Komentář
16. června 1858 přednesl Abraham Lincoln svůj proslulý projev o „rozděleném domě“ před republikány, kteří ho ten den zvolili za kandidáta do Senátu. Jeho posluchači by ihned rozpoznali zdroj jeho tématu. Věta „dům rozdělený sám proti sobě nemůže obstát“ se objevuje ve všech třech synoptických evangeliích Nového zákona. Lincoln na tento výrok okamžitě navázal tímto názorem: „Domnívám se, že tato vláda, trvale napůl otrocká a napůl svobodná, nemůže vydržet.“
Lincolnova slova se ukázala jako prorocká. O necelé tři roky později se rozdělený dům Spojených států rozpadl a po čtyři roky bojovali Američané proti Američanům v nejkrvavější válce našich dějin. Historici stále diskutují o příčinách této války, ale málokdo by nesouhlasil s tím, že plamenná rétorika a někdy i násilné činy na Severu i Jihu vyvolaly a podnítily tento strašlivý požár.
Dnes je naše země také hluboce rozdělena – ne otroctvím, ne regionalismem, ale ideologiemi. Nejzářivější důkaz tohoto toxického rozdělení přišel 13. července, kdy bývalý prezident Donald Trump unikl doslova o vlásek atentátu ze strany odstřelovače.
Tyto kulky v sobotu večer po sobě zanechaly dva mrtvé, včetně střelce, a těžce zranily další dva lidi v davu. Tento útok také zasadil další ránu národu, který je již tak zkrvavený nenávistí a neshodami.
Z této střelby pochází fotografie zraněného Donalda Trumpa, který má jednu ruku zdviženou v pěst na znamení vzdoru, obklopen čtyřmi agenty tajné služby. Nad nimi vlaje americká vlajka. Na chvíli se na tu vlajku zaměřme.
Ve slibu věrnosti, který býval běžnou součástí výuky na školách, jsou slova: „Slibuji věrnost vlajce Spojených států amerických a republice, kterou reprezentuje, jednomu národu před Bohem, nedělitelnému, se svobodou a spravedlností pro všechny.“
Jeden národ. Nedělitelný. Dvakrát nám tato jediná věta připomíná, že Američané jsou jeden národ, jedna země.
Výstřely z 13. července by měly být varovným signálem pro všechny Američany dobré vůle, že se blížíme k okraji temné propasti, která, pokud budeme pokračovat v nastoupeném kurzu, pohltí náš způsob života.
Čas běží a nastala chvíle, abychom si všichni – levice, pravice i střed – připomněli, že jsme především Američané, že jsme lidé, jejichž skutečnou a společnou věrností je jedna vlajka a republika, kterou reprezentuje. Je to velká vlajka a pod tímto praporem je spousta místa pro všechny rasy, třídy a nejrůznější nápady, jak naši zemi zlepšit. Pouze ti, kteří nenávidí své spoluobčany, ti, kteří se řídí spíše ignorantskou ideologií než láskou k vlasti, nemají pod těmi hvězdami a pruhy místo. Nikdy neměli a nikdy mít nebudou.
Pro nás ostatní nastal čas naslouchat jeden druhému, lépe si porozumět a usmířit se. Trvalo dlouho, než jsme se dostali do tohoto bodu nejednoty, a léčení této rány bude zase trvat dlouho. Naši politici mohou začít s touto obnovou tím, že odloží stranické otázky, a místo toho se budou ptát: „Co je v nejlepším zájmu amerického lidu?“ Totéž můžeme udělat i my a při zvažování problémů našeho národa použít zdravý rozum a lásku k vlasti namísto dogmat.
A co je ještě lepší, můžeme se na ty, s nimiž v některých otázkách nesouhlasíme, začít dívat spíše jako na spoluobčany než jako na zaryté nepřátele. Můžeme je považovat za lidi, kteří se ve svých názorech a postojích mýlí, dokonce i za bludaře, ale musíme se snažit změnit jejich názor přesvědčováním. Tento pokus o atentát na bývalého prezidenta Trumpa by měl sloužit jako výzva k budování mostů.
Lincoln ve svém prvním inauguračním projevu řekl: „Nejsme nepřátelé, ale přátelé. Nesmíme být nepřáteli. Ačkoli vášně mohou napínat, nesmí zpřetrhat pouta naší náklonnosti. Mystické akordy vzpomínek, které se táhnou od každého bitevního pole a hrobu vlastenců až ke každému živému srdci a krbu po celé této rozlehlé zemi, ještě rozvlní chór Unie, až se jich znovu dotknou lepší andělé naší povahy, což se jistě stane.“
Po tomto posledním konfliktu mezi Američany se obraťme na tyto lepší anděly naší povahy a vydejme se obnovit zdraví a jednotu naší země.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.
–ete–
