„Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží hrát si na zachránce národa a na ‚hráz proti extremismu‘, aniž by chápal, že veřejnost jeho politiku odmítá,“ uvedl politický komentátor Ivan Rioufol v rozhovoru s francouzskou edicí Epoch Times.
Ivan Rioufol strávil většinu své kariéry jako novinář pro deník Le Figaro. Dnes se pravidelně objevuje na Cnews, kde komentuje současné dění. Kolegové z francouzské redakce s ním udělali rozhovor těsně před prvním kolem národních parlamentních voleb, které svolal Macron jako reakci na debakl jeho strany při volbách do Evropského parlamentu.
„Tato sázka, kterou na sebe uzavřel, mu umožní pochopit, že veřejné mínění ho nejen odmítá, ale částečně nenávidí,“ uvedl Rioufol ve video rozhovoru. Podle něj veřejnost cítí vůči prezidentovi „hlubokou nechuť“.
„Je to člověk, který žije na svém obláčku, nechápe, jak lidé žijí, nechápe jejich bídu, a když si tito lidé stěžují, nazývá je populisty, rasisty, xenofoby a urážkami obecně,“ pokračuje Rioufol.
Odmítnutí tradičních politických elit
Úspěch Národního sdružení, kterému předsedá Marine Le Penová, je v očích Rioufola produktem „zakopaného hněvu, který prezident republiky nikdy nechtěl slyšet“.
„Z mého pohledu zažíváme kolaps všech ideologií, nejen globalistické, ale všeho ostatního, všech těch přednastavených myšlení, která se nám hroutí před očima. Stačí se podívat na stav škol, nemocnic, národní soudržnost atd. Ve skutečnosti jsme svědky státního převratu,“ poznamenává.
Macron se podle něj nedokáže nové situaci a kolapsu starého politického světa přizpůsobit, protože je příliš vzdálen realitě francouzského lidu.
Přestože je Národní sdružení (RN) pravidelně vykreslováno jako krajně pravicová strana, která se nikdy nezbavila svých starých démonů, bývalý novinář z Le Figaro věří, že toto hnutí již není fašistickou stranou a nepředstavuje žádnou hrozbu pro demokracii. Zdůrazňuje, že sociologie voličů RN je velmi blízká sociologii Nicolase Sarkozyho během jeho posledních kampaní.
„Je urážkou přimět lidi, aby věřili, že tento většinový lid […] by byl fašistický, nacistický národ, který by požadoval návrat Hitlera,“ říká politický glosátor.
O účinnosti výzev k blokování „extrémní pravice“, kterými se Macron a jiní ohání, pochybuje: „Nyní mám dojem, že čím víc říkáte Francouzům, že jsou krajní pravice, tím víc jsou připraveni poslat pryč všechny, kdo je urážejí. Věřím, že jsme svědky pomsty vyděděnců, pomsty zapomenutých, pomsty této neviditelné Francie, této tiché Francie.“
Hrozba fašismu zleva
Současné Národní sdružení vidí Rioufol spíše jako „téměř umírněnou stranu“, i navzdory démonizování ze strany mainstreamových médií. Naopak hrozbu fašismu vidí na levé straně politického spektra.
Zatímco někteří lidé vidí Národní sdružení a levicovou Novou lidovou frontu, která je největším rivalem RN, jako dva protikladné extrémy, podle Rioufola leží hrozba fašismu spíše u levicového bloku, který „hrozí zpochybnit výsledek volebních uren v ulicích“ a který se nebojí spojit se „s celým antisemitským světem“.
Zatímco středoví politici nemají problém poukazovat na RN jako na „krajně pravicovou stranu“, jíž je třeba se vyhýbat, ty samé nálepky nepoužívají pro strany antisemitské a extrémně levicové, které vyhrožují, že když Národní sdružení vyhraje, vyjdou 8. července do ulic, aby zpochybnily výsledky prostřednictvím násilí, pozastavuje se novinářský veterán.
„Nevymanili jsme se z nacismu, komunismu a maoismu, abychom se vrátili k islamismu. Ale právě všichni tito levičáci, kteří se, jak se zdá, nedokážou smířit se svobodou, jsou nyní připraveni podřídit se zastrašující ideologii, takzvanému revolučnímu islámu,“ podotýká Rioufol.
Nelehký úkol
Komentátor poznamenává, že i když Národní sdružení parlamentní volby ve Francii vyhraje a získá potřebnou většinu k vládnutí, čeká je nevděčný úkol.
„Emmanuel Macron opouští vykrvácenou Francii s dluhovou krizí, značnou finanční krizí. Scénáře jsou černé, ať už tam bude, nebo ne. Připomínám, že Francie je zadlužena více než 3 000 miliardami eur, včetně 1 000 miliard eur, které zcela nedávno utratil sám Macron,“ konstatuje Rioufol.
„Nemyslím si, že by Národní sdružení dokázalo zvládnout toto hrozící ekonomické kataklyzma lépe než Macron. A považoval bych za logičtější nechat Macrona, aby si uklidil, co pokazil, pokud jde o dluh, úrokové sazby a možný krach,“ dodává žurnalista.
Příští vláda se podle něj bude muset obrnit trpělivostí, ale také odvahou a sebezapřením, aby nezklamala „neviditelnou Francii“, která by bezpochyby nesnesla, aby její naděje znovu zradila politická třída.
„Nyní se budeme muset soustředit na opravu. Musíme se soustředit na přežití, musíme se soustředit na to, abychom se den za dnem posouvali vpřed po malých krůčcích a snažili se co nejblíže reagovat na touhy lidí, na jejich pocit vyvlastnění a opuštění,“ uzavírá Ivan Rioufol.
