Několik propalestinských aktivistů narušilo včera vpodvečer v pražském knihkupectví Academia na Václavském náměstí autogramiádu, kde svou knihu představoval sám premiér Petr Fiala.
Premiér se na výkřiky aktivistů pokoušel slovně reagovat, avšak bez úspěchu. Policisté ani ochranka nezasáhli údajně s ohledem na to, že nenastaly žádné fyzické konflikty.
Autogramiádu k publikaci premiéra s názvem Vládnutí v čase krizí 2022–2023 zahájil jeden z editorů František Mikš, který pohovořil mimo jiné o premiérově vztahu ke knihám. Premiér se však již k úvodnímu slovu nedostal a z plánovaného programu se kvůli „vsuvce aktivistů“ nedostalo na diskusi a přeskočilo se rovnou k autogramiádě.
Jedna aktivistka dle ČTK nejprve téměř čtvrt hodiny výrazným hlasem směrem k premiérovi křičela kritické výroky o postupu Izraele v Gaze a vytýkala české vládě podporu izraelskému státu. Aktivisté rovněž vykřikovali, že Izrael v Pásmu Gazy uskutečňuje politiku genocidy.
Fiala se po skončení akce vyjádřil, že i když protesty patří k demokracii, aktivisté mohli v knihkupectví své nesouhlasné názory vyjádřit i v prostoru při plánované diskusi. „Myslím, že k demokracii samozřejmě patří protesty, ale tohle je knihkupectví Academia, tedy prostor, který by spíš přál diskusi. Tak je škoda, že [aktivisté] té možnosti nevyužili,“ sdělil premiér na konci autogramiády.
Dodal, že podobné vyhrocené formy protestu podle něj spíše nepřispívají tomu, co by společnost potřebovala, což je schopnost kultivovaně diskutovat a vzájemně si naslouchat.
Publikace premiéra je svazkem „sebraných“ projevů a článků, který má reflektovat období od nástupu jeho vlády na sklonku roku 2021 po konec roku 2023. „Zažili jsme průnik krizí, které jsme společně překonali, dnes se zdají být vzdálené a virtuální, ale ještě nedávno bezprostředně ovlivňovaly českou společnost,“ uvedl Fiala na síti X ke své knize.
V textech se premiér tedy zabývá krizemi posledních let a dalšími tématy české i mezinárodní politiky. „Každá z těchto krizí mohla mít pro republiku devastující účinek, a přesto z nich naše země vyšla silnější,“ dodal Fiala.
Palestinské hnutí Hamás a s ním spřízněné islamistické skupiny provedly loni 7. října teroristické útoky v jižním Izraeli, který v odpovědi zahájil bombardování a koncem října také pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy. Válka vyvolala humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí se ocitly na pokraji hladomoru. Jihoafrická republika proto na Izrael podala podnět k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) v Haagu.
Česká vláda patří k výrazným zastáncům Izraele v současném konfliktu a na rozdíl od Norska, Irska a Španělska nemíní uznat Palestinu jako stát.
S propalestinskými protesty se ve světě v posledních měsících potýkají v masivní míře například především americké univerzity, kde dochází k zatýkání aktivistů. Čím dál častější jsou však i protesty na evropských univerzitách. V Česku se pražská Fakulta humanitních studií začátkem měsíce distancovala od propalestinského protestu, který se konal před její budovou.
S přispěním ČTK.
