Předčasné volby do německého Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února. Na termínu se dnes dohodli zástupci parlamentních frakcí vládní sociální demokracie (SPD) a opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Uvedla to agentura DPA s odkazem na své zdroje. Oficiálně musí volební termín schválit prezident Frank-Walter Steinmeier. Kancléř Olaf Scholz po rozpadu tříčlenné vládní koalice minulý týden usiloval o vypsání voleb na konec března, opozice žádala lednový termín.
FDP podle politologa hrála v německé vládě roli opozici
Svobodná demokratická strana (FDP) posledního půldruhého roku hrála v německé vládě roli opozice, takže krach koalice se sociálními demokraty (SPD) a zelenými minulý týden nebyl překvapením. V rozhovoru s zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři o aktuální politické situaci v Německu to řekl politolog Wolfgang Schröder, který je profesorem na univerzitě v hesenském Kasselu. Překvapivé podle něj bylo spíše to, že kabinet vytvořený v roce 2021 vydržel tak dlouho. Schröder předpovídá, že po volbách se moci v Německu po třech letech opět ujme vláda takzvané velké koalice.
Podle Schrödera bylo od začátku jasné, že spolupráce tří tolik rozdílných stran, jako jsou středolevicová SPD, ekologická strana Zelených a liberální FDP, nebude jednoduchá. „Bylo mi jasné, že to nevydrží až do konce volebního období,“ řekl. Přinejmenším od loňského jara začala podle něj nejmenší koaliční strana FDP, která se orientuje na střední třídu a nejbohatší voliče, hrát roli „opozice ve vládě“. „A mít opozici ve vládě znamená permanentní ohrožení její akceschopnosti,“ dodal politolog, který je rovněž předsedou levicově-liberálního think tanku Progressives Zentrum.
V posledním roce a půl tak kancléř Scholz podle Schrödera musel neustále čelit ultimátům ze strany FDP, a bylo jasné, že není otázkou, zda se koalice rozpadne, ale kdy. Zvlášť po volbách ve třech východoněmeckých spolkových zemích Sasku, Durynsku a Braniborsku, které dopadly pro vládní strany debaklem, byl podle politologa konec trojkoalice na spadnutí. Svědčily o tom i výroky představitelů FDP o „podzimu velkých rozhodnutí“, které opět zněly jako ultimáta vládě.
Překvapivý byl podle Schrödera především způsob, jakým koalice tří stran skončila. „Normálně je konec koalice relativně umírněný… V tomto případě to byla ale téměř komunikační poprava jedné osoby, ministra financí Christiana Lindnera,“ tvrdí Schröder.
Lindnera, předsedu FDP, se rozhodl kancléř Scholz odvolat podle německých médií poté, co tehdejší ministr financí na jednání sám navrhl předčasné volby. Následně z koalice odešla celá FDP, a Německo tak má nyní menšinovou vládu SPD a Zelených.
„Byl to ale výsledek měsíce trvajícího napětí,“ upozornil Schröder. Vztah Scholze a Lindnera přitom přirovnal ke vztahu otce a „vzpurného pubertálního syna“, s jehož chováním se musí otec vyrovnat, protože syn patří do rodiny. Pro Scholze „netypický výbuch“, kterým minulou středu skončila vládní koalice, proto politolog podle svých slov dokáže pochopit.
Podle Schrödera vše nasvědčuje tomu, že po předčasných volbách uzavřou koalici nyní opoziční konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Německo by se tak vrátilo k takzvané velké koalici. Vlády CDU/CSU a SPD zemi vládly mnohokrát, naposledy pod vedením kancléřky Angely Merkelové v letech 2013 až 2018 a v období 2018 až 2021. Ve druhé z těchto vlád byl Scholz vicekancléřem a ministrem financí.
Průzkum veřejného mínění
Podle současných průzkumů veřejného mínění by CDU/CSU volby vyhrála s 32 až 34 procenty hlasů, zatímco SPD by skončila až třetí za Alternativou pro Německo (AfD) se ziskem 15 až 17 procent. Podle Schrödera ale není vyloučené, že se Scholzovi podaří náskok konzervativců ještě snížit, jak se to podařilo v kampani před volbami v roce 2005 sociálnímu demokratovi Gerhardovi Schröderovi v souboji s Merkelovou a ostatně i samotnému Scholzovi v kampani před volbami v roce 2021.
Co se týče FDP, je podle Schrödera možné, že se dostane i do příštího Spolkového sněmu, i když jí současné průzkumy veřejného mínění vidí pod pětiprocentní hranicí. „Pravděpodobnost, že s ní někdo se zdravým rozumem bude chtít vstoupit do vlády, je ale mizivá,“ dodal. Podle něj se strana ukázala jako velmi nespolehlivý partner a koalici s ní budou jiné strany chtít vytvořit jen v krajní nouzi. Tu by mohl vyvolat nedostatek jiných možností v případě, že po volbách výrazně posílí strany na pravém a levém kraji – AfD a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).
