Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se stane prorektorkou Univerzity Karlovy (UK), záměr rektorky Mileny Králíčkové dnes schválil akademický senát školy. Jourová by měla mít na starost rozvoj lidských zdrojů i nové technologie. Jourová byla evropskou komisařkou od roku 2014 do letošního roku, v prvním období byla komisařkou pro spravedlnost a ochranu spotřebitele, od roku 2019 eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost. Králíčková jmenuje Jourovou prorektorkou pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie od ledna, uvedla na dotaz ČTK Lucie Přívětivá.
Jourová dnes při jednání senátu uvedla, že svůj plat bude v plné výši posílat na nově založený Fond odolnosti Nadačního fondu Univerzity Karlovy. Ten vznikl v reakci na loňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK, podporovat má rozvoj odolnosti studentů i zaměstnanců i činnost centra odolnosti. Podle Králíčkové potřebuje mít škola vazby v Bruselu.
Jourová na zasedání akademického senátu řekla, že za vše, čeho v životě dosáhla, vděčí Univerzitě Karlově, na které vystudovala. „Dává mi obrovský smysl po tom, co jsem dělala deset let v Evropské komisi, se vrátit domů a být nějak užitečná,“ řekla. Využití potenciálu univerzity v EU je podle Jourové obrovská příležitost. Podle Králíčkové by se příležitosti neměly promarnit.
„Pokud do Česka pojede nějaký komisař nebo paní předsedkyně EK, tak se budu starat, aby povinná zastávka byla na UK,“ řekla Jourová. Věnovat by se mohla i systémovému sledování evropské politiky.
Někteří senátoři upozorňovali na potřebu vymezit, na co by se měla nová pozice prorektorky zaměřovat. Zmiňovali překryv oblastí s jinými prorektory. Univerzita Karlova má nyní osm prorektorů, nově by jich měla mít devět. Králíčková upozornila, že devět prorektorů již škola měla za minulého vedení, kdy byl rektorem lékař a biochemik Tomáš Zima. Někteří senátoři v minulosti hovořili o tom, zda by Jourová neměla být jen členkou kolegia rektorky. Podle jiných by to snižovalo význam její role.
Jourová uvedla, že práce na univerzitě pro ni měla prioritu. Jedná i o tom, jakým způsobem bude učit na Právnické fakultě UK. Jednat by se mohlo spíše o jednotlivé přednášky. Přednášky by mohla mít i na Fakultě sociálních věd, týkat by se mohly například mediálních studií. Jourová dříve uvedla, že chce být po konci svého působení v Evropské komisi v kontaktu s mladými lidmi.
Jourová vystudovala Filozofickou fakultu UK, později i práva.
Jourová bude v Pavlově poradním sboru pro zahraniční politiku
Bývalá eurokomisařka Věra Jourová bude také v poradním sboru prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku. Řekla to dnes na zasedání akademického senátu Univerzity Karlovy.
Akademický senát dnes schválil záměr rektorky Mileny Králíčkové, podle nějž se Jourová stane prorektorkou univerzity a měla by mít na starosti rozvoj lidských zdrojů i nové technologie. Ke své stranické budoucnosti uvedla, že z politiky odešla nadlouho, pokud ne navždy.
„Nejsem členkou žádné politické strany, nehodlám nikam vstoupit. Budu pracovat, pokud se týká doteku s politikou, jenom v poradním sboru pana prezidenta pro zahraniční politiku, kde jsou lidi z různých oborů. Podle mě to politika není, je to nad stranami,“ řekla Jourová. Uvedla také, že z časových důvodů odmítla pozici ředitelky Knihovny Václava Havla.
Ukončit členství v ANO se Jourová rozhodla na konci letošního června. Předseda hnutí a expremiér Andrej Babiš tehdy oznámil, že se členství neslučuje s jejími plány na budoucnost v nestranické akademické sféře. Jourová byla v letech 2013 a 2014 místopředsedkyní ANO, krátce byla též ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky. Eurokomisařkou byla od roku 2014, posledních pět let pak byla i místopředsedkyní komise.
V poradním týmu prezidenta Petra Pavla jsou ústavní právník Jan Kysela, ekonom David Marek, někdejší šéf důchodových komisí Vladimír Bezděk nebo expertka na sociální podporu Lucie Poláková. Součástí týmu jsou také odborník na inovace v energetice Jakub Maščuch a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Poradní tým zprvu vedl podnikatel Tomáš Richter, nicméně od letošního ledna nemá s Hradem smlouvu. Stejně na tom je bývalý velvyslanec Petr Kolář, se kterým Pavel externě spolupracuje a jenž zůstal v expertním zahraničněpolitickém poradním týmu.
V otázkách zahraniční politiky prezidentovi podle informací z loňského května radili také již zesnulý bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, další exministr zahraničí Tomáš Petříček, někdejší velvyslanec Michael Žantovský nebo politolog Jiří Pehe. V čele zahraničního odboru prezidentské kanceláře stojí diplomat Jaroslav Zajíček.
