Aktualizováno 21:20 dne 1.7.2024
K připravované frakci v Evropském parlamentu, jejíž vznik v neděli ohlásili maďarský premiér Viktor Orbán či český expremiér Andrej Babiš, se připojí i italská Liga, kterou vede vicepremiér Matteo Salvini. Napsal to dnes s odvoláním na své zdroje italský tisk. Spekuluje se rovněž o zapojení polské strany Právo a spravedlnost (PiS), francouzského Národního sdružení (RN) či portugalské formace Dost (Chega). Německá AfD se k nové frakci prozatím nepřipojí. Vznikající klub zatím nesplňuje podmínku, podle které musí sdružovat europoslance nejméně ze sedmi zemí EU. Aby byla frakce oficiálně uznána do prvního plenárního zasedání EP, které se koná od 16. července ve Štrasburku, musí být založena do 15. července.
Vznik nové frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) oznámili na společném setkání v neděli ve Vídni Orbán, Babiš a šéf pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl. Tři zakládající formace – FPÖ, nacionálně konzervativní Fidesz a české hnutí ANO – dosahují minimálního počtu europoslanců pro vytvoření frakce. Potřebují však zástupce z alespoň čtyř dalších zemí, aby frakce získala registraci ze strany Evropského parlamentu.
Oznámení o vzniku nové frakce přivítal italský vicepremiér Salvini, jehož Liga patří mezi hlavní síly euroskeptické frakce Identita a demokracie (ID). „Chceme co nejvíce rozšířit hranice silného, vlasteneckého a jednotného klubu, který bude proti zákulisním dohodám,“ uvedl v neděli na síti X Salvini. Podle nejmenovaných zdrojů italského tisku se Liga chystá do nové frakce přidat. „Salviniho Liga se stane součástí nové rodiny vlastenců,“ píše například deník La Stampa.
V unijní politice Salvini své kroky dosud úzce koordinoval s dlouholetou vůdkyní francouzské pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penovou. „Podle některých zdrojů Marine Le Penová dala (nové skupině) své požehnání,“ uvádí obvykle dobře informovaný bruselský server La Matinale Européenne. V současnosti jsou pro francouzskou političku prioritou domácí parlamentní volby, ve kterých se její strana pokusí získat většinu. Francouzská strana RN má v Evropském parlamentu 30 křesel, Liga osm.
Vznik nové frakce přidělává podle deníku La Repubblica starosti italské premiérce Giorgie Meloniové, která vede konkurenční stranu Evropských konzervativců a reformistů (ECR). O členství v novém klubu kolem Orbána a Babiše totiž uvažuje i polská strana Právo a spravedlnost (PiS), jak řekl serveru Politico bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki. Odchod 20 europoslanců zvolených za PiS by pro ECR, která je v současnosti třetí největší frakcí, byl tvrdou ranou. Ve frakci ECR podle informací z webu Evropského parlamentu zasedá 83 europoslanců včetně členů české Občanské demokratické strany (ODS).
Do nově vznikající frakce se prozatím nepřipojí Alternativa pro Německo (AfD). Mluvčí její spolupředsedkyně Alice Weidelové Daniel Tapp agentuře DPA řekl, že to není na pořadu dne. „Přestože se Alternativa pro Německo v tomto momentě nemůže připojit ke společné frakci s Fideszem, otevírají se pro stranu nové možnosti spolupráce s jinými stranami,“ uvedl Tapp.
K minimálnímu požadovanému počtu členských zemí pro vznik nové frakce by mohlo přispět také Portugalsko. Předseda tamní pravicové strany Dost André Ventura podle serveru Politico v neděli řekl, že je nakloněn vstupu dvou poslanců zvolených do EP za jeho stranu do připravované frakce a že výkonný výbor strany bude o této věci hlasovat v úterý. Současně vyjádřil naději, že se k Patriotům pro Evropu brzy přidají i další evropské pravicové strany.
Pokud jde o další harmonogram, oficiálně sice musí být frakce založeny do 15. července, již tento čtvrtek 4. července si ale hlavní politické skupiny podle zdrojů ČTK neformálně určily jako takzvaný „interní deadline“. Chtějí mít totiž dostatek času na zákulisní dojednávání dohod o rozdělení postů ve vedení Evropského parlamentu. Jestliže některá ze skupin do té doby fungovat nebude, na těchto vyjednáváních se tedy nebude podílet.
Datum 15. července pak bylo stanoveno z praktického hlediska, aby bylo do zahájení plenárního zasedání známo, kolik je frakcí a kolik mají členů, a stihly se tak například provést výpočty početního zastoupení frakcí ve výborech nebo kolik řečnického času a kolik finančních prostředků jednotlivým frakcím náleží.
Podle posledních údajů EP má nejsilnější lidovecká frakce (EPP) 188 mandátů, frakce socialistů a demokratů (S&D) 136 mandátů, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) 83 mandátů, liberální frakce Renew Europe 75 mandátů, skupina Identita a demokracie (ID) 58 mandátů, frakce Zelených/Evropské svobodné aliance 54 mandátů a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) 39 mandátů.
Stále velký počet, 42 europoslanců, zůstává v kolonce Ostatní. U nich není ještě jasné, do které z frakcí se přičlení. Nezařazených již z minulého volebního období je 45 europoslanců. Počty jednotlivých frakcí se tak ještě mohou výrazně změnit. I v souvislosti s českými europoslanci z ODS ve frakci ECR se objevily spekulace, zda neuvažují o přestupu do EPP. Premiér Petr Fiala k tomu minulý týden uvedl, že ve straně nyní spíše „probíhá debata o tom, jaká by měla být budoucí podoba ECR“.
Naopak europoslanci Danuše Nerudová a Jan Farský ze STAN dali přednost lidovecké frakci před Renew Europe, mimo jiné kvůli tomu, že tam bylo české hnutí ANO. Po odchodu ANO se situace změnila a podle informací ČTK ještě mezi europoslanci probíhají debaty, zda frakci nezměnit. I nadále zůstává nejasné, do jaké frakce půjdou dva čeští europoslanci z Přísahy a Motoristů a jeden z koalice Stačilo!
