Vůdce republikánské menšiny Mitch McConnell a Donald Trump hájili volební kolegium jako nástroj posilující postavení menších států.
Demokraté v Senátu 16. prosince navrhli ústavní dodatek, který by zrušil sbor volitelů a zajistil, aby prezidentské volby v zemi rozhodovaly výsledky lidového hlasování.
„Je čas vyřadit tento vynález z 18. století, který zbavuje miliony Američanů volebního práva,“ uvedl předseda senátního výboru pro soudnictví, demokrat Dick Durbin v tiskovém prohlášení.
Spolu s demokratickými senátory Brianem Schatzem a Peterem Welchem navrhl tento zákon poté, co se minulý týden objevil jiný návrh ve Sněmovně reprezentantů.
„Nikdo by neměl mít větší váhu hlasu podle toho, kde žije,“ uvedl Schatz v tiskové zprávě. „Sbor volitelů je zastaralý a nedemokratický. Je načase jej ukončit.“
Článek II americké ústavy zřizuje sbor volitelů, který nařizuje státům jmenovat volitele pro rozhodování o volbě prezidenta a viceprezidenta.
Tato praxe se stala terčem značné kritiky ze strany demokratů, jako je Durbin, který ve svém tiskovém prohlášení poznamenal, že se v roce 2000 pokusil sbor volitelů zrušit.
„Ve všech prezidentských volbách s výjimkou pěti získal vítěz voleb nejvíce hlasů,“ uvádí se v tiskové zprávě. „Dvakrát z těchto pěti případů se tak stalo v posledních 25 letech, kdy se prezidentem stal kandidát, kterého většina voličů odmítla.“
V tiskové zprávě se hovořilo o bývalém prezidentovi Georgi W. Bushovi a kandidátovi Donaldu Trumpovi, kteří v roce 2000, respektive 2016 prohráli v lidovém hlasování. V posledních prezidentských volbách získal Trump 49,9 % hlasů voličů, zatímco viceprezidentka Kamala Harrisová 48,4 %.
Trump v příspěvcích na sociálních sítích sbor volitelů podporoval i kritizoval. V roce 2012 řekl, že je to „katastrofa pro demokracii“, a v roce 2019 uvedl, že si „uvědomuje, že sbor volitelů je mnohem lepší“.
Řekl, že „genialita sboru volitelů spočívá v tom, že musíte jít do mnoha států, abyste vyhráli“, a dodal, že bez něj by menší státy ztratily moc.
Zrušení sboru volitelů prostřednictvím ústavního dodatku by vyžadovalo souhlas států i celé země.
Podle článku V ústavy může Kongres tuto záležitost poslat státům poté, co změnu schválí dvě třetiny členů Sněmovny reprezentantů i Senátu. Poté musí změnu schválit také tříčtvrtinovou většinou zákonodárné sbory jednotlivých států nebo ratifikačních shromáždění.
Právní předpis Sněmovny reprezentantů je společným usnesením s navrhovaným textem změny ústavy. Jeho část zní: „Zvolena bude dvojice kandidátů, která získá největší počet hlasů pro volbu prezidenta a viceprezidenta.“
Návrh zákona upřesňuje, že změna by byla přijata po ověření třemi čtvrtinami členů zákonodárných sborů jednotlivých států.
Zdá se, že návrh zákona a pozměňovací návrh v příštím roce v Kongresu ovládaném republikány neuspějí.
V říjnu se vůdce republikánské senátní menšiny Mitch McConnell ohradil proti výzvě guvernéra svého státu zrušit sbor volitelů.
McConnell uvedl, že sbor volitelů podporuje kandidáty v cestování do menších států. „Ve své podstatě sbor volitelů chrání Američany před rozmary většiny, což je něco, co v Senátu dobře znám. … Bez ní by žádný prezidentský kandidát nikdy necestoval do malého státu ve střední Americe, jako je Kentucky,“ řekl.
Tisková zpráva senátních demokratů z 16. prosince uvádí, že 17 států a District of Columbia „se připojily k celostátnímu plánu obejít sbor volitelů tím, že souhlasí s přidělením svých hlasů volitelů tomu kandidátovi, který zvítězí v celostátním lidovém hlasování“.
To zřejmě odkazovalo na národní mezistátní dohodu o lidovém hlasování (National Popular Vote Interstate Compact), kterou od roku 2007 schválilo několik obvykle demokratických států.
V září průzkum Pew Research Center ukázal, že více než šest z deseti Američanů podporuje, aby o tom, kdo bude příštím prezidentem, rozhodovalo lidové hlasování. Pouze 35 % se vyslovilo pro zachování sboru volitelů.
–ete–
