadarmo, zatímco jejich tvůrci jsou za to placeni nebo i díky reklamám na webech a sociálních sítích, jejichž prostřednictvím je šíří.
