Aktualizováno 12. 6. 2024 ve 14:40 o přesnější celkové výsledky
Hvězdou letošních voleb do Evropského parlamentu (EP) se stala Marine Le Penová se svojí pravicovou nacionalistickou stranou Národní shromáždění, která ovládla francouzské průzkumy, načež prezident Emmanuel Macron vyhlásil předčasné celostátní volby. Pokud strany jednotlivých zemí zachovají příslušnost svým současným evropským uskupením, bude na tom nejlépe středopravicová Evropská lidová strana (ELS).
Byť sčítání v rámci všech států unie ještě není definitivní, pokud jde o frakce v EP, nejvíce křesel zatím ztratilo středové liberální uskupení Obnova Evropy (- 23 křesel) a skupina Zelených (- 19 křesel). Naopak, nejvíce, 13 křesel, získala ELS, která jich má nejvíce i celkově – 189. Pravicové strany si sice polepšily, ale nedosáhly očekávaných výrazných zisků, které se předpovídaly.
52 křesel patří subjektům, které ještě k žádným uskupením nepatří. Také zůstává otázkou, zda se některé strany neposunou k jiným frakcím. Nakonec, o takovéto možnosti se nechal slyšet dnes i premiér Fiala.
Letos se obsazovalo ve volbách do EP 720 křesel, zatímco před pěti lety jen 705.
Celkově byla v Evropě volební účast 51 procent. V ČR byla letos volební účast rekordní s 36 procenty.
Výsledky na národní úrovni
Strana Le Penové získala s 31 procenty hlasů dvakrát více hlasů než koalice, jejíž součástí je Macronova Strana obrody, a získala tak dalších 12 křesel. „Jsme připraveni změnit situaci v zemi, jsme připraveni hájit zájmy Francouzů, jsme připraveni skoncovat s masovou imigrací,“ prohlásila paní Le Penová. Macron označil výsledky za nebezpečí pro národ a okamžitě rozpustil národní parlament a vyhlásil nové volby.
V Itálii si upevnilo své postavení s 29 procenty hlasů a s přičtením 14 křesel vítězné konzervativní uskupení Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové a ve Španělsku si výrazně polepšili vítězní opoziční lidovci (PP) před vládními socialisty (PSOE).
Německá pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) po skandálech, kterým byl předně například návrh masových deportací, obsadila druhé místo, zatímco SPD kancléře Olafa Scholze dosáhla svého nejhoršího výsledku v historii.
„Unie“ – německá koalice dvou křesťansko-demokratických politických CDU/CSU – obsadila první místo. „Unie CDU/CSU s Ursulou von der Leyenovou vyhrála volby nejen v Německu, ale v celé Evropské unii,“ prohlásil předseda CDU Friedrich Merz, který volební úspěch považuje za potvrzení politiky konzervativců.
Generální tajemník CDU Carsten Linnemann vyzval Scholze, aby vyvolal hlasování o důvěře a Merz konstatoval, že se jedná především pro spolkového kancléře o „vážnou porážku“ .
V Rakousku dle výsledků vyhráli opoziční Svobodní (FPÖ) před vládními lidovci (ÖVP) a sociálními demokraty (SPÖ). Na Slovensku vyhrálo proevropské opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS) před vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica a v Polsku po mnoha letech vyhrála Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska před opozičním uskupením Právo a spravedlnost (PiS).
Celkově v EU zůstávají dominantními silami dvě hlavní a proevropské skupiny, evropští lidovci a socialisté.
Evropské volby nerozhodují pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Tentokrát šlo o to, zda nejvyšší post v EU obhájí právě von der Leyenová.
V Česku letošní volby do EP vyhrálo opoziční hnutí ANO, které bude mít sedm z celkem 21 mandátů vyhrazených pro ČR. Druhá skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), která obsadí křesel šest, a třetí se umístila koalice hnutí Přísaha a strany Motoristé sobě, která získala dva mandáty.
Zklamáním dopadly volby pro Piráty, kteří budou mít v europarlamentu jediného zástupce, stejně jako pro koalici opozičního hnutí SPD s neparlamentní Trikolorou.
