První milosti, první veto zákona, několik vícedenních zahraničních cest nebo další obměnu části Ústavního soudu uskutečnil v letošním roce prezident Petr Pavel. Rok 2024 byl prvním, který celý prožil ve funkci hlavy státu. Podruhé udílel při svátku 28. října státní vyznamenání, tentokrát jich bylo 56, o šest méně než loni. Čekalo jej také několik obtížných rozhodnutí na domácí politické scéně.
První čtyři milosti od nástupu do úřadu loni v březnu Pavel udělil na konci července. Týkaly se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v Česku a českého občana, který byl v zahraničí odsouzený k sedmadvacetiletému trestu odnětí svobody za pašování drog. Od té doby obdržela prezidentská kancelář stovky dalších žádostí, prezident další milost zatím neudělil.
Hlava státu také začátkem září poprvé využila svoji pravomoc vrátit zákon Parlamentu. Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu.
V dopise předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) tehdy napsal, že zrušení laických přísedících v soudních senátech v tak velkém rozsahu, a to i v trestních kauzách na okresních soudech, měla předcházet důkladnější analýza. Sněmovna nicméně v říjnu prezidentovo veto přehlasovala, novela tak začne od příštího roku platit.
Pavel také v létě rozhodl o každoročním pořádání výstavy českých korunovačních klenotů při příležitosti státního svátku sv. Václava, který připadá na 28. září. Letos byly klenoty k vidění od 17. do 30. září, prohlédnout si je přišlo přes 46.000 lidí.
Na domácí politické scéně prezidenta čekalo například rozhodnutí o vládní reformě penzí, po níž poroste o měsíc ročně do věkové hranice 67 let věk pro odchod do starobního důchodu. Od přespříštího roku se má deset let snižovat výpočet nových penzí, započítávat se bude každý rok menší část výdělku. Opoziční hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, podstatnou část podle nich asociálních úprav v penzích zruší.
Pavel o důchodové reformě zprvu jednal se zástupci vlády i ANO. Prezident po březnové schůzce oznámil, že se všichni shodli na tom, že věk odchodu do důchodu se bude muset ze současné hranice 65 let v budoucnu zvedat. Hnutí ANO ale následně shodu popíralo a další jednání ve stejném formátu odmítlo. Zdůvodnilo to tím, že někteří představitelé vlády v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) hodlají reformu prosadit bez ohledu na názor opozice.
Dva týdny před koncem roku se pak Pavel rozhodl přes výhrady své i svých poradců podepsat státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Prezidentovy výtky směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. Pavel řekl, že od premiéra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dostal osobní garanci, že schodek příští rok nebude vyšší, než je ten plánovaný.
S Fialou, předsedou ANO a bývalým premiérem Andrejem Babišem a místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem se letos prezident opět sešel k diskusi o české zahraniční a bezpečnostní politice. V hlavních principech podle hlavy státu politici nalezli shodu.
Pavel letos uskutečnil řadu návštěv. Hned v lednu odletěl do Izraele, který byl loni zasažen teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás, což vyústilo ve válku v Pásmu Gazy. Z Izraele odletěl prezident rovnou do Kataru, v květnu také navštívil Jordánsko, kam přivezl humanitární pomoc pro civilisty v Gaze.
Krátce před touto zahraniční cestou se Pavel zranil při pádu na motocyklu v malé rychlosti při nácviku jízdy v terénu na uzavřeném okruhu. Zranění nebyla vážná podle Hradu ani Ústřední vojenské nemocnice, kde tehdy zůstal prezident po nehodě přes noc preventivně na pozorování.
Kromě Blízkého východu zamířil Pavel také do Spojených států, v červenci mimo jiné na summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, v září na Valné shromáždění OSN v New Yorku. Účastnil se také summitu Trojmoří v Litvě, kde hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským mimo jiné o české muniční iniciativě na zajištění 500.000 kusů dělostřelecké munice pro Ruskem napadenou zemi do konce letošního roku.
Pavel dále navštívil Lucembursko, Rwandu, Švýcarsko, Rakousko nebo Francii. V Praze naopak přivítal například protějšky ze Slovenska Petera Pellegriniho, z Francie Emmanuela Macrona, z Jižní Koreje Jun Sok-jola nebo z Argentiny Javiera Mileie.
V říjnu prezident předal 56 státních vyznamenání. To nejvyšší, Řád bílého lva, udělil dvěma vojákům in memoriam, architektce Evě Jiřičné a choreografovi Jiřímu Kyliánovi. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, což je druhé nejvyšší vyznamenání, Pavel ocenil například papeže Jana Pavla II., diplomata Karla Kovandu nebo bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou.
Mimo tradiční slavnostní ceremoniál na Pražském hradě ocenil Řádem TGM bývalého amerického prezidenta Billa Clintona a generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který letos skončil ve funkci po deseti letech. Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva předal Pavel v červnu tehdy končící slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Ta českou hlavu státu ocenila Řádem bílého dvojkříže.
Pavel letos jmenoval další čtyři nové ústavní soudce – Milana Hulmáka, Jiřího Přibáně, Tomáše Langáška a Ditu Řepkovou. Za necelé dva roky ve funkci obměnil soud z více než dvou třetin. Místopředsedkyní Ústavního soudu se letos nově stala Veronika Křesťanová.
Kromě změn na Ústavním soudu se musel Pavel věnovat také několika personálním obměnám ve Fialově vládě. Novými členy kabinetu jmenoval ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška (TOP 09), pro místní rozvoj Petra Kulhánka a průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (oba STAN). Piráti opustili kabinet po odvolání Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj kvůli digitalizaci stavebního řízení.
