Čtyři z deseti Čechů a Maďarů si myslí, že informační válka je pouze záminkou západních vlád k omezování svobody slova. Je to vyšší podíl než v dalších dvou zemích visegrádské čtyřky, zjistil výzkum Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO), působící při Univerzitě Karlově v Praze. Průzkum také ukázal, že pro Čechy je před eurovolbami nejobtížnější rozpoznat pravdivost informací o budoucnosti automobilového průmyslu. Do Evropského parlamentu (EP) se bude v Česku volit 7. a 8. června.
S tvrzením, že informační válka je jen záminkou k omezování svobody slova, souhlasilo v Česku a v Maďarsku shodně 41 procent respondentů. Na Slovensku zastávalo tento názor 35 procent dotázaných a v Polsku 24 procent.
V Česku je současně 39 procent lidí přesvědčeno o tom, že jejich země je arénou ruské informační války proti západním zemím. V případě Maďarska je tento názor méně rozšířený, zastává ho zhruba třetina obyvatel. Naproti tomu na Slovensku a v Polsku je o Ruskem vedené informační válce proti západním zemím přesvědčeno více lidí než v Česku. Na Slovensku je to 42 procent, v Polsku dokonce 55 procent populace.
Jedna z otázek sociologického průzkumu směřovala na to, jak je pro občany snadné, či naopak obtížné určit pravdivost zpráv ke konkrétním tématům před nadcházejícími volbami do EP. Největší důvěru ve svou schopnost rozpoznat pravdivost informací napříč všemi dotazovanými tématy s výjimkou covidu-19 projevili Poláci. Naopak nejobtížněji se pravdivost sdělení určuje Maďarům, a to zejména u zpráv o covidu a vývoji na domácí politické scéně.
Pro bezmála polovinu obyvatel ČR je nejobtížnější rozlišit pravdivé a nepravdivé informace o politice Evropské komise týkající se budoucnosti automobilového průmyslu, například zákazu spalovacích motorů. Za obtížné to označilo 49 procent Čechů. Druhé v pořadí se odstupem jednoho procentního bodu umístily informace o válce na Ukrajině a 47 procent respondentů označilo jako problém určit pravdivost zpráv o energetické krizi, včetně změn cen.
Do průzkumu se v každé ze čtyř středoevropských zemí zapojila na přelomu března a dubna přibližně tisícovka respondentů. V ČR, na Slovensku a v Maďarsku prováděla sběr dat společnost Ipsos a v Polsku Instytut Badań Pollster. Na otázky odpovídali lidé ve věku 18 až 65 let.
Podle zpráv ověřovačů informací konsorcia CEDMO v prvních pěti měsících letošního začala mezi nepravdivými narativy ve středoevropském on-line informačním prostoru zesilovat témata spojená s domácí politikou. Četnost článků zaměřených na toto téma s blížícími se evropskými volbami postupně vzrůstá a ve slovenském případě měla vliv na nárůst také střelba na premiéra Roberta Fica. Druhým nejčetnějším tématem šířených nepravdivých narativů byla válka na Ukrajině, která ještě ke konci roku 2023 mezi dezinformačními zprávami převažovala.
Podle Petra Gongaly z platformy Demagog.cz, která je členem konsorcia CEDMO, se mezi zprávami zachycenými v Česku od ledna do května objevovaly v souvislosti s Evropskou unií zejména nepravdivé zprávy související s migračním paktem či s opatřeními zaváděnými jako součást Zelené dohody pro Evropu.
