Schizofrenie: Příznaky, příčiny, léčba a přírodní postupy

Schizofrenie, která postihuje až 1 % světové populace, je vzácné, ale vyčerpávající onemocnění, u kterého je obtížné poznat, co je skutečné.

Přestože příčina schizofrenie není známa, hraje v ní roli kombinace genetických, environmentálních a fyziologických faktorů. Na obrázku jsou zvětšené srdeční komory, které se vyskytují u 80 % lidí se schizofrenií. (Ilustrace: The Epoch Times, Shutterstock)

Schizofrenie je komplexní, chronická porucha mozku charakterizovaná ztrátou kontaktu s realitou, halucinacemi (sluchovými), bludy, abnormálním myšlením a obtížemi v každodenním fungování.

Odhady prevalence schizofrenie a příbuzných psychotických poruch ve Spojených státech se pohybují od 0,25 do 0,64 %, přičemž v celosvětové populaci je postiženo přibližně 24 milionů osob (tj. jedna osoba z 222).

V České republice je touto chorobou zasaženo přibližně 100 000 lidí. V zemích s vysokou životní úrovní (kam ČR patří) se schizofrenie řadí mezi 10 nejvýznamnějších příčin pracovního zneschopnění.

Při přesné diagnóze a vhodné léčbě může mnoho lidí se schizofrenií vést plnohodnotný život.

Jaké jsou příznaky a první projevy schizofrenie?

O schizofrenii existuje mnoho různých mýtů. Lidé s touto poruchou nejsou intelektuálně postižení, ani nemají rozdvojenou osobnost. I když se u některých z nich může během neléčené akutní epizody projevit agrese, je to vzácné, na rozdíl od mediálního obrazu sériových vrahů nebo psychopatů.

Příznaky se často poprvé projevují mezi 15. a 30. rokem života. Schizofrenie se zřídkakdy projeví u dětí mladších 12 let. Příznaky se mohou objevit náhle nebo postupně, případně aniž by si toho člověk bezprostředně všiml. U jednotlivých osob se liší a mohou se v průběhu času měnit. Někteří lidé mají jedinou psychotickou epizodu, zatímco jiní zažívají v průběhu života více epizod.

Rané příznaky

Může se vyskytnout raná fáze, během níž se u jedinců projevují změny v emocích a chování ještě předtím, než se nemoc plně rozvine. Mezi počáteční příznaky může patřit podrážděnost nebo napětí, potíže se soustředěním, problémy se spánkem, zhoršující se školní výsledky, přesvědčení, že se mi ostatní snaží ublížit, a změny osobnosti (např. vyhýbání se sociálním kontaktům).

Existuje několik typů schizofrenních příznaků, včetně negativních, pozitivních a kognitivních.

Negativní příznaky

Negativní příznaky neznamenají „špatné“, ale označují aspekty osobnosti pacienta nebo jeho prožívání, které jsou snížené nebo chybí. Obvykle se objevují dříve než pozitivní příznaky. U pacienta se mohou projevovat následující příznaky:

• Nedostatek motivace k účasti na aktivitách

• Zanedbávání péče o sebe, např. nekoupání se nebo nepravidelné stravování

• Nezájem o věci, které člověka dříve bavily

• Nepřiměřené reakce na události každodenního života

• Problémy s vyjadřováním emocí

• Bezdůvodně se zlobí na cizí lidi a reaguje na ostatní škodlivě

• Cítí se oddělen od svých emocí

• Má velmi omezenou řeč

• Pociťuje zpomalení pohybů

Pozitivní příznaky

Navzdory tomu, že tento termín znamená něco prospěšného, pozitivní příznaky se vztahují k přírůstkům nebo novým prvkům v osobnosti pacienta nebo v jeho životních zkušenostech. Mezi běžné pozitivní příznaky patří následující („příznaky“, které se v kombinaci mohou označovat jako psychóza):

• Halucinace: Změny ve vnímání, jako je slyšení zvuků, vidění věcí nebo vjemy, které ve skutečnosti neexistují, se nazývají halucinace. Mohou být sluchové, zrakové, čichové, chuťové nebo hmatové, přičemž sluchové halucinace jsou u schizofrenie nejčastější.

• Bludy: Bludy jsou častým příznakem některých duševních poruch. Bludy jsou přetrvávající, nereálné myšlenky, které způsobují utrpení, i když je ostatní vyvracejí. Jedním z příkladů je pacient, který neustále věří v přijímání tajných zpráv prostřednictvím televize.

• Zmatené myšlenky, řeč a chování.

Kognitivní příznaky

Kognitivní příznaky ovlivňují myšlenkové procesy schizofrenika a často nejsou pro něj ani pro okolí patrné. Tyto příznaky mohou zahrnovat:

• Ztráta paměti

• Potíže s pochopením věcí natolik, aby bylo možné se rozhodovat

• Potíže s jasnou komunikací s ostatními

• Nedostatek pozornosti

• Myšlenky na sebevraždu: přibližně 5 až 6 procent osob se schizofrenií zemře sebevraždou, přičemž asi 20 procent se o ni pokusí. U mnoha dalších se objevují závažné sebevražedné myšlenky. Sebevražda je hlavní příčinou předčasného úmrtí osob se schizofrenií a přispívá ke zkrácení života v průměru o 10 let.

Co způsobuje schizofrenii?

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není schizofrenie způsobena špatnou výchovou, traumatem, chudobou nebo drogami. Tyto faktory však mohou zvyšovat riziko jejího vzniku.

I přes neznámé specifické příčiny a mechanismy má schizofrenie biologický základ. Neurovývojová hypotéza schizofrenie předpokládá, že ke vzniku této poruchy vede kombinace genetických rizikových faktorů a faktorů prostředí během raného vývoje mozku. Tyto vlivy, zejména v prenatálním období a v raných fázích života, připravují půdu pro to, aby se příznaky objevily v rané dospělosti.

Genetika

Studie dvojčat a rodinných příslušníků naznačují, že genetické faktory představují zhruba 80 % rizika vzniku schizofrenie. U osob, u jejichž příbuzných prvního stupně byla diagnostikována schizofrenie, je riziko, že se u nich porucha vyvine, 10-12 %. Pokud je u jednoho jednovaječného dvojčete diagnostikována, má druhé dvojče přibližně 45% pravděpodobnost, že se u něj vyskytne. Zdá se však, že mnoho pacientů se schizofrenií tuto nemoc v rodině nemá.

Výzkum identifikoval nejméně 130 genů, které zvyšují riziko schizofrenie. Schizofrenie je tedy způsobena kombinací účinků mnoha různých genů, z nichž každý přispívá k celkovému riziku jen malou měrou. Žádný jednotlivý gen není sám o sobě zodpovědný za vznik této poruchy.

Stresové faktory prostředí

Mnoho stresorů prostředí může u vnímavých jedinců vyvolat nástup nebo návrat psychotických příznaků. Mezi faktory prostředí, které mohou přispívat k rozvoji schizofrenie, patří např:

• Vystavení virům nebo problémy s výživou před narozením

• Vystavení matky hladomoru a chřipce během druhého trimestru těhotenství

• Bakteriální infekce matky během těhotenství: studie z roku 2019 zjistila, že pokud se u matek během těhotenství vyskytnou bakteriální infekce, koreluje to s vyšším rizikem, že se u jejich dětí (zejména u chlapců) vyvinou psychotické poruchy, jako je například schizofrenie.

• Porodní hmotnost pod 2 500 gramů

• Rh inkompatibilita krevní skupiny matky a dítěte při druhém těhotenství

• Komplikovaný průběh porodu, např. nedostatek kyslíku spojený s asfyxií

Struktura a funkce mozku

Pacienti se schizofrenií vykazují strukturální i funkční abnormality mozku. Některé z věcí, které mohou být v mozku postiženy, zahrnují:

• Objem mozku: Vědci ze studie z roku 2014, které se zúčastnilo více než 1 200 dvojčat, dospěli k závěru, že nižší IQ představuje 25 % celkové odchylky rizika schizofrenie, přičemž 4 % této odchylky připadají na menší objem mozku. To naznačuje, že část genetického rizika vzniku schizofrenie může souviset s abnormálním raným vývojem mozku, který vede ke kognitivním deficitům, jak naznačují rané kognitivní změny a menší nitrolební objem u postižených jedinců.

• Přední hipokampus: Studie z roku 2019 zjistila, že u pacientů s časnou psychózou se zdá, že nadměrná aktivita předního hipokampu snižuje účinnost této části mozku při plnění úkolů.

• Sluchová kůra: Výsledky jiné studie z roku 2019 naznačují, že náchylnost člověka ke sluchovým halucinacím může souviset s odchylkou ve struktuře sluchové kůry mozku z raného věku, zejména v tom, jak interpretuje různé zvukové frekvence.

• Neurony kůry mozkové: Studie z roku 2017 naznačuje, že schizofrenie může mít původ v nesprávně rozmístěných nervových progenitorových buňkách během vývoje mozku. To vede k nesprávnému seskupení nezralých neuronů v korových vrstvách a k nedostatku zralých neuronů v kůře, která je klíčová pro paměť, myšlení, řešení problémů a emoce.

• Hladiny neurotransmiterů: U schizofrenie se může měnit hladina neurotransmiterů  – chemických látek, které přenášejí zprávy mezi neurony. Léky, které snižují hladiny těchto neurotransmiterů, mohou zmírnit příznaky schizofrenie, což naznačuje jejich podíl na vzniku poruchy.Komory: Mozkové komory produkují a uchovávají mozkomíšní mok. Zvětšení mozkových komor je běžným znakem schizofrenie, projevuje se u 80 % schizofreniků. Příčina tohoto zvětšení zůstává neznámá.

Jaké jsou typy schizofrenie?

V průběhu času se klasifikace schizofrenie vyvíjí. Od roku 2013 již nejsou níže uvedené tradiční podtypy oficiálně používány v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch, páté vydání (DSM-5), který vypracovala Americká psychiatrická asociace (APA), ani v Mezinárodní klasifikaci nemocí, 11. revize (MKN-11), kterou vypracovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Namísto toho se nyní předpokládá, že schizofrenie existuje ve spektru.

Pro lepší pochopení projevů tohoto onemocnění jsou však níže uvedeny klasické podtypy schizofrenie:

• Paranoidní: Paranoidní schizofrenie byla před vyřazením z DSM-5 nejčastějším podtypem. Vyznačuje se tím, že člověk je postižen bludy a sluchovými halucinacemi, často zahrnuje pocity extrémní podezíravosti, pronásledování nebo velkoleposti, ale s relativně neovlivněnou řečí a emočním projevem. Paranoia je považována za jeden z příznaků schizofrenie.

• Hebefrenní: Pro hebefrenní schizofrenii, známou také jako dezorganizovaná schizofrenie, jsou charakteristické neuspořádané řečové vzorce, které jsou pro ostatní těžko srozumitelné, nepřiměřené chování, plochý afekt, stejně jako roztříštěné bludy a halucinace. Obvykle se rozvíjí, když je jedinci mezi 15 a 25 lety.

• Zbytková: Zbytková schizofrenie se vztahuje na osoby s anamnézou psychózy, u nichž se výrazně zmírnily pozitivní příznaky (např. halucinace nebo bludy), ale převažují negativní příznaky (např. snížená motivace, snížený emoční projev nebo zpomalené pohyby).

• Katatonická: Katatonická schizofrenie je nejvzácnější formou schizofrenie a vyznačuje se poruchami pohybu. Jedinci s tímto podtypem mohou vykazovat neobvyklé, omezené a náhlé pohyby a střídat velmi aktivní a velmi klidné pohyby. Mezi další příznaky může patřit echolálie (opakování celých slov a slovních spojení pronesených druhou osobou, bez porozumění obsahu – takzvané papouškování) a echopraxie (napodobování pohybů po jiných osob). Katatonie se může vyskytovat u řady dalších psychiatrických poruch a celkových zdravotních stavů. Přibližně 9,8 % dospělých pacientů v psychiatrických léčebnách vykazuje příznaky katatonie.

• Nediferencovaná: Tento podtyp se diagnostikuje, pokud příznaky jednoznačně neodpovídají žádnému z ostatních podtypů, ale přesto splňují kritéria schizofrenie.

Jaké jsou fáze schizofrenie?

Schizofrenie může procházet mnoha fázemi, přičemž délka trvání a průběh těchto fází se u jednotlivých osob liší. Mezi typické fáze patří:

• Prodromální stadium (před rozvojem): Jedinci mohou být buď bez příznaků, nebo se u nich projevují mírné problémy, jako jsou zhoršené sociální dovednosti, anhedonie (ztráta potěšení) a celkové poruchy zvládání. Tyto rysy mohou být nenápadné a rozpoznatelné až zpětně.

• Pokročilé prodromální stadium (prodromální): Mohou se objevit výše uvedené příznaky schizofrenie. Méně než 40 % lidí v této fázi přechází do plné schizofrenie.

• Počáteční psychóza (psychotická – akutní): Příznaky jsou aktivní a obvykle nejzávažnější.

• Střední (psychotická – zotavení): Příznaky se mohou vyskytovat epizodicky, s identifikovatelnými exacerbacemi a remisemi, nebo mohou být kontinuální. Funkční deficity se v této fázi obvykle zhoršují.

• Poslední fáze (psychotická – stabilní): Vzor schizofrenie se může ustálit, ale značně se liší.

Tyto fáze se často zjednodušeně dělí na prodrom (začátek příznaků) a aktivní fázi (příznaky se zvýrazňují nebo zhoršují). Ačkoli nejsou vždy formálně uznávány, někdy se zahrnují i fáze reziduální nebo fáze zotavení, které označují slábnoucí příznaky. Průřezová studie z roku 2021 navíc zaznamenala vysokou míru relapsů, kdy více než polovina účastníků během svého života recidivovala.

Koho ohrožuje schizofrenie?

Riziko schizofrenie zvyšují následující faktory:

• Pohlaví: Podle metaanalýzy z roku 2003 je riziko vzniku schizofrenie asi 1,4krát vyšší u mužů než u žen. Po polovině 40. roku života je však schizofrenie častěji diagnostikována u žen než u mužů.

• Věk: Schizofrenie se obvykle poprvé objeví u mladých mužů mezi 18. a 25. rokem života a u mladých žen mezi 25. a 35. rokem života.

• Rodinná anamnéza schizofrenie.

• Doba porodu: U lidí narozených v zimě nebo na jaře je riziko onemocnění schizofrenií výrazně vyšší: u lidí narozených v těchto měsících se vyskytuje až 10 % případů. Tato souvislost se sezónností narození je pravděpodobně způsobena vývojovým nedostatkem vitaminu D, protože v zimě a na jaře je méně slunečního světla než v létě a na podzim.

• Výchova: Vyrůstání v městském prostředí během dětství zvyšuje riziko, pravděpodobně v důsledku viktimizace kriminality a nedostatečné sociální soudržnosti.

• Stres: stresující životní událost nebo přítomnost v nebezpečném prostředí zvyšuje riziko. Imigranti přicházející do nové země jsou také více ohroženi kvůli stresující povaze takového stěhování.

• Zneužití: Lidé, kteří v dětství prožili sexuální zneužívání, jsou více ohroženi.

• Sociálně-ekonomický status: Život v chudobě zvyšuje riziko.

• Užívání konopí: Užívání konopí, zejména díky jeho psychoaktivní složce THC, může vyvolat dočasné psychotické účinky a zhoršit již existující psychotické stavy. Časté užívání konopí, zejména každodenní nebo téměř každodenní užívání vysoce účinných konopných produktů, a časné užívání před 16. rokem věku toto riziko dále zvyšují.

• Nedostatek vitaminu C: Studie z roku 2022 ukázala, že nízká hladina vitaminu C je u lidí se schizofrenií a psychózou běžná a vyšší hladina souvisí se zlepšením obtížně léčitelných negativních schizofrenních příznaků. Autoři studie dospěli k závěru, že budoucí studie by měly ověřit, zda vitamin C může pomoci při běžné léčbě schizofrenie.

• Nedostatek vitaminu D: Jedna studie z roku 2018 zjistila, že novorozenci s nedostatkem vitaminu D mají o 44 % vyšší riziko, že jim bude v dospělosti diagnostikována schizofrenie, než novorozenci s normální hladinou vitaminu D. To naznačuje, že vývojový nedostatek vitaminu D může zvyšovat pravděpodobnost vzniku této poruchy. Vývojový nedostatek vitaminu D znamená nedostatečné množství vitaminu D v kritických obdobích vývoje, zejména v těhotenství a raném dětství. Studie z roku 2014 také zjistila, že lidé se schizofrenií, kteří měli nižší hladinu vitaminu D, vykazovali výraznější negativní příznaky a měli větší poruchy kognitivních funkcí.

• Narušená hladina vitaminů skupiny B: Nedostatek některých vitaminů skupiny B může způsobit příznaky neuropsychiatrických poruch. Například nedostatek vitaminu B12 je spojován s různými neuropsychiatrickými poruchami a je běžný u chronicky nemocných psychotických pacientů, a to i u těch s odpovídající výživou. Byly zaznamenány případy, kdy se nedostatek vitaminu B12 maskoval jako psychotické příznaky schizofrenie. Studie z roku 2018 navíc zjistila, že nižší hladina pyridoxinu (vitaminu B6) a vyšší hladina nikotinamidu (vitaminu B3) souvisí se schizofrenií.

• Strava obsahující lepek: Studie z roku 2013 zjistila, že schizofrenici mají 2,13krát vyšší pravděpodobnost výskytu protilátek proti gliadinu IgG. Gliadin, bílkovina obsažená v pšeničném lepku, hraje hlavní roli při poruchách souvisejících s lepkem. To naznačuje, že jedinci se schizofrenií mohou mít vyšší riziko nepříznivé imunitní reakce na lepek.

Jak se schizofrenie diagnostikuje?

Příznaky schizofrenie musí přetrvávat nejméně šest měsíců, aby byla diagnóza potvrzena.

Hlavním cílem diagnózy schizofrenie je vyloučit přítomnost jiných zdravotních nebo psychiatrických stavů, které se mohou projevovat podobnými příznaky, včetně velké depresivní nebo bipolární poruchy s psychotickými nebo katatonními rysy, poruchy s bludy, schizotypální poruchy osobnosti, obsedantně-kompulzivní a tělesné dysmorfické poruchy, poruch autistického spektra a komunikace a posttraumatické stresové poruchy (PTSD).

Při diagnostice schizofrenie odborníci na duševní zdraví, jako jsou psychiatři nebo psychologové, odebírají komplexní anamnézu a provádějí vyšetření duševního stavu. Informace od rodinných příslušníků nebo blízkých kontaktů jsou nezbytné a často se získávají prostřednictvím rozhovorů. Může být také provedeno fyzické vyšetření, včetně dermatologického vyšetření k odhalení známek užívání nebo zneužívání návykových látek a screeningu metabolického syndromu, a laboratorní testy. Testování na metabolické poruchy je zásadní kvůli rizikům spojeným s antipsychotickými léky.

Ačkoli žádný laboratorní test nemůže diagnostikovat schizofrenii, některé se provádějí k vyloučení jiných možných příčin. Mezi tyto testy patří např:

• Krevní testy: Příklady: Kompletní krevní obraz (CBC), absolutní počet neutrofilů (ANC) a chemický obraz krve.

• Zobrazovací testy: Mezi příklady patří elektroencefalogram (EEG), počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI), která má přednost před CT.

• Genetické vyšetření.

• Toxikologické vyšetření.

Pro potvrzení diagnózy schizofrenie se lékař řídí buď kritérii DSM-5-TR, nebo ICD-11, která se mírně liší.

DSM-5-TR

Schizofrenie je diagnostikována, pokud se u osoby vyskytují dva nebo více z následujících příznaků po významnou část času v průběhu jednoho měsíce nebo méně (pokud je úspěšně léčena):

• Bludy

• Halucinace

• Dezorganizovaná řeč

• Hrubě dezorganizované nebo katatonické chování

• Negativní příznaky

Od začátku příznaků musí také dojít k výraznému funkčnímu zhoršení v oblastech, jako jsou například zaměstnání nebo vztahy.

Tyto příznaky musí přetrvávat nejméně šest měsíců, přičemž nejméně jeden měsíc musí trvat aktivní fáze příznaků, která může být v případě účinné léčby kratší. Příznaky mohou být prodromální (časné příznaky) nebo reziduální (přetrvávající příznaky), včetně negativních nebo méně závažných příznaků aktivní fáze.

Příznaky by neměly být způsobeny užíváním návykových látek, účinky léků nebo jinými zdravotními stavy. Pokud je přítomna vývojová porucha, diagnóza navíc vyžaduje alespoň jeden měsíc výskytu výrazných bludů nebo halucinací.

ICD-11

Podle kritérií ICD-11 je pro diagnózu schizofrenie nutná přítomnost alespoň dvou z následujících příznaků po dobu nejméně jednoho měsíce:

• Přetrvávající bludy (např. velikášství, pronásledování, odkazování).

• Trvalé halucinace (obvykle sluchové).

• Dezorganizované myšlení (např. volné asociace, nesouvislá řeč). V těžkých případech může osoba mluvit nesrozumitelným „slovním salátem“.

• Zážitky vlivu, pasivity nebo kontroly (tj. pocit, že impulzy, činy nebo myšlenky člověka nejsou vytvářeny jím samým nebo že jeho myšlenky jsou přenášeny na ostatní).

• Negativní příznaky (např. plochý afekt, omezení nebo ztráta řeči, nezájem o činnosti).

• Závažně dezorganizované chování, které ovlivňuje každodenní život.

• Psychomotorické poruchy, např. katatonický neklid.

Alespoň jeden z těchto příznaků musí být mezi prvními čtyřmi uvedenými příznaky.

ICD-11 se věnuje stanovení diagnózy podrobněji, ale toto jsou hlavní kritéria.

Jaké jsou možné komplikace schizofrenie?

Mezi možné komplikace schizofrenie patří:

• Závažné kognitivní poruchy, jako jsou ztráta paměti a poruchy pozornosti

• Sociální stažení a izolace

• Sebevražda

• Fyzické zdravotní problémy, jako jsou kardiovaskulární, metabolická a infekční onemocnění

• Neschopnost chodit do školy nebo si udržet zaměstnání

• Zneužívání alkoholu nebo drog

• Další doprovodné duševní poruchy, jako je obsedantně-kompulzivní porucha (OCD)

• Agresivní nebo násilné chování

Jaké jsou možnosti léčby schizofrenie?

Ačkoli schizofrenii nelze vyléčit, její příznaky lze v některých případech zvládnout. Čím dřívější a intenzivnější je léčba, tím lepší je výsledek.

Při léčbě schizofrenie je zásadní plán zaměřený na pacienta, který kombinuje nefarmakologické a farmakologické přístupy. Obvykle se používá více než jedna léčebná metoda. Jednotlivé léčebné metody jsou následující.

1. Léky

Při léčbě schizofrenie se používají různé typy léků.

Antipsychotika, nazývaná také neuroleptika, jsou základními léky používanými při léčbě schizofrenie, protože jsou nejúčinnější při kontrole příznaků, jakými jsou bludy a paranoia. Tyto příznaky kontrolují změnou chemického složení mozku. Antipsychotika však mohou způsobovat nežádoucí účinky, včetně závratí, neklidu, sedace, zpomalených pohybů, třesu, přibývání na váze, cukrovky a vysoké hladiny cholesterolu. Rozlišujeme dva typy antipsychotik:

• Antipsychotika první generace (FGA): Dlouhodobé užívání FGA, včetně haloperidolu, flufenazinu a chlorpromazinu, může zvýšit riziko tardivní dyskineze, pohybové poruchy a dalších extrapyramidových příznaků, což jsou závažné nežádoucí účinky postihující extrapyramidový systém (část mozku a nervového systému), který se podílí na koordinaci pohybu. Extrapyramidové příznaky jsou u některých pacientů užívajících antipsychotika běžné a mohou být spojeny se zhoršenou kognitivní výkonností.

• Antipsychotika druhé generace (SGA): SGA neboli atypická antipsychotika, zejména olanzapin a klozapin, představují vyšší riziko metabolického syndromu.

Existují také dlouhodobě působící injekční antipsychotika FGA a SGA , která pomáhají řešit neadherenci léčby. Při podávání v intervalech v rozmezí týdnů až měsíců tyto léky postupně uvolňují své účinné látky do krevního řečiště a zajišťují konzistentní terapeutický účinek.

Udržovací režimy antipsychotických léků pro schizofrenii mají za cíl snížit frekvenci a závažnost relapsů, maximalizovat účinnost léčby u přetrvávajících symptomů a zlepšit adherenci k léčbě.

Jedinci se schizofrenií mohou také užívat antidepresiva, stabilizátory nálady a sedativa.

2. Terapie stimulace mozku

Pacienti se schizofrenií mohou také podstoupit terapii stimulací mozku, jako je elektrokonvulzivní terapie (ECT) a transkraniální magnetická stimulace (TMS).

ECT je lékařský postup používaný především u těžkých depresí nebo bipolární poruchy. Zahrnuje krátké elektrické impulzy do mozku v anestezii a provádí ji specializovaný lékařský tým. Někteří lékaři doporučují použití ECT také k léčbě schizofrenie. Přehled z roku 2018 dospěl k závěru, že ECT je užitečná nejen jako doplňková terapie u schizofrenie rezistentní na léčbu, ale může být účinná i při léčbě pacientů se schizofrenií v různých situacích. Výzkum také naznačuje, že ECT je bezpečnou možností léčby schizofrenie.

TMS využívá magnetické impulzy ke stimulaci nervových buněk v mozku. Rychle se měnící magnetické impulzy mohou změnit vzorec střelby neuronů v určitých mozkových obvodech, což může pomoci změnit dysfunkční mozkové vzorce spojené se schizofrenií. V přehledu z roku 2015 bylo zjištěno, že opakovaná TMS slibně zmírňuje pozitivní i negativní příznaky schizofrenie, přičemž výrazný vliv má na snížení sluchových halucinací.

3. Estrogenová terapie

Výzkum naznačuje, že estrogen může mít ochranný účinek u žen náchylných ke schizofrenii. Přehled z roku 2024 naznačuje, že suplementace estrogeny by mohla být zvažována jako doplňková léčba u osob se schizofrenií, zejména u těch, které špatně reagují na antipsychotika, protože tento přístup by mohl zlepšit kontrolu symptomů, nabídnout zlepšení kognitivních funkcí a oddálit nástup nemoci.

4. Mluvní terapie

Rozhovory, známé také jako psychosociální léčba, pomáhají pacientům zkoumat a pochopit jejich myšlenky a chování. Existuje několik typů terapií rozhovorem, včetně:

• Kognitivně-behaviorální terapie (CBT): CBT učí jedince změnit názory nebo chování, které vedou k negativním emocím, prostřednictvím dvou hlavních složek: kognitivní, která mění myšlení, a behaviorální, která mění reakce. Tato krátkodobá terapie zaměřená na řešení problémů má za cíl poskytnout dovednosti pro zvládání obtížných situací a obvykle se provádí jednu hodinu týdně po dobu 12 až 16 týdnů.

• Arteterapie: Arteterapie může lidem pomoci vyjádřit a pochopit jejich pocity, naučit se novým způsobům vztahů s ostatními a přijmout své emoce. Je obzvláště užitečná při depresivních příznacích, jako je sociální izolace, protože často zahrnuje skupinová sezení, která kombinují komunikaci s tvořivostí.

• Intervence v rodině: Jedná se o spolupráci s odborníky na duševní zdraví, která pomáhá pacientům a jejich rodinám zvládat jejich vzájemné vztahy.

• Kognitivní náprava: Cílem této léčby je obnovit kognitivní funkce pacienta. Zahrnuje nácvik úkolů na zlepšení pozornosti, paměti, uvažování a dalších kognitivních funkcí.

5. Rehabilitace a svépomoc

Rehabilitační a podpůrné programy, jako je trénink na pracovišti, nácvik psychosociálních dovedností a programy pracovní rehabilitace, učí dovednostem potřebným pro život v komunitě, nikoli v ústavu.

Svépomoc a zvládání schizofrenie zahrnuje zaměření na cvičení, stravu, vztahy a denní režim. Zahrnuje také užívání léků, rozpoznávání spouštěčů a příznaků jednotlivých atak, udržování zotavení a znalost toho, kde hledat pomoc v případě krize.

Jak vaše mentalita ovlivňuje schizofrenii?

Myšlení může hrát významnou roli v tom, jak lidé schizofrenii prožívají a jak se s ní vyrovnávají.

Myšlení může ovlivňovat pacientovy strategie zvládání. Pozitivní myšlení může vést k přijetí zdravých mechanismů zvládání, jako je vyhledávání sociální podpory a účast na terapii. Na druhou stranu negativní myšlení může vést k vyhýbavému chování nebo zneužívání návykových látek, což může příznaky zhoršit.

Odolné myšlení může jedincům se schizofrenií pomoci lépe zvládat stresory v jejich životě tím, že si osvojí dovednosti pro zvládání stresu a vypěstují smysl pro optimismus.

Udržování pozitivního myšlení může motivovat lidi k dodržování léčebných plánů, což může vést ke zmírnění příznaků. Může také přispět k pozitivnímu přesvědčení pacienta o sobě samém (sebeúcta) a o svých schopnostech, což vede k větší odolnosti, motivaci a pocitu kontroly nad svým životem.

Jaké jsou přírodní postupy při léčbě schizofrenie?

Účinnost některých níže uvedených přírodních způsobů léčby schizofrenie je třeba potvrdit dalším výzkumem, proto se před použitím některého z těchto postupů poraďte se svým lékařem.

1. Léčivé byliny

• Hadí kořen (Rauwolfia serpentina): Hadí kořen indický je stálezelený keř pocházející z jihovýchodní Asie. Používá se především k léčbě hypertenze a jako antipsychotická látka. Reserpin, získaný z hadího moru indického, se v konvenční medicíně používá jako antihypertenzivum a antipsychotikum. Studie z roku 2024 na 60 mužích zjistila, že hadí kořen indický je potenciálně prospěšný při léčbě pozitivních příznaků schizofrenie jako homeopatický lék. Zatím se však nedoporučuje oproti účinnějším léčebným postupům, dokud nebudou moci důkladnější klinické studie poskytnout důkazy o bezpečnosti a účinnosti. Protože snižuje krevní tlak, neměli by ho užívat lidé s hypotenzí.

• Ashwagandha (vitánie snodárná): Ashwagandha je také známá jako indický ženšen a v ájurvédské medicíně se již dlouho používá jako protizánětlivý a imunomodulační prostředek. Randomizovaná kontrolovaná studie z roku 2018 na 66 pacientech zjistila, že po 12týdenním užívání extraktu z této byliny jako doplňkové léčby došlo u pacientů se schizofrenií k podstatnému snížení negativních a celkových příznaků ve srovnání se skupinou, která extrakt nedostávala.

• Ginkgo biloba: Ginkgo biloba je známá také jako „mozková bylina“, která se hojně používá při problémech s pamětí. Metaanalýza šesti studií z roku 2010 zjistila, že přidání ginkga k antipsychotické léčbě významně zlepšilo celkové i negativní příznaky u pacientů s chronickou schizofrenií. Podle metaanalýzy tří studií z roku 2013 může ginkgo také snížit pozitivní příznaky u pacientů se schizofrenií. Studie z roku 2005 zjistila, že extrakt z ginkga může zvýšit účinnost antipsychotik u schizofreniků, zejména při zmírňování pozitivních příznaků.

• Yokukansan: Yokukansan, známý také jako yi-gan san, yokukansan, je tradiční čínský lék hojně používaný v zemích východní Asie. Obsahuje sedm bylin, mezi nimiž je andělika, atractylodes, bupleurum, poria, glycyrrhiza, cnidium a uncaria. V klinické studii z roku 2009 užívali pacienti se schizofrenií po dobu čtyř týdnů yokukansan a jejich pozitivní a negativní příznaky se výrazně zlepšily. Rovněž nebyly pozorovány žádné extrapyramidové vedlejší účinky vyvolané léky. Výzkumníci naznačili, že yokukansan by se potenciálně mohl používat při léčbě rezistentní schizofrenie.

2. Doplňky

• Vitamin C: Studie z roku 2022 ukázala, že pacienti se schizofrenií mají často nižší hladiny vitaminu C než zdraví jedinci. Další starší klinická studie z roku 2005 naznačila, že užívání vitaminu C spolu s léky na SGA může snížit oxidační stres a zlepšit příznaky schizofrenie.

• Vitamin D: Vitamin D má zásadní význam pro mozkové funkce, jako je učení a paměť, tvorba chemických látek v mozku, ochrana mozkových buněk a přenos signálů. Studie z roku 2021 v časopise BMC Psychiatry zjistila, že suplementace vitaminem D v kombinaci s antipsychotickou léčbou může zlepšit pozornost a zmírnit pozitivní a negativní příznaky u pacientů se schizofrenií, kteří měli dříve nedostatek vitaminu D. Studie z roku 2018 ukázala, že 12měsíční suplementace vitaminem D u nehospitalizovaných pacientů se schizofrenií s nedostatkem vitaminu D byla spojena se snížením depresivních příznaků a nižší mírou úzkosti.

• Vitaminy skupiny B: Foláty (vitamin B9) a vitamin B12 mohou zlepšit negativní příznaky schizofrenie, ačkoli reakce na léčbu je ovlivněna genetickými odchylkami ve vstřebávání folátů. Klinická studie z roku 2017 dospěla k závěru, že vysoké dávky pyridoxaminu (forma vitaminu B6) jako doplňková léčba byly částečně účinné u podskupiny pacientů se schizofrenií, u nichž docházelo ke zvýšenému karbonylovému stresu, což je ukazatel abnormálního metabolického stavu.

• Omega-3 mastné kyseliny: Zdá se, že doplňování omega-3 mastných kyselin je zvláště prospěšné pro mladé dospělé a dospívající v počátečních stadiích schizofrenie, kteří mají na počátku nízkou hladinu omega-3 mastných kyselin tím, že zlepšuje negativní příznaky a globální funkce. Některé důkazy také naznačují, že omega-3 mastné kyseliny mají potenciál schizofrenii buď předcházet, nebo alespoň zmírňovat její průběh a příznaky.

3. Diety

• Bezlepková dieta: Antigliadinové protilátky (AGA) jsou ukazatelem citlivosti na lepek (bílkovinu obsaženou v pšenici a některých dalších obilovinách) a u lidí se schizofrenií jsou vyšší. Malá pilotní studie proveditelnosti z roku 2019 zjistila, že u pacientů se schizofrenií, kteří dodržovali bezlepkovou dietu, došlo ke zlepšení gastrointestinálních a negativních příznaků, ale nebylo pozorováno žádné zlepšení pozitivních nebo kognitivních příznaků.

• Ketogenní dieta: Keto dieta je dieta s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem tuků. Jejím cílem je posunout metabolismus těla od primárního využívání glukózy (cukru) jako zdroje energie k využívání ketolátek, které vznikají z tuků. Ukázalo se, že tato dieta slibně normalizuje chování podobné schizofrenii, a to jak na farmakologických, tak i na genetických modelech u myší. Tato dieta může také zlepšit psychiatrické příznaky, metabolické dysfunkce a složení těla u pacientů se schizofrenií tím, že obnoví energetický metabolismus mozku.

4. Odcitlivění a přepracování očních pohybů (EMDR)

EMDR je terapeutický přístup určený ke zmírnění stresu spojeného s traumatickými vzpomínkami a používá se k léčbě posttraumatické stresové poruchy. Systematický přehled šesti studií z roku 2020 zjistil, že EMDR je spojena se snížením paranoidního myšlení, sluchových halucinací, bludných příznaků a negativních příznaků u osob s psychózou.

Celkově se zdá, že jde o bezpečnou a proveditelnou preventivní metodu. V případové studii z roku 2021 došlo u pacienta s chemicky rezistentní schizofrenií po absolvování jednoho jediného sezení EMDR během osmi týdnů k úplnému ústupu poruchy a dezorganizace/disociačního syndromu. Tato remise byla také trvalá, což umožnilo přerušení antipsychotické léčby bez relapsu po dobu 18 měsíců.

5. Alternativní terapie

• Ekoterapie: Ekoterapie je terapeutický přístup, který jako součást léčby využívá venkovní aktivity v přírodním prostředí. Tyto aktivity mohou sahat od památkové péče a zahradničení až po procházky nebo jízdu na kole v přírodě.

• Terapie jógou: Ve studii z roku 2007 vykazovali pacienti ve skupině léčené jógou po čtyřech měsících cvičení zřetelně nižší úroveň psychopatologie než pacienti ve skupině léčené fyzickým cvičením. V kombinaci s antipsychotickými léky zlepšuje jóga výsledky léčby pozitivních i negativních příznaků ve srovnání se samotnými léky. Systematický přehled randomizovaných studií z roku 2012 rovněž naznačil, že může jóga u pacientů se schizofrenií kromě kvality života související se zdravím zlepšit i pozitivní a negativní příznaky. Kromě toho mohou antipsychotické léky vést u pacientů se schizofrenií k obezitě, ale bylo zjištěno, že terapie jógou tento nárůst hmotnosti zmírňuje.

• Akupunktura: Metaanalýza 38 randomizovaných kontrolovaných studií z roku 2023 zjistila, že akupunktura používaná spolu s konvenčními antipsychotiky zlepšuje příznaky schizofrenie a snižuje výskyt nežádoucích účinků. Starší metaanalýza 13 čínských studií z roku 2009 rovněž zjistila, že kombinace akupunktury s farmakologickou léčbou vedla k výraznému zlepšení sluchových halucinací, pozitivních příznaků a míry odpovědi na léčbu ve srovnání s použitím samotných antipsychotik.

• Meditace: V jedné studii z roku 2018 podstoupilo pět těžce postižených pacientů se schizofrenií, z nichž každý měl anamnézu delší než dvacet let, osmiměsíční program meditace všímavosti a došlo u nich ke snížení abnormálních mozkových aktivit a halucinací či bludů, jakož i ke zlepšení úzkosti a psychotických příznaků. Trvalo tři týdny, než se příznaky začaly zmírňovat. Systematický přehled 22 studií z roku 2024 navíc zjistil, že zákroky založené na všímavosti nabízejí potenciální výhody pro pacienty se schizofrenií, včetně snížení negativních příznaků a snížení počtu hospitalizací.

Jak lze schizofrenii předcházet?

Zcela zabránit schizofrenii není možné, protože její přesná příčina zůstává neznámá. Přesto můžete snížit své riziko správným životním stylem a dodržováním léčebného plánu, který zabrání obnovení nebo zhoršení příznaků. Mezi konkrétní strategie patří:

• Vyhýbání se drogám a alkoholu: Užívání návykových látek může komplikovat léčbu schizofrenie.

• Dostatek spánku: Dostatečný spánek je zásadní pro to, aby nedošlo ke zhoršení příznaků.

• Zvládání stresu: Stres může zhoršit příznaky schizofrenie.

• Zdravé stravování a pravidelné cvičení: Výživná strava a pravidelné cvičení mohou zajistit dostatečné množství životně důležitých živin, zmírnit příznaky, podpořit dobrý spánek a zvládat stres.

• Dodržování léčebného plánu, pokud jej máte: Vzhledem k tomu, že vysazení léků může vést k recidivě příznaků, měla by být jakákoli změna nebo vysazení léků řízena výhradně předepisujícím lékařem.

• Vyhýbání se spouštěčům psychotických epizod.

• Porozumění varovným signálům: Vytvoření strategie pro rychlé zvládání příznaků a vyhledání vhodné pomoci.

• Využívání podpůrných služeb: Řada komplexních podpůrných služeb, včetně bydlení a podpůrných pracovních příležitostí, vám může pomoci snížit stres.