V souvislosti se zásahem při prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) není žádný z policistů či zaměstnanců policie podezřelý ze spáchání trestného činu. Na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru to po prověření postupu policie řekl ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Inspekce také shledala, že vidí prostor pro zrychlení a zefektivnění policejních činností při takových událostech.
„(GIBS) došla k závěru, že žádný z policistů či zaměstnanců Policie ČR není podezřelý ze spáchání trestného činu. Není tedy namístě zahájení úkonů trestního řízení a provádět prověřování konkrétních skutkových okolností,“ řekl Hendrych.
Při střelbě v budově fakulty v centru Prahy loni 21. prosince přišlo o život 14 lidí, mezi nimiž byli studenti a pedagogové. Po útoku pachatel, který byl podle policie studentem fakulty, spáchal sebevraždu.
Inspekce doporučila policii udělat důkladnou analýzu postupů a metodiky, aby se mohla do budoucna lépe připravit na podobné případy. GIBS zašle policii své návrhy na metodická doporučení k určitým oblastem, nabídne i odborníky s nestranným pohledem, kteří se mohou vyhodnocení postupu policie účastnit, uvedl šéf inspekce.
Prověřování se podle něj GIBS zhostila komplexně. „Věci máme zahrnuty v metodických doporučeních, kde jsme shledali, že vidíme prostor pro zrychlení a zefektivnění policejních činností při takových událostech,“ poznamenal. Konkrétní oblasti, kterých se doporučení GIBS týkají, představuje Hendrych až na neveřejném jednání výboru, které následovalo po zhruba hodinové úvodní debatě, na kterou měla přístup i média a veřejnost.
V debatě vystoupil i jeden z pozůstalých, který zkritizoval GIBS za to, že právě s příbuznými obětí střelby nekomunikovala. Sám inspekci odeslal e-mail, na který podle svých slov dosud nedostal odpověď. „Chtěli bychom něco říct, aby se něco zlepšilo, ale z GIBS jsme nedostali prostor,“ uvedl. Zástupců inspekce se také ptal, zda se domnívá, že její zpráva je úplná.
„My jsme museli ukončit šetření, abychom odblokovali policii. Policie by bez našeho ukončení nemohla informovat, tudíž toto je důležitý krok, kdy může dojít k tomu, že se věc začne nějakým způsobem komunikovat,“ řekl Hendrych. GIBS podle náměstkyně ředitele pro trestní řízení Pavlíny Foglar Marušincové připravuje odpověď na dopis. „Rádi se s vámi sejdeme a informace, které budeme moci sdělit, s vámi rádi probereme,“ uvedla.
„Informace, které jsme potřebovali pro naše šetření, jsme žádali cestou dozorové státní zástupkyně. (…) Informace, které byly nezbytné pro naše šetření, jsme všechny dostali,“ dodala náměstkyně.
Šéf GIBS Hendrych také uvedl, že u případu FF UK i u dalších kauz inspekci trápí úniky informací od příslušníků či zaměstnanců bezpečnostních sborů. V tomto případě podle něj úniky nebyly v trestněprávní rovině, řešila je vnitřní kontrola policie. Hendrych apeloval na všechny zúčastněné, aby si uvědomili škodlivost takového konání. Prostor se podle něj otevírá pro preventivní či bezpečnostní opatření k zamezení únikům informací.
GIBS podle Hendrycha vyhodnocovala 1000 stran dokumentů či kamerové záznamy, kterých bylo asi 100 až 200 gigabajtů (GB). Závěrečná zpráva v utajovaném režimu čítá zhruba 50 stran.
Výbor v závěrečném usnesení vzal na vědomí informace poskytnuté GIBS. Nepřijal naopak dva body, které navrhla poslankyně opozičního hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová. Do usnesení chtěla začlenit, že výbor žádá o písemné výstupy GIBS k šetření operačního a taktického řízení před zásahem na FF UK a také o celou zprávu úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia, vypracovanou na začátku ledna. Z 15 poslanců bylo šest pro, dva proti a sedm se zdrželo.
