Obec Starý Kolín se nachází od „nového“ Kolína coby kamenem dohodil. Cyklostezka z Kolína do něj sice nevede, ale po ulici Starokolínské se tam dojet dá. Vlakem, směrem na Českou Třebovou, se tam dostanete za pár minut. Třebaže věkem je starší, obec Starý Kolín se už delší čas nachází tak trochu „ve stínu“ města Kolína. První písemná zmínka se týká vysvěcení kostela sv. Ondřeje z roku 1267. Rovněž byl založen královskou rukou – tehdy byla obec vlastnictvím českého krále, jenž měl patronátní právo nad kostelem. A tehdy panoval král Přemysl Otakar II.
Co můžeme v obci v současnosti navštívit
Dnes – ovšem už na suchu – zde nacházíme i stopy vodního kanálu Šífovka, jehož stavba začala roku 1567 na pokyn císaře Rudolfa II., uvádí se v pořadu Toulavá kamera z roku 2015. Kanál stavěla skupina havířů jako odbočku z Černé strouhy, šlo o soustavu vodních kanálů pro rychlejší přepravu dřeva od Labe kolem mladého Hlízova poblíž Kaňku u Kutné Hory. Podle slov dnešního starosty dřevo pocházelo až ze Železných hor.
Sestava sloužila k zásobování kutnohorských dolů dřevem a dřevěným uhlím. Můžeme si už jen představovat Šífovku plnou vody a koně jdoucí po břehu, jak táhli klády a lodě naložené dřevěným uhlím.
Kanál je dnes zachován jako technická památka.
V obci se nachází turistická jízdárna na statku (č. 376), kde potkáte nejen koně, ale poníky, ovce, kozičky nebo lamy. Děti se zde mohou seznámit i s exotickými zvířaty, jako je klokan nebo velbloud či papoušci.
Pravidelně jsou zde pořádány různé akce pro děti, školy a firmy. Statek zajišťuje ustájení koní a výcvik jízdy i pro začátečníky.
„Chodí k nám návštěvníci, rodiny s dětmi, mateřské školy nebo školy, podívat se na zvířátka. Nabízíme svezení na koni, svezení kočárem. Máme tu i kroužek, kam chodí děvčata i kluci, na věku nezáleží. Mohou přijít, starají se o zvířata, vždycky něco pomůžou. Mohou jezdit na koni s lektorkou,“ uvedla pro Epoch Times paní Syřínková ze statku.
Ustájená zvířata jsou zvyklá na lidi, nechají se krmit a hladit. Příjemná a poklidná atmosféra statku společně s prožitím nevšedních zážitků návštěvníky nezklamou.
Kromě ohlášených akcí na statku občerstvení nemají.
Když dostaneme žízeň, rozhlížíme se kolem, kde by se dal sehnat nějaký nápoj.
Baštecký pivovar pod náměstím otevírá v 16 hodin a funguje asi jen tři dny v týdnu.
Zatím můžeme obhlédnout mědihamr z přelomu 17. a 18. století, za kterým musíme na druhou stranu železničních kolejí, do Bašty. Později v 18. století byl po poklesu dolování v Kutné Hoře přestavěn na soukenickou valchu, kde se provádělo zhušťování a zplsťování vlnařských tkanin. Jednopatrová prostá čtvercová budova s přístavkem při západní stěně náleží teď soukromým majitelům. Hlavní budova je částečně roubená, omítnutá na rákos (tzv. „v kožichu“), přístavek je z kamenných zdí. Valbová střecha je krytá šindelem. Bývalý mědihamr a valcha je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek.
Hospoda Bašta byla proslulou vorařskou hospodou, která od 14. století fungovala více než 600 let. Dnes však zeje prázdnotou. Zavřeno.
Perličkou je, že tato vorařská hospoda je nejstarší hospodou provozovanou na českém venkově, a třebaže po stovky let fungovala, zrovna před pár lety byla uzavřena.
Podle slov starosty pana Železného však noví majitelé připravují otevření, což potěší mnohé turisty.
Dlouhá staletí sloužila k občerstvení vorařů–šífařů na jejich pouti. K hospodě se váže historie čarodějnického procesu ze 16. století, kdy proti sobě bojovaly dvě konkurenční šenkýřky, až jedna nakonec skončila upálením na hranici jako čarodějnice…
Na náměstí, které se nazývá prostě „Náměstí“, se nachází rozložitá budova původního hotelu a restaurace, nazývaná „U Vomáčků“, která zčásti slouží jako pošta, pracoviště obecního úřadu i jako komunitní centrum k setkávání spolků.
Zároveň je blízko opravována původní sokolovna, ve které by pak měla být otevřena restaurace, na kterou se všichni těší.
Pokud byste chtěli Starý Kolín navštívit právě teď, je prozíravé vzít si na cestu svačinu a kávu do termosky s sebou.
Za náměstím vyčnívá věž kostela sv. Ondřeje, který pochází z 13. století a je zde nejstarší architektonickou památkou. Současná podoba jeho vnitřku pochází z roku 1905. Tehdy byl opraven a doplněn o pseudogotické prvky.
Pokud bychom chtěli navštívit interiér chrámu, můžeme se poptat na obecním úřadě, kde nám dají kontakt na paní, jež nás provede kostelem.
Autorem vnitřní malby je J. Vysekal ml., zařízení vyrobila dílna Petra Buška ze Sychrova. Ve věži jsou tři zvony od Jana Jiřího Kühnera z roku 1779.
Zlatý keltský poklad nalezen před sto lety
Když opět nahlédneme do historie, ta je skoro zajímavější než současnost obce. Stránky obce uvádějí, že v roce 1932 ve Starém Kolíně, včetně přináležející vsi Bašta, žilo 1 648 obyvatel. Měli zde poštovní úřad, telegrafní úřad i telefonní úřad. Fungoval zde katolický kostel i sbor dobrovolných hasičů. Evidovány byly živnosti a obchody, jako např. biograf Sokol, pět hostinců, hotel Suchý, dále živnostníci: zubní lékař, bednář, klempíř, dva krejčí, dva holiči, dva kováři, dva obuvníci, košíkář, pumpař nebo porodní asistentka.
Nejpozoruhodnější je údaj o historickém nálezu zlatého keltského pokladu – ve třicátých letech 20. století byl v severní části na břehu Klejnárky objeven hromadný nález zlatých mincí. Celkem poklad obsahoval 1,7 kilogramu zlata, zlaté mince měly mušlovitý tvar, k výrobě bylo použito několik různých razidel. Jde o největší dochovaný poklad keltských mincí v Česku. Původního majitele pokladu se archeologům nepodařilo zjistit. Nález mincí byl předán do Národního muzea.
Poblíž místa byl také nalezen hrob keltské ženy, ve kterém se nacházely tři spony, dva náramky na levé ruce, opaskový řetěz a dva nánožníky. Nález byl zrestaurován a uložen v kolínském muzeu.
Někdo se domnívá, že založení Starého Kolína souviselo s nálezem stříbrných rud a kutáním, které však hatilo blízké Labe, jež se každý rok na jaře rozlévalo a působilo záplavy.
„Vznik původní osady v těchto místech nebyl náhodný, neboť v 7. až 10. století územím probíhaly dvě zemské stezky, a to Trstenická, vedoucí z Moravy přes Svatou Kateřinu po Kačinách, a odbočka stezky Haberské, jež vedla od Nových Dvorů,“ uvádí web lovecpokladu.cz.
„Starý Kolín předcházel Novému Kolínu, tj. Kolínu – královskému městu, které patrně založil Přemysl Otakar II. Písemná zmínka o Starém Kolínu je z roku 1267 (vysvěcení kostela sv. Ondřeje). Vlastníkem obce Starý Kolín byl český král, který měl také podací právo ke kostelu,“ sdělil pro deník Epoch Times Ladislav Jouza z kolínského muzea a dodal:
„Názor, že by se obyvatelé Starého Kolína podíleli na těžbě stříbra v prostoru budoucí Kutné Hory, považuji za málo pravděpodobný. Nemáme k tomu žádné zprávy, nemohu ale vyloučit aktivitu nějakého jedince, avšak obec jako taková neměla právní postavení k provozování těžby.“
