Zvolený americký prezident nedávno navrhl zavést dočasný desetiprocentní strop na sazby kreditních karet.
Nezávislý senátor Bernie Sanders, někdejší neúspěšný kandidát na amerického prezidenta v roce 2016, prohlásil, že je otevřen spolupráci s nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem a nastupující administrativou na omezení úrokových sazeb na kreditních kartách.
Trump nedávno navrhl zavést dočasný desetiprocentní strop na úroky z kreditních karet.
„Zatímco pracující Američané budou dohánět ztráty, zavedeme dočasný strop na úrokové sazby kreditních karet,“ řekl Trump na mítinku na Long Islandu 18. září. „Omezíme je na zhruba 10 procent. Nemůžeme jim dovolit, aby činily 25 a 30 procent.“
Tato politika by pravděpodobně vyžadovala opatření Kongresu.
Sanders, který si nedávno zajistil další mandát v horní komoře Kongresu, uvedl, že se těší na spolupráci s nově zvoleným prezidentem a jeho týmem na omezení úrokových poplatků u kreditních karet.
„Těším se na spolupráci s Trumpovou administrativou na splnění jeho slibu omezit úrokové sazby kreditních karet na 10 [procent],“ napsal senátor 15. listopadu v příspěvku na sociální síti X. „Nemůžeme nadále dovolovat velkým bankám, aby dosahovaly rekordních zisků tím, že okrádají Američany a účtují jim 25 až 30 [procent] úrokových sazeb. To je lichva.“
V roce 2019 se Sanders spojil s demokratickou poslankyní Alexandrií Ocasio-Cortezovou na plánu omezit sazby na kreditních kartách na 15 procent.
„Realita je taková, že dnešní novodobí lichváři už nečíhají na rozích ulic a nelámou kolena, aby vybrali splátky,“ řekl tehdy. „Nosí trojdílné obleky a pracují na Wall Street, kde si vydělávají stovky milionů na celkových odměnách.“
Podle analytiků Bankrate by z tohoto rozhodnutí mohla těžit polovina držitelů kreditních karet, kteří mají dluhy každý měsíc. Ovlivnilo by však ziskové marže vydavatelů karet „a téměř jistě by způsobilo podstatné omezení přístupu k úvěrům a odměnám“.
Proti předchozím návrhům na omezení sazeb se postavil i bankovní sektor.
Mluvčí Americké bankovní asociace krátce po Trumpově oznámení sdělil deníku The Epoch Times, že tato opatření „by vedla ke ztrátě úvěrů právě pro ty spotřebitele, kteří je nejvíce potřebují“, a tlačila by spotřebitele k alternativním úvěrovým nástrojům, které jsou méně regulované a rizikovější.
Zákonodárci z obou stran se však vyslovili pro omezení praktik tohoto odvětví.
Republikánksý senátor Josh Hawley navrhl v rámci legislativního úsilí v září 2023 omezit sazby na 18 procent.
„Američané jsou drceni pod tíhou rekordních dluhů na kreditních kartách – a největší banky jen bohatnou,“ uvedl senátor Hawley v loňském prohlášení.
„Vláda právě letos na jaře rychle zachránila banky, ale ignorovala pracující lidi, kteří mají problém vyjít s penězi. Omezení maximální úrokové sazby u kreditních karet je spravedlivé, rozumné a dává pracující třídě šanci.“
Skupina demokratických senátorů v čele s demokratickou senátorkou Elizabeth Warrenovou zveřejnila návrh zákona, který obnovuje právo států regulovat úrokové sazby spotřebitelských úvěrů.
Současná administrativa se také potýká se společnostmi vydávajícími kreditní karty.
Prezident Joe Biden nejprve v únoru 2023 navrhl pravidlo, které by omezilo poplatky z prodlení u kreditních karet na osm dolarů. Federální soudce v Texasu však opatření Bílého domu, které mělo omezit tyto společnosti v účtování poplatků z prodlení klientům vyšších než osm dolarů, zablokoval.
Finanční odborníci očekávají postupné snižování úrokových sazeb u kreditních karet, protože Federální rezervní systém uvolňuje svůj restriktivní postoj k měnové politice. Fed navázal na snížení základní sazby federálních fondů o čtvrt procentního bodu do rozmezí 4,5 procenta až 4,75 procenta.
Ale přestože se očekává, že úrokové sazby z kreditních karet v nadcházejících měsících klesnou, zůstávají vysoké, protože se od začátku roku 2022 pohybují blízko historických úrovní.
Podle údajů americké centrální banky o spotřebitelských úvěrech činí průměrná úroková sazba kreditní karty téměř 22 procent.
Ve čtvrtletní studii ekonomové newyorského Fedu uvedli, že dluh na kreditních kartách vzrostl ve třetím čtvrtletí o 24 miliard dolarů na rekordních 1,17 bilionu dolarů.
Nedávný průzkum WalletHub zjistil, že 51 procent amerických domácností se potýká s dluhy na kreditních kartách.
–ete–
