Anders Corr

31. 5. 2024

Komentář

Rusko má novou zbraň, která se již ve velkém měřítku používá na Ukrajině a která by mohla zvrátit rovnováhu tam i v mnoha dalších válkách, pokud naše strana bude nadále odkládat další a lepší zbraně pro naše ukrajinské partnery.

Ruská 1,5tunová „klouzavá bomba“ je variantou železné gravitační bomby ze sovětské éry, shazovaná letadlem z velké výšky, s novými vysouvacími křidélky a doplňky pro satelitní navigaci. Tato modernizace staré bomby za 20 000 dolarů, která stojí jen několik tisíc dolarů, umožňuje přesné zaměření většiny pevných ukrajinských pozic metodou „vystřel a zapomeň“. Po zásahu se cíle promění v krátery široké 20 metrů.

Rusko má stovky tisíc starých gravitačních bomb, které mu zbyly ze sovětského období. Rychle je modernizuje a vyvíjí výkonnější varianty 3,4tunových a kazetových bomb.

Rozsah výroby a použití ruských klouzavých bomb, které údajně přesahují 100 kusů denně, činí ukrajinská města, obce a bunkry podél celé frontové linie zranitelnými. Bomby jsou 90krát silnější než ruský 14librový dělostřelecký granát. Jejich dolet je tak velký, jak daleko se ruští piloti odváží letět, a navíc až dalších 65 km v režimu klouzání. Pro srovnání, některé z nejnovějších ruských dělostřeleckých systémů mají dostřel pouhých 70 km z pozic uvízlých za ruskými liniemi.

Jen v dubnu dopadlo na Ukrajinu přes 3 200 ruských klouzavých bomb, které zasáhly i mnoho obytných domů. Tím, že bomby tento měsíc mířily na bunkry na předměstí Charkova, usnadnily ruský postup do vzdálenosti 30 km od druhého největšího ukrajinského města. Klouzavé bomby byly také klíčem k únorovému dobytí ukrajinského města Avdijivka, jedinému významnějšímu ruskému úspěchu v uplynulém roce.

Obrana proti klouzavým bombám pomocí raket země-vzduch, z nichž každá stojí až 3 miliony dolarů, je plýtváním penězi. Existují však tři hlavní možnosti, jak může Ukrajina tuto zbraň ekonomicky únosněji porazit.

Nejlevnějším a nejméně riskantním přístupem je zlepšení ukrajinských schopností elektronického boje, včetně rušení a falšování GPS, aby se bomby odklonily od svých cílů. Podle Michaela Pecka z Centra pro analýzu evropské politiky však „ruské schopnosti elektronického boje daleko převyšují schopnosti Ukrajiny a jejích západních spojenců“.

Druhou možností by bylo více systémů protivzdušné obrany dlouhého dosahu, včetně amerických Patriotů a francouzsko-italských SAMP-T, které by ruské stíhačky a bombardéry porazily na obloze dříve, než vypustí bomby. Systémy Patriot, předsunuté v blízkosti frontové linie, údajně jen v únoru sestřelily 15 ruských vojenských letadel. Dva takové systémy však Rusko v březnu zničilo, takže Ukrajina stáhla zbytek z fronty. Ukrajina tvrdí, že ke své ochraně potřebuje 25 systémů Patriot. Porážet ruská letadla má rovněž pomoci 60 modernizovaných stíhacích letounů F-16 z 80. let, z nichž některé začne Ukrajina provozovat už letos v létě.

Nejrizikovější obranou je použití letounů F-16 spolu se západními raketami dlouhého doletu a stávajícími ukrajinskými stíhačkami ze sovětské éry k zacílení na klouzavý bombový řetězec v Rusku a na okupovaném Krymu, včetně letišť, skladů zbraní a továren na výrobu bomb. V uplynulém roce Ukrajina nasadila americkou verzi klouzavých bomb, Joint Direct Attack Munition-Extended Range (JDAM-ER). Spojené státy plánují čelit ruskému rušení bomb JDAM-ER modernizovanou verzí s naváděním pomocí GPS, která bude Ukrajině dodána v roce 2025.

Ukrajina nečeká, kdy bude moci použít jiné zbraně. Dne 17. května Ukrajina údajně odpálila více než 100 bezpilotních letounů a raket proti různým strategickým cílům v jihozápadním Rusku a na Krymu, přičemž zničila nejméně tři ruské stíhačky na zemi a zasáhla ropná, palivová a energetická zařízení.

Partneři Ukrajiny, včetně Spojených států, ji odrazují od úderů na ruské území, zejména na ropná zařízení, protože se obávají dalšího „provokování“ Putina a zvýšení inflace. Německo dokonce nepovoluje použití svých raket dlouhého doletu proti cílům na Krymu.

Existují však náznaky, že se postoj USA mění, včetně prohlášení ministra zahraničí Antonyho Blinkena z 15. května, že „jsme nepodporovali ani neumožňovali údery mimo Ukrajinu, ale v konečném důsledku musí Ukrajina sama rozhodnout o tom, jak povede tuto válku“.

Lord David Cameron, britský ministr zahraničí a bývalý premiér, 3. května prohlásil, že Ukrajina má právo udeřit přímo na ruské území a musí se sama rozhodnout, jakým způsobem použije britské zbraně. „Stejně jako Rusko zasahuje uvnitř Ukrajiny,“ řekl, „lze docela dobře pochopit, proč Ukrajina cítí potřebu ujistit se, že se brání sama.“

To by sice mohlo Putina dále provokovat, ale zdá se, že ruský vůdce provokuje sám sebe bez ohledu na to, co uděláme. Projevy slabosti USA a spojenců pod palbou, včetně obav z toho, že Ukrajina zasáhne ruské území, by mohly povzbudit nejen pana Putina v jeho agresi, ale i další darebácké státy, včetně Číny, Severní Koreje, Íránu a Venezuely.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Přečtěte si také

Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik
Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik

Částka, za kterou chce Česká republika pořídit nové tanky Leopard 2A8, je podle vojenského analytika o 20 % vyšší než cena pro Němce.

Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru
Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru

Kam bude směřovat ekonomický vývoj EU po volbách? Co si myslí o těsnější centralizaci moci unie a zda bychom v ní vůbec měli zůstat? A pokud ano, bylo by dobré přijmout euro? Rozhovor s Lukášem Kovandou.

Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí
Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise.

Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu
Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) navrhne vládě do funkce příštího českého eurokomisaře nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN).

80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie
80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie

Nařízení o snížení obsahu síry v lodních palivech mělo pomoci v boji proti znečištění ovzduší. Místo toho vedlo k výraznému oteplení mořského vzduchu.