Těsná většina voličů v Moldavsku v referendu podpořila orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,39 procenta voličů, ukazují výsledky po sečtení 99,41 procenta hlasů. Podle agentury AP o tom informovala moldavská ústřední volební komise. Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sanduová. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů
Evropská budoucnost Moldavska
V referendu voliči odpovídali na otázku, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Proti se vyslovilo 49,61 procenta voličů. Tábor odpůrců orientace země na EU měl po určitou dobu během sčítání hlasů navrch, situace se ale v závěru, kdy se sčítají hlasy ze zahraničí, otočila ve prospěch prozápadního směřování země.
Referendum o evropské budoucnosti Moldavska bylo jedním z hlavních bodů politického programu prezidentky Sanduové a pokud by se většina voličů vyslovila pro „ne“, znamenalo by to pro ni tvrdou ránu.
Obvinění ze zasahování a kupování hlasů
Během sčítání hlasů Sanduová řekla, že „zločinecké skupiny, které spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě“. Existují podle ní jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 000 hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii.
Výsledky prezidentských voleb
V prezidentských volbách Sanduovou podpořilo asi 42 procent voličů. Jejím soupeřem ve druhém kole 3. listopadu bude bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou, který získal okolo 26 procent hlasů. Celkem kandidovalo jedenáct politiků.
Dlouhodobé napětí mezi Moldavskem a Ruskem
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti němu vede hybridní válku, vměšuje se do jeho voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
Reakce Kremlu
Nedělní volby v Moldavsku nebyly svobodné a jejich neúplné výsledky ukazují těžko vysvětlitelný nárůst podpory ve prospěch prezidentky Maii Sanduové a proevropské orientace země. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Voliči v Moldavsku v nedělních volbách rozhodovali, kdo se stane novým prezidentem. Zároveň se konalo referendum, v němž odpovídali na otázku, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Po sečtení téměř všech výsledků se 50,17 procenta lidí vyslovilo pro evropskou orientaci Moldavska.
„To, co vidíme, je těžko vysvětlitelná míra nárůstu hlasů ve prospěch Sanduové a ve prospěch účastníků referenda, kteří byli pro orientaci směrem k EU,“ řekl Peskov.
Sanduová ve volbách sice vyhrála, ale nezískala nadpoloviční počet hlasů potřebný k tomu, aby se nemuselo konat druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička dnes časně ráno řekla, že volby i referendum mařily „bezprecedentní“ zásahy zvenčí a že zločinecké skupiny spolupracující „s cizími silami nepřátelskými vůči našim národním zájmům“ se snažily koupit několik set tisíc hlasů.
„Pokud tvrdí, že nedostala hlasy kvůli určitým zločineckým skupinám, musí předložit důkazy,“ řekl Peskov. Dodal také, že by bylo dobré, aby Sanduová vysvětlila tak velkou část hlasů, které nesouhlasí s její politikou. „Jsou to také zločinecké gangy? Nebo chce říct, že moldavští občané, kteří s ní nesouhlasí, jsou spojováni se zločineckými skupinami?“ ptal se mluvčí Kremlu.
