Češi jsou v porovnání s ostatními evropskými národy skeptičtí k přínosům Evropské unie, ekonomickou situaci doma i v Evropě považují za zhoršující se, kvóty pro přijímání migrantů spíše nepodporují a boj s klimatickou změnou pro ně není priorita. Vyplývá to z nedávno zveřejněného průzkumu mezi občany EU.
Průzkum provedla společnost BVA Xsight pro francouzsko-německý televizní kanál ARTE GEIE, a zúčastnilo se jej 22 726 respondentů starších 15 let ze všech 27 zemí Evropské unie. Z České republiky pocházelo 1 002 osob. Na průzkumu spolupracovalo několik evropských mediálních společností.
Mezi tři největší obavy mezi Evropany patří zdraví (41 %), válka (38 %) a ztráta nákupní síly společně se životním prostředím (obě 24 %). V Česku dominovaly válka, zdraví a imigrace. Největší strach z války panuje v zemích východní Evropy.
Mezi obyvateli starého kontinentu je cítit patriotismus. Občané EU se cítí více spjati se svou vlastí než s Evropou. Podle výsledků jich pouze 9 % uvedlo, že se cítí být více Evropany než svou vlastní národností. 34 % respondentů se označilo stejnou mírou za občany své země jako za Evropany, zatímco 19 % se považuje pouze za občany svého státu.
Zhoršená ekonomika
Zatímco tři čtvrtiny dotázaných Evropanů vyjádřilo optimismus nad svou budoucností, Česko mělo jedno z nejhorších výsledků s pouhými 65 %. Nejoptimističtější byli naopak Chorvati s 84 %.
63 % Evropanů si myslí, že ekonomická situace se v jejich státech za poslední tři roky zhoršila, zatímco 57 % vyjádřilo stejný názor o EU jako celku. Jen 39 % dotázaných označilo svou vlastní ekonomickou situaci jako horší. V Česku jsou tato čísla ještě výraznější. 72 % považuje ekonomiku státu za horší, 61 % vidí stav evropské ekonomiky jako horší a 42 % Čechů si myslí, že jsou na tom finančně hůře.
Nejhůře hodnotí občané bloku dopad EU na jejich osobní finance. Pouze 15 % dotázaných Čechů se vyjádřilo, že rozhodnutí EU mají pozitivní dopad na jejich finanční situaci, přičemž nejblahodárněji vidí dopad v oblasti kultury (34 %).
Zájem o nadcházející volby do Evropského parlamentu (EP) vyjádřilo v průměru 70 % dotázaných. Největší zájem panuje v Polsku (82 %), Portugalsku a Slovensku (obě 78 %), nejnižší ve Francii (52 %), Belgii (52 %) a Švédsku (54 %). V Česku vyjádřilo zájem o evropské volby 71 % respondentů.
Evropští občané si budou ve volbách do EP, které se uskuteční 6. – 9. června, vybírat 720 poslanců. Češi budou volit 21 zástupců.
Imigrace je pro Čechy problém
Průzkum ukázal, že Evropané pohlížejí na imigraci s rostoucí nedůvěrou. Zejména patrné je to mezi Čechy, kteří vidí imigraci jako problém v 73 % případů. Vyšší číslo nedůvěry k migrantům má jen Bulharsko (74 %). Češi ze všech národů v unii nejméně (39 %) souhlasí se zavedením povinných kvót pro přijímání migrantů.
Sedm z 10 Evropanů, včetně 72 % Čechů, se domnívá, že jejich země přijímá příliš mnoho migrantů. 85 % respondentů se domnívá, že Evropská unie potřebuje přijmout více opatření v boji proti nelegální migraci. A pouze 39 % z nich věří, že Evropa dnes imigraci potřebuje. V Česku je toto číslo dokonce 17 %.
Válka na Ukrajině
Co se týče podpory Ukrajiny proti Rusku, 61 % Evropanů se domnívá, že blok by měl své závazky vůči Kyjevu posílit. V Česku s tímto výrokem souhlasilo pouze 45 % oslovených, což je jedna z nejnižších hodnot.
Zatímco 63 % respondentů ze zemí EU je pro vyjednávání míru s Putinem, pouze 22 % z nich je pro vyslání bojových jednotek na Ukrajinu. Pro přijímání ještě většího počtu ukrajinských uprchlíků je v Česku pouze 18 % dotázaných.
Klima? Nedůležité, myslí si Češi
Průzkum ukázal, že 43 % respondentů si myslí, že boj s klimatickými změnami by měl být pro EU prioritou. Dalších 39 % se domnívá, že by měl být důležitý, leč ne prioritou. Česko je společně s pobaltskými státy na spodních příčkách ohledně názoru, zda by mělo klima hrát prioritní roli. Za prioritu klima naopak považují jižní národy.
Češi ve větší míře nepodporují žádné z opatření, která EU prosazuje v rámci Green Dealu ke snížení dopadu na životní prostředí, ať už se jedná o redukci pesticidů za cenu zvýšených cen potravin, masivních investic do veřejné dopravy na úkor ostatních způsobů dopravy nebo omezení počtu letů v rámci EU. Ani jedno z těchto omezení nezískalo u Čechů víc jak poloviční podporu. Myšlenka zvýšit daně na pohonné hmoty, aby lidé tolik nejezdili autem, má v Česku nejméně zastánců z celé unie, pouhých 13 %.
