V nejlidnatějším australském státě Nový jižní Wales (NSW) došlo minulý týden k situaci, kdy tamní premiér Chris Minns musel vyzvat obyvatele, aby přestali používat myčky na nádobí a pračky kvůli obavám z výpadku proudu.
Místní elektrická síť byla pod značným tlakem kvůli vlně veder a nestíhala pokrývat odběr, resp. poptávku po elektřině v době špiček. Nejkritičtější byl 27. listopad, kdy teplota v Sydney dosáhla 37 °C a v některých oblastech ještě víc.
Minns v tento den promluvil k tisku se slovy: „Solární produkce na energetickém trhu začíná slábnout po 15:00, přesně ve stejnou dobu, kdy se lidé vracejí domů z práce. Pokud můžete nepouštět filtr bazénu, nezapínat myčku nebo pračku dnes odpoledne mezi 15:00 a 20:00, pomůžete rozvodné síti.“
Kdo dostane babu
Vláda v NSW neprosila o přetěžování sítě jen občany, ale ve spolupráci s federálním správcem přenosové sítě AEMO (australská verze našeho ČEPS) také velké podniky, státní úřady a instituce. Ti všichni dostali instrukce k dobrovolnému snížení poptávky ve špičce. V praxi to znamená snížit výkon klimatizačních jednotek, zatáhnout žaluzie nebo vypnout elektrická zařízení, která nemusí být v provozu, u firem pak přesunutí energeticky náročných činností mimo špičku.
Premiér státu s odkazem na varování AEMO uvedl, že „nemusí být dostatek dodávek, abychom je mohli poskytnout všem uživatelům“. Upřesnil, že v takovém případě může dojít k řízeným výpadkům, někdy známým jako snížení zátěže (load shedding).
Load shedding je krajní opatření spočívající v záměrném vypnutí proudu v určité oblasti na nezbytnou dobu. Většinou se jedná o kratší intervaly výpadku, které distributor na příkaz správce umísťuje do vybraných lokalit tak, aby se střídaly. Elektřina tak nemusí jít chvíli ve vaší městské části a o něco později zase v té sousední. Snižování zátěže se neprovádí u nemocnic a kritické infrastruktury.
Proč ke krizové situaci v Austrálii došlo?
V Novém Jižním Walesu se sešlo několik faktorů, které vyvolaly reálné obavy z nedostatku proudu v síti.
Zaprvé, několik uhelných elektráren bylo dočasně mimo provoz kvůli plánovaným odstávkám. To by ještě šlo ustát, kdyby (zadruhé) nedošlo k mimořádné vlně veder, které zcela nečekaně australský stát v tuto dobu postihly. S tím je propojený třetí důvod, tj. velký podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu.
Tak jako Evropa i Austrálie míří k nulovým emisím do roku 2050 a neustále zvyšuje procento obnovitelných zdrojů. NSW má v současnosti 13,5 gigawattů kapacity z obnovitelných zdrojů, což představuje 53 procent celkové výrobní kapacity elektrické energie.
Přestože má Austrálie vhodné podmínky pro využití větrné a solární energie, tato energie neplyne do sítě nepřetržitě.
Premiér Minns slíbil, že s tím, jak se rozvíjí bateriové technologie a poroste využití obnovitelných zdrojů, k výpadkům docházet nebude.
V reakci na oznámení Minnse a AEMO přišel se svou kritikou Graham Young, ředitel think tanku Australský institut pro pokrok. Na síti X napsal: „AEMO zveřejňuje plán pro cílené výpadky proudu (alias management poptávky), protože vláda NSW vyřadila příliš mnoho uhelných elektráren. Vítejte ve třetím světě (rozvojové zemi).“
Může se to samé přihodit i u nás?
Limity obnovitelné energie se ukazují i v jiných částech světa. Jak jsme informovali nedávno, Brazílie musela letos dramaticky navýšit dovoz uhlí a plynu pro své elektrárny, aby nahradila pokles ve výrobě elektřiny ze svých vodních přehrad. Dlouhotrvající sucho způsobilo výrazný pokles produkce vodních elektráren.
Svou zkušenost s obnovitelnými zdroji zakusilo nedávno i Německo. Přes týden trvající stav inverze zapříčinil, že nefoukalo a nesvítilo. Instalovaná kapacita fotovoltaických a větrných zdrojů, která činí závratných 165 GW, jela v některé hodiny pouze na 0,04 procenta. Výsledkem bylo, že Německo muselo mohutně elektřinu dovážet. Na Německo přitom vláda spoléhá jako na jednoho z našich dodavatelů elektřiny v době, až se u nás zavřou uhelné elektrárny.
Energetický expert Jan Vondráš, jehož firma Invicta Bohemica zpracovávala pro prezidenta Petra Pavla analýzu o realistickém odchodu od uhlí, sdělil Epoch Times, že situace jako ta v Austrálii by mohla klidně nastat i u nás, pokud bychom překotně odešli od uhlí. „K tomu by došlo, kdybychom uhelné elektrárny opravdu vypnuli a neměli za ně adekvátní náhradu, což do roku 2029 mít nebudeme,“ řekl.
„Dokud máme v provozu uhelné elektrárny a máme jich dost a fotovoltaik málo, tak se zatím nic neděje. Ale pokud bychom ty uhelky bez náhrady vypli, bude to obrovský průšvih,“ dodal Vondráš.
Upozorňuje však, že uhelný zdroj lze nahradit pouze řiditelným, stabilním zdrojem, jako je zemní plyn nebo biomasa, a i to principem „kus za kus“, tj. uhelnou elektrárnu lze odstavit až v momentě, kdy se bude spouštět její náhrada. Jinak bychom se podle něj stali v době nevýroby OZE fatálně závislí na dovozu, což by mohl být ohromný problém.
