Tým vědců z Austrálie a USA mapoval život na oceánském dně. V práci jim pomáhali divocí lachtani šedí. Jejich studie přinesla neobyčejné záběry jihoaustralského pobřeží, chaluhové louky či skaliska pokrytá korály. Své poznatky zveřejnili v odborném časopise Frontiers in Marine Science.
„Netušíme, jak vypadá většina oceánského dna,“ řekl vedoucí vědeckého týmu Nathan Angelakis z univerzity v jihoaustralském Adelaide. Spolu s kolegy doufá, že jejich výzkum za pomoci netradičních asistentů pomůže lépe porozumět životu a prostředí, ve kterém ohrožení lachtani šedí žijí.
Jakým způsobem záběry pořídili?
Angelakis a jeho tým se souhlasem úřadů na ochranu zvířat odchytili na souši osm samiček lachtanů šedých. Těm pak podali lehké sedativum a zatímco ploutvonožci dřímali, nalepili jim na záda čtverečky z neoprenu. Na látku pak připevnili malé kamery a monitory rychlosti a polohy o hmotnosti 1 % celkové tělesné hmotnosti lachtanů, aby se minimalizoval vliv odporu vzduchu. Po dobu 2 až 10 dnů zvířata poskytovala vědcům nebývalé záběry z jejich přirozeného prostředí. Po těchto dnech byly samičky opět odchyceny a přístroje jim byly odstraněny. Neoprenové čtverečky se během následného línání samy ze srsti odstraní.
Na základě údajů se vědcům podařilo identifikovat šest bentických biotopů v hloubce 5-110 m. (Poznámka: Bentos znamená společenstvo všech vodních organismů žijících na povrchu, uvnitř nebo pod povrchem dna slaných i sladkých vod, jako jsou moře, řeky, rybníky a jezera, uvádí Wikipedie). Jednalo se o tyto biotopy: útes s makroskopickými řasami, louka s makroskopickými řasami, holý písek, houby/písek, útes s bezobratlými a balvanové biotopy s bezobratlými.
Videozáběry přinesly také první důkaz o tom, že matky lachtanů šedých svá mláďata učí, jak si shánět potravu. „Některé ty momenty jsou opravdu vzrušující,“ uvedl Angelakis.
Kromě poznatků o chování lachtanů poskytla videa vědcům vzácný pohled na dno oceánu v okolí Klokaního ostrova. Téměř 90 hodin záběrů pořízených lachtany zadali do počítačového modelu spolu s polohovými údaji a informacemi o životním prostředí. Model pak dokáže předpovědět, jaké ekosystémy se mohou pod hladinou skrývat.
„Zvířaty zaznamenané video upozorňuje na ekologickou hodnotu různých stanovišť z pohledu predátorů. Cenný výskyt lachtanů může také upozornit na ekologicky důležité oblasti v širším měřítku. Kombinace videozáznamů pořízených zvířaty s údaji z těchto stávajících metod průzkumu v budoucnu podpoří komplexnější pochopení bentických stanovišť a druhů, které je využívají,“ zmiňuje studie.
S využitím zprávy ČTK.
