Magnesium (Mg++) nebo také hořčík patří mezi nejrozšířenější a nejdůležitější prvky na zeměkouli.
V lidském metabolismu hraje klíčovou úlohu ve 300 enzymatických reakcích, zatímco u rostlin by bez něj neexistovala fotosyntéza.
Deficit hořčíku v organismu může vyvolávat celou řadu patologických stavů, od diabetu přes hypertenzi a kardiovaskulární choroby až po nervová onemocnění. Není proto divu, že v poslední době stoupá zájem o roli hořčíku v klinické medicíně, výživě a fyziologii.
Sledování rovnováhy magnesia a jeho důsledné doplňování společně s draslíkem u rizikových skupin pacientů má zásadní význam v prevenci i léčbě civilizačních onemocnění, říká Zdeněk Zadák, profesor vnitřního lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultní nemocnici v Hradci Králové.
Funkce hořčíku
Pro člověka je magnesium nepostradatelným prvkem při získávání energie a pro všechny reakce, které s přeměnami energie v těle souvisí. Ovlivňuje funkci svalů, přenos vzruchů, funkci nervové tkáně, tvorbu tuku, syntézu bílkovin v těle a další důležité reakce, které chrání organismus před toxickými vlivy zevního prostředí.
Kde magnesium v těle najdeme
Celkový obsah hořčíku v organismu je pro dospělého jedince s hmotností 70 kg přibližně 25 g (1000 mmol). Většina hořčíku v těle (60 %) je uložena v kostech a z toho 30 % je uvolnitelných pro metabolické potřeby organismu. Zbývající zásoba (přibližně 40 %) je obsažena ve svalech a v měkkých tkáních mimo svaly (játra, ledviny, nervová tkáň). V krvi najdeme pouze 1 %.
Hlavní místo, kde se magnesium v lidském těle vstřebává, je tenké střevo. Z tlustého střeva se vstřebá jen jeho malá část, proto se nedostatek hořčíku projevuje převážně u osob, které mají porušenou funkci tenkého střeva.
Povíkendová kocovina
Hlavním způsobem, jak organismus přichází o magnesium, je vylučování močí. Takto lze vyloučit od 10 do 5 000 mg hořčíku za den v závislosti na velikosti přísunu hořčíku do organismu. Čím víc hořčíku do sebe dostaneme, tím víc se ho vyloučí. Abnormálně nízký obsah hořčíku v moči může být známkou nedostatečného příjmu a nedostatečných zásob hořčíku v těle.
Stolicí ztratí dospělý jedinec 25–50 mg za den. Do stolice se magnesium dostává z trávicích šťáv, slinami, žlučí a sekrety střevní sliznice.
Ztráty hořčíku potem mohou být poměrně vysoké v závislosti na zevní teplotě, fyzické zátěži, velikosti povrchu těla. Nejvíce hořčíku ztrácejí fyzicky pracující lidé, sportovci a především ti, kdo nárazově vykonávají větší fyzický výkon, například o víkendu nebo při rekreaci.
„U těchto jedinců současně s nedostatkem hořčíku se často vyvine i nedostatek chloridů, což se může projevit po víkendu zvýšenou únavností, bolestmi hlavy, svalovou slabostí a sníženou výkonností,“ vysvětluje profesor Zadák a dodává, že tomuto stavu se hovorově říká „povíkendová kocovina“. Tyto příznaky podle něj vyvolává současný deficit chloridů, draslíku, hořčíku a sodíku. Adaptace na ztráty hořčíku potem má značný význam pro udržení jeho rovnováhy v organismu.
Když magnesium v těle chybí
Hypomagnesémie neboli nedostatek hořčíku může být potenciálně nebezpečný stav, zejména v jeho chronické podobě. Jeho příčinou je nejčastěji nedostatečný příjem hořčíku, ať už nízkým přísunem v potravinách či potravinových doplňcích, tak při sníženém vstřebávání při syndromu krátkého střeva, chronické pankreatitidě, zejména spojené se ztrátou minerálů, dále při onemocnění jater a žlučových cest. „V těchto situacích musí být vždy počítáno se suplementací zvýšenými dávkami hořčíku,“ uvádí profesor Zadák.
Nedostatkem hořčíku trpí nejčastěji mladá dospívající populace a senioři. Tento deficit je vyšší u osob žijících v industriálně rozvinuté společnosti. Na deficitu hořčíku u různých skupin obyvatel se podílejí některé specifické vlivy. U mladé populace je to monotónní typ stravování ve fast foodech. Produkty podávané v zařízeních rychlého občerstvení obsahují vysoké procento volného tuku, který reaguje s magnesiem vytvářením nerozpustných mýdel. Ta se špatně vstřebávají do těla a do oběhu se jich dostává malé množství.
Výživa seniorů obsahuje většinou málo hodnotnou dietu, nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny, nedostatek biologicky hodnotných bílkovin. Celkově se lze u této skupiny obyvatel setkat s častější podvýživou (dlouhodobá výživa s deficitem některých složek/prvků).
„Obecně je pozorována skutečnost, že nově vyšlechtěné kultivary ovoce, například jablek, mají významně snížený obsah hořčíku ve srovnání se starými typy odrůd ovoce,“ poznamenává profesor Zadák.
Na deficitu hořčíku současně s deficitem draslíku se významně podílí časté používání diuretik u lidí s vysokým tlakem a dalšími kardiovaskulárními onemocněními, udává zasloužilý internista, který se svým týmem provedl vlastní studii o nedostatku magnesia na větším vzorku osob v Česku i na Slovensku.
Symptomy nedostatku hořčíku
Mezi příznaky nedostatku hořčíku patří psychická deprese, závratě, svalová slabost, sklon ke svalovým křečím, zejména dolních končetin, psychická a fyzická únava. Závažné příznaky vyčerpání zásob hořčíku se projevují pokračující psychickou depresí, dezorientací, apatií až komatózním stavem. K periferním neurologickým projevům patří parestézie (pocit brnění, pálení, svědění či píchání kůže), třes, zvýšená neuromuskulární (nervosvalová) dráždivost, tetanie (samovolné kontrakce svalstva) až epileptiformí křeče.
V oblasti metabolismu může vést deficit hořčíku až k postupující poruše ledvin. Nedostatek hořčíku v srdeční svalovině současně s nedostatkem vápníku vede ke komorovým arytmiím a v krajním případě až k fibrilaci komor. Malá koncentrace hořčíku a vápníku jdou často ruku v ruce.
Zdroje hořčíku ve stravě
V potravě je hlavním zdrojem hořčíku zelenina, ovoce, výrobky z obilí (45 % potřeby hořčíku). Vstřebávání hořčíku z těchto potravin však nemusí být účinné vzhledem k obsahu vlákniny, která si s ním, zjednodušeně řečeno, trochu překáží.
„Důležité jsou i minerální vody bohaté na magnesium, draslík a dále potravní doplňky (ve formě šumivých tablet), které většinou obsahují kombinaci hořčíku a kalcia,“ radí profesor Zadák a dodává, že „předávkování“ hořčíkem při pití minerálních vod bohatých na tento prvek prakticky nehrozí.
Doporučená denní dávka hořčíku je 350 mg/den pro zdravého dospělého muže a 280 mg/den pro ženu. Nové upravené tabulky však kvůli horší kvalitě stravy doporučují denní dávku pro osoby středního věku ještě vyšší a to 420 mg pro muže od 18 do 50 let a 320 mg pro ženy.
Potřeba hořčíku je zvýšená během těhotenství a kojení, doporučuje se 355 mg/den. Lidské mléko obsahuje v průměru 30–40 mg hořčíku/l, a to je považováno za dostatečné pro rostoucí dítě. Ve většině industriálně rozvinutých zemí však v současné době není doporučená denní dávka ve významné části populace dosažená. Výsledky novějších nutričních studií prokazují deficit hořčíku za významný rizikový civilizační faktor.
Vliv hypomagnesémie na vznik a průběh onemocnění
Cévní mozková příhoda
Několik nedávno publikovaných studií ukázalo, že existuje souvislost mezi nedostatečným příjmem hořčíku ve stravě a rizikem závažného cévního poškození mozku. Vědci za základě několika experimentálních modelů zjistili, že hořčík má neuroprotektivní účinek při nedokrevnosti a poraněních lebky a mozku. Hořčík také zlepšil regionální průtok krve v mozku.
Ischemická choroba srdeční
Výsledky biochemických a histologických studií ukazují snížení hořčíku v srdeční svalovině u jedinců, kteří zemřeli na důsledky ischemické choroby srdeční (nedokrevnost srdce) ve srovnání s normálními hodnotami hořčíku u jedinců, kteří zemřeli na dopravní nehody. Deficit hořčíku je spojen s nízkým obsahem draslíku v tkáni (tkáňová hypokalemie).
Tím se vysvětluje vyšší frekvence výskytu arytmií u některých kardiaků. Deficit hořčíku vyvolává závažné poškození cév a tepen, zvyšuje krevní tlak a vyvolává zvýšené slučování krevních destiček.
Cukrovka (diabetes mellitus)
Deficit hořčíku zhoršuje inzulinovou rezistenci a napomáhá vzniku kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků. Vyšší přísun hořčíku tak zlepšuje kompenzaci cukrovky a prokazatelně zpomaluje, nebo zastavuje rozvoj diabetických komplikací, především diabetické retinopatie a neuropatie.
Těhotenské problémy
Magnesium sulfát se používá k prevenci eklampsie (svalové křeče těhotných žen) již dlouho. Léčba matek dodatečným přísunem hořčíku před porodem může též redukovat riziko mozkové obrny a mentální retardace u předčasně narozených dětí.
Prevence šedého zákalu
Deficit hořčíku se spojuje se zvýšeným oxidativním stresem, a zvýšením produkce oxidu dusnatého. Zvýšení množství hořčíku v organismu a s tím spojené zvýšení hořčíku v očních tkáních je jedním z doporučených postupů, jak zpomalit rozvoj šedého zákalu.
Kdy vzniká hypermagnesémie
Pokud jde o druhý extrém, tj. přetížení magnesiem (hypermagnesémie), za normálních okolností k němu nedochází. Vyskytuje se pouze v extrémních případech, například u nemocných s výrazným omezením ledvinných funkcí a u jedinců, kteří používají nadměrné dávky léků obsahujících magnesium v přípravcích používaných ke snížení žaludeční kyselosti.
Vedle nadměrného příjmu hořčíku se hypermagnesémie vyskytuje také při intoxikaci vitaminy D, chronických ledvinových potížích, při rozsáhlých nekrózách tkáně, akutní jaterní dystrofii, hemolýze a polytraumatu. Dalšími příčinami jsou intoxikace s postižením ledvin, těžký katabolismus, diabetické kóma, thyreotoxická krize a rhabdomyolýza.
Symptomy hypermagnesémie
K nejčastějším příznakům nadměrného množství hořčíku v těle patří:
- poruchy centrálního a periferního nervového systému (poruchy vědomí, parézy, útlum dechového centra až apnoe)
- poruchy kardiovaskulárního systému
- poruchy gastrointestinálního systému, snížená žaludeční sekrece, nevolnost
- poruchy fluidokoagulační rovnováhy
Na vznik hypermagnesémie jsou citliví především nemocní s poruchami ledvin, ovšem kromě selhání ledvin jsou vedlejší a nežádoucí účinky extrémně vzácné. K časným známkám toxicity patří zvracení, nevolnost, pocit tepla, návaly horka, nízký tlak, zpomalení srdeční frekvence, případně jiné arytmie. Jako účinný lék na vysoké koncentrace hořčíku se používá kalcium glukonát.
Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., je profesor vnitřního lékařství II. Interní gerontometabolické kliniky a výzkumný pracovník Ústavu klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice Hradec Králové a UK, Lékařské fakulty v Hradci Králové. Je autorem 11 odborných knih a stovek odborných článků, které se objevují i v renovovaných zahraničních časopisech. Založil a dosud řídí Nadaci pro rozvoj v oblasti metabolismu, výživy a gerontologie, která podporuje vzdělávání zdravotních sester, nutričních terapeutů a mladých lékařů. Působí rovněž jako odborný poradce ALI (AquaLife Institute), která sdružuje přední odborníky a vědce zabývající se hydratací organizmu, výživou a zdravým životním stylem.
