Senátor Zdeněk Hraba na konci listopadu oznámil, že začne pracovat na zákonu, který by řešil bezdomovectví v České republice: „V mnoha českých městech představují bezdomovci nejen sociální, ale hlavně bezpečnostní problém. A jak jsem slíbil: začal jsem pracovat na řešení této otázky, která se stává palčivější.“ Jeho sdělení ale vyvolalo mezi veřejností, politiky a odborníky vlnu protichůdných reakcí.
Senátor Hraba (bez politické příslušnosti, zvolený s podporou více stran a v senátorském klubu ODS) ve svém sdělení dodal, že pomocnou ruku si zaslouží každý, kdo se neocitl na ulici vlastní vinou, „ovšem ti, kteří si vybrali bezdomovectví jako svůj životní styl, nechtějí pro nápravu nic dělat, si pomoc zkrátka nezaslouží.“
„A nejen že si nezaslouží pomoc, ale musíme se snažit tyto lidi dostat z veřejného prostoru. Nikdo zkrátka nemá právo hyzdit veřejný prostor, obtěžovat a ohrožovat svým chováním ostatní. Uznávám, že cesta k řešení bude dlouhá. To ale neznamená, že před tímto problémem máme strkat hlavu do písku. Naopak…“ uvedl dále na síti X. Podle něj „je povinností státu zajistit bezpečí obyvatel,“ a to je důvod, proč chce problémy s bezdomovectvím řešit.
V dalším příspěvku na sociálních sítích ve videu popsal, že návrh bude obsahovat čtyři základní body: zákaz žití na ulici, donucení k opuštění veřejného prostoru za současné nabídky sociální pomoci, trest za nerespektování zákona a finanční a personální posílení sociální pomoci.
Reakce
Za potřebný vnímá připravovaný zákon o bezdomovectví například senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL). Města si podle něho s lidmi bez domova nevědí někdy rady.
„Můžeme vydat vyhlášku, že se nesmí popíjet alkohol na veřejnosti, ale ne v celém městě nebo v celé obci, ale jenom na vyjmenovaných místech – a to je jen přesouvání problémů. Ale co skutečně (dělat) s lidmi bez domova, někteří jsou takzvaní homeless, to je životní styl, oni takhle chtějí žít, i když by asi ani nemuseli. Bez zákona se neobejdeme,“ uvedl v rozhovoru pro ČT.
A dále dodává „Chceme-li omezit něčí práva ležet týden a kálet pod sebe na veřejném prostranství, tak to není podle mě základní lidské právo. A pak to musíme omezit zákonem. Faktem ale je, že k tomu potřebujeme nějaký konsenzus,“ řekl politik.
Eliška Černá z Katedry sociální práce při Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity, je k návrhu senátora Hraby kritická.
„Jsem k takovému nápadu kritická, přijde mi odtržený od sociální reality a je na něm znát, že pan senátor neporozuměl podstatě problému, se kterým se lidé bez domova potýkají. Zdá se mi, že jeho nápad vychází z představy, že člověk se na ulici dostává vlastní vinou, což je velmi zjednodušující a v zásadě nepravdivé tvrzení. Propad na ulici je spirálou různých událostí v životě člověka a má devastující, hodně traumatizující účinky. Jde o kombinaci osobních a systémových faktorů, z čehož dle mého názoru ty systémové jsou zcela zásadní,“ vysvětluje v rozhovoru pro iRozhlas.
Kriticky se vyjadřuje i Daniel Hůle z organizace Člověk v Tísni, který uvedl na svém X profilu, že by vězení bezdomovců přišlo stát draho.
„Než vůbec nastoupí bezdomovec do vězení (za 60.000 Kč/měsíc), bude absolvovat za naše peníze následující proces:“
Dobrovolný pracovník z organizace Noc venku Evžen Vojkůvka sdělil pro ČT, že záleží „vždy na jednotlivci, zda chce pomoc od státu přijmout,“ a dodal, že podle jeho názoru chce z ulice pryč jen menšina těchto lidí.
„Proč by měl něco pro to udělat, když má od státu podporu v sociálních dávkách, jednou za čtvrt roku donese potvrzení, že si zažádal o zaměstnání a nepřijali ho. Měl by být konkrétní příděl sociálních dávek, ze strany lidí bez domova se zneužívá,“ popisuje Vojkůvka, který má s bezdomovectvím osobní zkušenosti.
Pojďme najít řešení
Zástupce kritických hlasů senátor Hraba vyzývá ke snaze o nalezení řešení.
„Jasně, bavme se o konkrétních opatřeních, jak by to bylo co nejlépe proveditelné. Ale nestrkejme před tím hlavu do písku,“ sdělil senátor na sociální síti X.
Statistika
Podle statistiky, kterou si v roce 2019 nechalo vytvořit ministerstvo práce a sociálních věcí, bylo v České republice 23 830 osob bez domova, z toho 2 600 dětí.
Do celkového počtů osob bez domova se počítaly osoby „žijící bez střechy (venku a v noclehárnách) a vybraných kategorií bez bytu (osoby v azylových domech, v domech na půl cesty, v ubytovacích zařízeních pro ženy, v obecních ubytovnách, vězeňských a zdravotnických zařízeních),“ uvádí zpráva.
Z toho lidí bez střechy, tedy osob žijících „na ulici“, byla v roce 2019 zhruba polovina, a tvoří ji zejména muži. Lidé bez domova se nejvíce nacházejí v Moravskoslezském kraji (asi 3 540), v Praze (přibližně 3 250) a v Jihomoravském kraji (2 450).
