Dnes v 10:20 středoevropského času nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. Na severní polokouli bude nejkratší den a nejdelší noc v roce. Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a bude nejníže nad obzorem. Po tomto datu se začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu 21. června.
Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Většinou připadá na 21. či 22. prosince. Velmi vzácně to může být i 20. a 23. prosince. Zatímco astronomická zima začíná se slunovratem a končí jarní rovnodenností, meteorologická zima začala 1. prosince a potrvá do konce února.
Noci se po slunovratu začnou zkracovat zpočátku jen večer a nejprve jde o minuty. Pozvolného prodlužování dne si všímají i pranostiky, některé se zachovaly dodnes – například Na Boží narození (25. prosince) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více.
Slunce zapadá později od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však i vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také stále používané úsloví „Lucie noci upije, ale dni nepřidá“.
Doba slunovratu, kdy tma začne ustupovat světlu – symbolu naděje a znovuzrození – bývala v minulosti příležitostí k oslavám. V české kotlině ho nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce – Dažboga neboli Božice.
Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly zaměřené hlavně na věštění. Oslavy zimního slunovratu u Slovanů později nahradily Vánoce, některé zvyky ale křesťané převzali – například rozkrajování jablíčka, lití vosku nebo olova nebo zdobení příbytků větvičkami jmelí.
