Komentář
Kromě neschopnosti a nekompetence Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ministra Ivana Bartoše a realizátora tohoto projektu problémy s digitalizací stavebního řízení ukazují pravděpodobně na mnohem hlubší systémový společenský problém.
Čeká nás vlna digitalizací naší společnosti, kterou na sílu tlačí orgány EU a tím i naše současná vláda, kdy další na řadě je naše zdravotnictví. Důsledky zpackané digitalizace zdravotnictví ovšem mohou být daleko hrozivější než současné problémy s digitalizací stavebního řízení. Otázka zní, nakolik je současná digitalizace stavebního řízení zpackaná a nakolik jsou nynější problémy zakódovány v informační evoluci společenských systémů. Zdá se jisté, že nekompetentnost a složitost problematiky jdou ruku v ruce i v případě tohoto nezdárně se vyvíjejícího se procesu.
Je nám předkládáno, že hluboká digitalizace společnosti je nutný proces, který bude víceméně bezproblémový a zlepší výrazně kvalitu našeho života. Současné problémy s digitalizací stavebního řízení a blížící se digitalizace našeho zdravotnictví ve mně vzbudily pochybnosti bezproblémovosti tohoto procesu a dále otevírají otázky, jaké mohou být kromě pozitivních změn, také negativní důsledky těchto snah. Snad se mně podaří na toto téma zahájit kvalifikovanou diskuzi, kterou jsem zatím v podstatě nezaznamenal.
Degenerace a následný kolaps společností dle názoru odborníků /Bárta/ způsobuje mimo jiné důvody i zvyšováním komplexity společenských systémů. Zvyšování komplexity, tedy množství vazeb mezi jednotlivými prvky systému, je základem přírodního i společenského vývoje, ale po přesáhnutí určité meze energetické nebo finanční nákladovosti dochází v soutěžení s méně komplexními, ale flexibilnějšími systémy k jejich kolapsu. Tímto evoluce stále hledá míru stabilní, co největší komplexity systémů vzhledem k udržitelným nákladům v kompetitivním prostředí s méně komplexními systémy a žene tím systémy k větší komplexitě.
Komplexita současné společnosti výrazně zhoršuje řízení a správu systému skrze neúměrné množství společností produkovaných informací vzhledem ke schopnosti současného systému je efektivně sesbírat a zpracovat a tím udržet funkčnost systému prostřednictvím efektivního výstupu.
Toto vede k expanzi rychle narůstajících nákladů na údržbu řídícího byrokratického aparátu. Komplexní společenské systémy se vyvíjejí postupnou samoorganizací. Po dosáhnutí stavu, kdy se centrálně přistoupí k radikální změně charakteru sběru a zpracování informací pro zajištění schopnosti efektivního fungování společnosti, dochází ke krizové situaci rozkolísání předchozího samoorganizací vzniklého systému. Naruší mnoho do té doby fungujících vazeb systému a systém ztrácí svoji schopnost efektivně pracovat aspoň na předchozí úrovni.
Tato tendence by měla vést k určité ztrátě komplexity (jak velké, záleží na kvalitě realizace) a tedy i funkčnosti celého systému, což otevře cestu k nápravě nastavením nových efektivnějších vazeb v nově konstituovaném komplexnějším systému využitím zasíťovaných prvků systému a rychlým a efektivním sběrem a zpracováním informací případně i prostřednictvím samoučících a sebezdokonalujících se softwarových entit působících v konstituované informační síti, na které jsou současné rozvinuté společenské systémy již závislé. Předpokládaným směrem vývoje bude vytvoření další závislosti, a to na činnosti výše zmíněných softwarových entit.
Jestli je to pro lidské společnosti a lidský druh pozitivní vývoj, je jiná otázka.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.
