Mapovat rozšíření vybraných nepůvodních druhů živočichů a rostlin v Česku mohou lidé společně s biology o posledním květnovém víkendu v projektu Biosmršť. Seznam se letos rozšířil o sršeň asijskou a kosatce krvavého. Mapování se uskuteční potřetí. Do projektu se může zapojit každý, kdo si nainstaluje aplikaci iNaturalist a následně bude zaznamenávat svá pozorování. O projektu informoval Botanický ústav Akademie věd ČR.
V minulých dvou ročnících zaznamenali dobrovolníci při téměř sedmi stovkách pozorování 29 ze 41 vybraných nepůvodních rostlin a živočichů. Vědci tak získali informace o šíření i výskytu druhů, které jsou v ČR invazní či by se jimi mohly stát v budoucnu. Invazní druhy jsou organismy zavlečené člověkem, ať už úmyslně či neúmyslně, mimo oblast svého původního výskytu, které na novém místě znamenají riziko pro přírodu, člověka a zemědělství. Ověřená pozorování jsou v evidenci nálezové databáze ochrany přírody (NDOP).
Nový přírůstek do nepůvodních druhů je sršeň asijská, která byla v Česku poprvé spatřena loni v říjnu. Její rozšíření by bylo problematické, neboť napadá včely. „Bohužel se nejednalo o ojedinělý výsadek, i letos už máme jedno pozorování. Právě v případě tohoto druhu je přitom velice důležité jedince včas zpozorovat, aby bylo možné provést okamžitý zásah a zabránilo se tak dalšímu šíření. Každé další pozorování tak bude ohromně cenné,“ uvedl Jiří Skuhrovec, entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a jeden z hlavních koordinátorů Biosmrště.
Dalším novým sledovaným druhem je kosatec krvavý. Ten na území ČR zplaňuje nejméně od roku 2003 a může představovat nebezpečí pro původní český kosatec sibiřský. Ten je v České republice silně ohroženým druhem a byl pro letošní rok vyhlášen Českou botanickou společností rostlinou roku. Jeho výskyt na českém území je také předmětem cíleného mapování.
Organizátoři v tomto roce chtějí více zapojit učitele základních a středních škol a vedoucí přírodovědných kroužků. Z toho důvodu je pro zúčastněné žáky připravena soutěž. Cílem je zaznamenat co nejvíce mapovaných druhů. Pro vítěze jsou připraveny drobné ceny, předplatné přírodovědných časopisů a přírodovědné exkurze s výkladem do Průhonického parku.
Do minulého ročníku mapování se zapojilo téměř 200 dobrovolníků, kteří zaznamenali 425 údajů. V minulém roce lidé nejčastěji posílali údaje o výskytu pajasanu žláznatého a slunéčka východního. Často také pozorovali husici nilskou a lupinu mnoholistou, která na konci května kvete.
Krátkodobé akce zaměřené na mapování druhové bohatosti rostlin či živočichů, tzv. „Bioblitz“, se konají současně v 11 evropských zemích. V Česku organizují projekt vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Do Evropy se prostřednictvím člověka, ať už záměrně či omylem, dostalo zhruba 14 000 nepůvodních druhů. Invazní jsou ty z nich, které se masivně šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak ekonomiku nebo dokonce lidské zdraví.
