Komentář
Na summitu NATO ve Washingtonu 10. července se členské státy jednohlasně zapojily do boje proti nezodpovědnému chování komunistické Číny po celém světě tím, že prohlásily a označily Peking za podporovatele a živitele Ruska.
Jednalo se o mimořádný krok ze strany NATO, které se až do tohoto data stavělo k otázkám týkajícím se Číny zdrženlivě a formálně se angažovalo pouze mimo bezprostřední evropský region, s výjimkou misí, jako byla ta v Afghánistánu, uskutečněných na základě mandátu OSN, nikoliv nutně s odvoláním na článek 5, který definuje útok na jednoho člena jako útok na všechny.
V části 26 komuniké z 10. července NATO jasně vyjádřilo svůj postoj k Čínské lidové republice (ČLR): „ČLR se stala rozhodujícím podporovatelem ruské války proti Ukrajině prostřednictvím svého takzvaného partnerství ,bez hranic‘ a rozsáhlé podpory ruské obranné průmyslové základny. Tím se zvyšuje hrozba, kterou Rusko představuje pro své sousedy a euroatlantickou bezpečnost.“
NATO vytyčilo červenou linii a v současné době není mnoho pochyb o tom, že blok považuje ČLR za původce světového napětí a konfliktu.
Čína je označována za důvod, proč Rusko stále stojí na nohou
NATO se na Čínu obořilo a v komuniké dále uvedlo:
„Vyzýváme ČLR jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, který má zvláštní odpovědnost za dodržování cílů a zásad Charty OSN, aby ukončila veškerou materiální a politickou podporu ruského válečného úsilí. To zahrnuje transfer materiálů dvojího užití, jako jsou součásti zbraní, vybavení a suroviny, které slouží jako vstupy pro ruský obranný sektor. ČLR nemůže umožnit největší válku v Evropě v nedávné historii, aniž by to mělo negativní dopad na její zájmy a pověst.“
Čínský ministr zahraničí Wang I v reakci na to zatlačil na pilu a označil prohlášení NATO za „nepodložená obvinění“. Varoval tak NATO před vytvářením napětí s Pekingem.
Skutečnost je taková, že Čína je největším výrobcem dělostřelecké munice ráže 152 mm a 122 mm, munice pro kulomety 7,62 x 39 mm, bezpilotních letounů, náhradních dílů pro všechna ruská letadla, raket a dalšího životně důležitého válečného materiálu, který Rusko potřebuje k pokračování válečného úsilí na Ukrajině. Nikdo jiný nevyrábí běžné vybavení, munici a zásoby, které Rusko potřebuje.
Podle ředitelky americké národní zpravodajské služby Avril Hainesové je pomoc, kterou Čína Rusku poskytla, obrovská.
Írán a Severní Korea jsou součástí tohoto satelitu obranné průmyslové výroby a poskytují velkou podporu, včetně možnosti Číny předstírat neúčast. Přesto jsou strojírenské a výrobní zdroje a odborné znalosti v těchto čínských „koloniích“ poskytovány čínskými poradci.
Čínské lodě proplouvají územím USA, Peking vysílá vojáky do Evropy
Prohlášení NATO vychází z obav, že se čínský režim přímo vměšuje do záležitostí členských zemí NATO. Peking neztrácel mnoho času, aby toto vnímání ještě prohloubil dvěma provokativními akcemi.
Téměř okamžitě po zveřejnění prohlášení NATO o Číně provedly námořní síly Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAN) „nevinný průjezd“ přes území USA, řetězce Aleutských ostrovů. Čtyři lodě PLAN propluly dvěma body řetězce a poté odpluly.
„Nevinný průjezd“ je definován v článku 19 Úmluvy OSN o mořském právu a je povolen s určitými omezeními. PLAN jsou prohnané a posouvají hranice bodu úmluvy 2(d), který zakazuje tranzity za účelem propagandy.“
V rámci jedné z prvních projekcí čínské vojenské síly přímo do Evropy a bezprostřední zóny bojů na Ukrajině vyslala Čína v polovině července do Běloruska speciální operační jednotku na podporu operace s názvem „Assault Eagle 2024“ (Útok orla 2024 – volný překlad). Bělorusko se stalo hlavní základnou pro ruské síly, které vedou válku na Ukrajině, a je nejbližším bodem k Ruskem ovládanému svrchovanému území Kaliningradu na Baltském moři.
Vážnou obavou je, že by Rusko mohlo prorazit „nejnebezpečnější místo na Zemi“ – Suwalskou kapsu – a vytvořit pozemní most přes polské a litevské území do Kaliningradu. To by mohlo vyvolat rozsáhlý konflikt v celé Evropě. Čínská vojenská výprava byla strategickým poselstvím. Mohou tam být, aby podpořili takový ruský nápor v pokusu o zopakování – tentokrát úspěšně – odvážného, ale nakonec neúspěšného ruského útoku na letiště Hostomel v prvních dnech války na Ukrajině.
Čtyři tichomořské státy se blíže zapojily do NATO
Jedním z výsledků konference NATO bylo povýšení čtyř zemí na partnery NATO. Aliance oznámila „posílený politický dialog a zapojení“ s Austrálií, Japonskem, Jižní Koreou a Novým Zélandem. To nutně neznamená, že by se tyto země vydaly stejnou cestou jako Švédsko a Finsko k plnému členství v NATO, avšak jejich posílené vztahy s NATO představují strategickou protiakci vůči čínskému režimu. Tyto čtyři země vydaly komuniké, v němž napomínají Severní Koreu za její závislost na Číně v oblasti strojního vybavení a továrenských zařízení, avšak ve skutečnosti se jednalo o krok proti Pekingu.
„Nový Zéland, Japonsko, Korejská republika [Jižní Korea] a Austrálie důrazně odsuzují nezákonnou vojenskou spolupráci mezi Ruskou federací a KLDR [Severní Koreou], která podkopává mír a stabilitu v indo-pacifickém i evropském regionu,“ uvádí se v prohlášení.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vymezil další jasný postoj vůči čínskému režimu slovy: „Musíme ještě těsněji spolupracovat na zachování míru a ochraně mezinárodního pořádku založeného na pravidlech. … Naše bezpečnost není regionální. Je globální.“
Odhodlání NATO reagovat na celosvětové zhoubné kampaně komunistické Číny je nyní jasně prokázáno.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.
–ete–
