„Pro děti v této době není lehké žít.“ Citát psychiatra Martin Hollého otvírá novou knihu kolektivu autorů Děti v ohrožení, která se zabývá zhoršením duševního stavu českých dětí a dospívajících.
Rozhovor se spoluautorem knihy, psychiatrem Davidem Kolouchem z Dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole, natočila DVTV.
Během roku 2020 a 2022 došlo k více než zdvojnásobení hospitalizací dětí a dospívajících s duševními problémy, říká Kolouch.
„Psychická situace u dětí a těch dospívajících, se kterými se setkáváme, se opravdu v těch posledních letech výrazně zhoršuje… Daleko častěji se setkáváme s problematikou sebepoškozování, sebevražedného chování nebo nějakých sebevražedných představ,“ hodnotí Kolouch.
Podle psychiatra se kniha snaží odkrýt ty zásadní příčiny, které za touto situací stojí. Koronavirové lockdowny, energetická krize nebo válka na Ukrajině se objevují jako některé ze zátěží, které situaci duševního zdraví dospívajících zhoršují.
„Přičemž ta situace koronavirových lockdownů … byla pro děti asi největším zásahem,“ říká Kolouch.
Koronavirová doba přinesla mimo jiné sociální izolaci, rozvolnění denního režimu dětí i existenční problémy, ale mimo jiné také podle Koloucha děti přišly o možnost pravidelně trénovat sociální interakce v osobním životě.
„Co vidíme v současnosti, je, že ta křehkost těch dospívajících postupně narůstá, že jako by ztráceli tu odolnost vůči nějaké zátěži, vůči nějakému stresu. A to je otázka, která přesahuje období koronavirové pandemie. Já si myslím, že to je opravdu otázka, jako posledních let nebo desetiletí, kdy vidíme u těch dospívajících, že oni daleko hůře tolerují nějakou zátěž ve svém prostředí. Jsou daleko citlivější, křehčí, někdy se jim říká i … generace sněhových vloček, které jsou velice křehké.“
Důvod psychiatr vidí i v tom, že se mladým lidem často rodiče i společnost snaží „umetat cestičku“ životem. Jako příklad uvedl, že se na řadě škol nehodnotí číselně, ale slovně. Podle něho tento typ stresu (z klasického hodnocení) nebo zátěže, kterými si děti projdou, mohou do určité míry děti připravit na další, větší zátěže.
Dalším faktorem dnešní křehké generace je podle Koloucha současná uspěchaná doba i život v blahobytu, kdy můžeme lehce získat bez dlouhého a velkého úsilí cokoliv, na co si vzpomeneme.
„Tohle všechno je něco, co trochu zbavuje ty dospívající touhy něco chtít, o něčem si snít, k něčemu směřovat… A oni pak někdy přicházejí k nám s tím, že nemají smysl života, že hledají proč žít,“ říká.
Cestu ven z problému Kolouch vidí například v pobytu v přírodě či překonání určitého druhu nepohodlí, které může mít příznivý vliv na psychiku. Dále pak na příkladu rodičů a v tom, že se rodiče nebudou snažit za každou cenu odstraňovat všechny překážky ze života dospívajících. Pokud na to stačí, je důležité mladé lidi nechat, aby se s některými problémy zvládli vypořádat sami, dodává Kolouch.
