Migrační pakt, který dnes definitivně potvrdily členské státy EU, je podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) prvním krokem k řešení nelegální migrace, který ale nestačí. Proto Česká republika spoluzaložila skupinu zemí, jež chtějí nelegální migraci čelit důrazně. Cílem je přesunout řešení migrace mimo hranice EU, a to cíleným bojem proti převaděčství, vytvářením návratových center nebo uzavíráním strategických partnerství se státy, ze kterých do Evropy migranti přicházejí, napsal premiér ČTK. Dodal, že i o tom v pondělí v Římě jednal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.
Už dříve odsouhlasený migrační balíček dnes schvalovali na svém jednání ministři financí, jednání se účastnil Fialův stranický kolega Zbyněk Stanjura. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi, stejnou pozici drží česká vláda od února. Podle Stanjury je migrační pakt lepší než stávající situace, ale není tak dobrý, aby Česko mohlo s klidným svědomím hlasovat pro. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily Slovensko či Rakousko.
Fialou zmíněná koalice států chystá dopis Evropské komisi a členským státům unie. Volají v něm po „neotřelém pohledu na věc“ a „nových způsobech“, jak problému na evropské úrovni čelit. Podle informací ČTK by měl být dopis zveřejněn ve středu. Podle Stanjury by se k němu mohlo přidat vedle Česka dalších 18 zemí.
Evropský parlament migrační balíček, který tvoří deset předpisů, podpořil na plenárním zasedání na začátku dubna. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, ostatní pomohou buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
Členské státy budou mít nyní dva roky na to, aby uvedly dnes přijaté předpisy do praxe. Evropská komise brzy představí „společný implementační plán, který členským státům v tomto procesu pomůže“, doplnilo belgické předsednictví.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise (EK) dohodli loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. České ministerstvo vnitra tehdy ve svém prohlášení uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci na vnější hranici Evropské unie.
