Mnohé z dotčených firem vyrábějí potravinářské výrobky a kovové zboží.
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) zařadilo 22. listopadu na černou listinu dalších 29 čínských firem kvůli využívání nucené práce, čímž se celkový počet zvýšil na 107. Tyto společnosti produkovaly širokou škálu zboží, od potravin přes léky až po zlato a technologie.
„Nucená práce je porušením základních lidských práv,“ uvedl v prohlášení ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro N. Mayorkas. „Spojené státy dělají pokroky na cestě k vymýcení nucené práce a zároveň podporují ekonomickou spravedlnost, chrání lidská práva a pohání pachatele k odpovědnosti.“
Od roku 2022, kdy vstoupil v platnost zákon o předcházení nucené práci Ujgurů (UFLPA), usilují Spojené státy o odstranění nucené práce ze svých dodavatelských řetězců.
Zákon je pojmenován po ujgurských muslimech v Xinjiangu, což je skupina, která je podle mezinárodních vyšetřování vystavena nuceným pracím ze strany čínského režimu. Tato skupina je rovněž terčem pronásledování.
„Dnešní vymáhací opatření dávají jasně najevo – Spojené státy nebudou tolerovat nucenou práci ve zboží, které vstupuje na naše trhy,“ uvedl v prohlášení Robert Silvers, náměstek ministra vnitřní bezpečnosti pro strategii, politiku a plány a předseda federální pracovní skupiny pro vymáhání pracovních práv.
„Zákon o předcházení nucené práci Ujgurů je mocným nástrojem v boji proti nucené práci a my jej plně využíváme. Vyzýváme společnosti, aby převzaly odpovědnost, znaly své dodavatelské řetězce a jednaly eticky.“
Oblast Xinjiang je bohatá na zdroje, včetně kovových nerostů a orné půdy. 23 z těchto společností, které se ocitly na černé listině, působí v zemědělském odvětví a vyrábí produkty, včetně rajčatového protlaku, vlašských ořechů a rozinek.
Další společnosti obchodovaly s kovy. Státní společnost Xinjiang Nonferrous Metals Industry Group Co. a její dceřiné společnosti těží, taví a zpracovávají zlato, chrom, železo a další kovy. Společnost Xinjiang Zhonghe Co. se zaměřuje na elektronické materiály a výrobky z hliníkových slitin.
Tyto dvě kovozpracující společnosti jsou součástí dodavatelských řetězců čínských bateriových společností Gotion a CATL, na které se letos američtí zákonodárci zaměřili kvůli využívání nucené práce. Předseda sněmovního výboru pro záležitosti Komunistické strany Číny John Moolenaar, předseda sněmovního výboru pro vnitřní bezpečnost Mark Green a kongresman Carlos Gimenez vyjádřili 22. listopadu podporu nejnovějšímu opatření ministerstva, ale uvedli, že Spojené státy toho musí udělat ještě více pro odstranění čínského režimu z amerického dodavatelského řetězce baterií.
Spojené státy v posledních dvou letech zařadily na černou listinu společnosti v různých odvětvích kvůli využívání nucené práce.
V říjnu ministerstvo poprvé zablokovalo čínskou ocelářskou společnost. V srpnu zařadilo na černou listinu pět dalších potravinářských a kovodělných společností. V červnu zařadilo na černou listinu společnosti zabývající se výrobou obuvi a uhlí.
Zákonodárci rovněž vyjádřili obavy ohledně bavlněného zboží dováženého z Číny, protože přibližně 90 % čínské produkce bavlny se nachází v Xinjiangu a vyšetřovatelé se domnívají, že existuje vysoká pravděpodobnost využívání nucené práce.
Mnoho takového zboží se však do Spojených států dostává prostřednictvím rychlé módy prodávané přímo spotřebitelům. Hodnota těchto jednotlivých dovozů nepřesahuje 800 dolarů, a proto nepodléhají přísným celním kontrolám podle ustanovení „de minimis“.
Začátkem tohoto roku navrhli zákonodárci v obou komorách legislativu, která by ukončila to, co označili za mezeru v pravidlech de minimis, kterou využívají čínské společnosti. Přesto se na metodách provedení neshodli.
Zákonodárci v obou komorách však nedávno předložili návrhy zákonů na zrušení obchodního statusu Číny, což by jí rovněž znemožnilo využít ustanovení „de minimis“.
Praktiky čínského režimu v oblasti nucených prací odsoudily i další země. Evropská unie přijala 21. listopadu rezoluci, která může vést k tomu, že 27členný blok zavede zákaz výrobků, které využívaly nucené práce. Začátkem letošního roku EU implementovala zákon o náležité péči, podle kterého jsou společnosti odpovědné za prošetření svých dodavatelských řetězců a zajištění souladu s právními předpisy v oblasti nucené práce a životního prostředí.
–ete–
