Není nic lepšího než se ponořit do středověké nádhery a připomenout si, že vánoční tradice provázejí lidstvo už celá staletí.
Na Staroměstském náměstí v Praze, mé první zastávce při objevování středoevropských vánočních trhů, mě obklopují historické skvosty: Staroměstská radnice, která byla svědkem dvou slavných defenestrací politiků (1419 a 1618), okouzlující Pražský orloj (dokončený v roce 1410), barokní kostel svatého Mikuláše (1704) a majestátní gotické věže chrámu Panny Marie před Týnem (1380).
O tom, kdy se konal první vánoční trh, historici stále vedou spory. Někteří ukazují na vídeňský jarmark z roku 1296, jiní na Budyšín v Sasku z roku 1384, zatímco další zmiňují Drážďany v roce 1434. Co je však jisté, je fakt, že nakupování pod širým nebem, zaměřené na sezónní dobroty, hračky a dárky, má dlouhou tradici. Z německy mluvících zemí se tento zvyk rozšířil po celé Evropě a dnes už i po celém světě.
Takové trhy dosáhly vrcholu popularity v 19. století, ale zasáhl je nástup obchodních domů, jejichž masově vyráběné zboží bylo levnější než ručně vyráběné zboží a které nabízely zdánlivě elegantnější prostředí pro konzumaci než venkovní stánky.
Na počátku 20. století byly vánoční trhy považovány za neupravené, hlučné a spojené s nižší společenskou třídou. Překvapivě je zachránil, alespoň v Německu, nástup Adolfa Hitlera ve 30. letech 20. století – nacisté neměli rádi obchodní domy, které podle nich patřily Židům, a nabádali občany, aby se zaštiťovali místními obchodníky. Oživili a zkrášlili vánoční trhy v Berlíně a Norimberku a učinili z nich spíše zážitková místa nostalgie, komunitních pocitů a sentimentu než pouhé obchodní burzy.
Po druhé světové válce se popularita vánočních trhů rozšířila a dnes slouží jako významné turistické atrakce. Některé z nich se konají v dramatickém prostředí, jako je náměstí Rathausplatz ve Vídni nebo zámek Schönbrunn, a nabízejí stánky s regionálním jídlem a pitím, ozdobami, oblečením, hračkami a suvenýry. Návštěvníci si mohou užít také světelné show, poslech vánoční hudby, bruslení, rozsvěcení vánočních stromků, sledování řemeslníků při práci na kovadlinách či stavech a jízdu na ruském kole.
Většina evropských měst pořádá hned několik vánočních trhů – některé velké a impozantní, jiné menší, zaměřené spíše na místní nakupující. Cestování z jedné země do druhé, jak jsem nedávno zažil, odhaluje nejen národní a regionální odlišnosti, ale také mezinárodní kouzlo Vánoc.
Každý návštěvník vánočního trhu je okamžitě obklopen vlnami úžasných vůní linoucích se z kotlíků se sytými polévkami, rožňů s pečícím se vepřovým masem a pecí plných voňavého perníku. Pohled přitahují pánve s praženými kaštany, řady čokolád, hromady sladkých i slaných knedlíků a věže obřích preclíků.
V Praze vás okouzlí pohled na trdelníky, sladkou pochoutku obalenou cukrem, která může být plněna zmrzlinou, Nutellou, čokoládou nebo ořechy. Ochutnat je můžete také v Bratislavě, Vídni a Budapešti a všude se vám bude tvrdit, že právě tam byl tento dezert vynalezen, zatímco sousední země jej pouze závistivě okopírovaly.
Na každém vánočním trhu vás zlákají placky a bramboráky, ale jejich dochucení se bude lišit – zkuste je s trhaným vepřovým masem, zakysanou smetanou, různými druhy sýrů nebo slaninou s cibulí. Střední Evropa je rájem pro milovníky klobás. Ti, kdo si pochutnají na grilované klobáse v Česku, jistě neodolají ani slovenské zatočené pikantní klobáse, rakouskému Käsekreineru se sýrem nebo maďarské gyulai klobáse ochucené paprikou.
V Praze ochutnejte rybí polévku, v Bratislavě husu, ve Vídni Christstollen a v Budapešti si nenechte ujít guláš. Svařené víno vás potěší svou jedinečnou chutí na každém trhu a často se podává v suvenýrových hrnečcích, které si můžete ponechat. (Na všech trzích je patrný závazek k udržitelnosti – klade se důraz na místní zdroje potravin a zboží a na používání recyklovatelných materiálů pro balení a nádobí.)
Pokud si návštěvník chce přivézt z vánočního trhu ve střední Evropě jedinečnou, ale cenově dostupnou památku, měl by hledat oplatky v Praze (v Bratislavě známé jako oblátky). Tyto nekvašené oplatky s různými sladkými příchutěmi jsou ozdobeny motivy narození Ježíše nebo jinými vánočními scénami. Je tradicí, že o štědrovečerní večeři otec rodiny ulomí první kousek oplatky a předá ji kolem stolu, zatímco se pronášejí modlitby a přání všeho dobrého.
V Budapešti nezapomeňte na szaloncukor – čokolády plněné želé nebo fondánem, zabalené do lesklých barevných fólií, které se používají k dekoraci vánočního stromku. Sběratelé sněhových koulí jistě ocení, že byly vynalezeny ve Vídni, kde jsou hojně k dostání na vánočních trzích. Ti, kdo mají větší rozpočet, by si mohli odvézt ručně vyrobené české dřevěné betlémy, vyšívané lidové ubrusy ze Slovenska, rakouské skleněné ozdoby nebo maďarskou keramiku.
Navzdory názvu Christkindlmarkt (Trh Ježíška) nečekejte, že na vás na těchto místech bude příliš působit křesťanská religiozita. Na trzích obvykle najdete povinnou repliku betléma v životní velikosti (a největší z vídeňských trhů zahrnuje moderní pojetí betléma od rakouských umělců), ale tyto trhy jsou většinou sekulární. S větší pravděpodobností uslyšíte z reproduktorů zpívat píseň Santa Baby než Tichou noc.
Nečekejte ani příliš mnoho zmínek o Santa Clausovi. Vánočním dárkonosičem ve střední Evropě bývá obvykle svatý Mikuláš nebo Ježíšek a jeho andělé, takže místní řezbáři nemají na severoamerického Santa Clause příliš času a místo něj vyrábějí spíš louskáčky.
Co tedy tito prodejci jídla, pití a vánočních suvenýrů vlastně nabízejí? Naději – že přijdou davy, že srdce budou o něco lehčí a peněženky o něco tenčí. A také to, že pravé poklady čekají na své objevení.
–ete–
