Jako důsledek války na Ukrajině přijala EU a země G7 řadu sankcí proti Rusku. Jednou z nich je zákaz nákupu, dovozu a transferu surové ropy a některých ropných produktů přepravovaných po moři z Ruska do EU. Zákaz platí od 5. prosince 2022 pro surovou ropu a od 5. února 2023 pro ostatní rafinované ropné produkty.
Zároveň EU zavedla tzv. zastropování cen ruské ropy. Jde o výjimku ze zákazu námořní přepravy ruské ropy a ropných produktů do třetích zemí, pokud je toto zboží zakoupeno za ceny ve výši cenového stropu nebo nižší.
Cenový strop pro barel surové ropy činí 60 dolarů. Cílem bylo připravit Putina o příjmy z prodeje ruské ropy. „Toto rozhodnutí omezuje prudký nárůst cen způsobený mimořádnými podmínkami na trhu a zásadně snižuje příjmy Ruska z ropy poté, co rozpoutalo svou nezákonnou válečnou agresi proti Ukrajině. Vede též ke stabilizaci světových cen energie a zároveň zmírňuje nepříznivé důsledky pro dodávky energie do dalších zemí,“ tvrdí Rada Evropské unie.
Temná flotila
Prohlášení rady nicméně už dávno není pravdivé. Pokud jsou v něčem Rusové dobří, pak je to v hledání způsobů, jak obcházet sankce a pravidla. Nejinak je tomu i u ropy, kde se cenový strop obchází pomocí celé flotily pochybných a přestárlých plavidel.
Říká se jim „stínová flotila“ nebo také „temná flotila“, a někdy také Putinovo „temné loďstvo“. Rusko se po ztrátě velkého evropského odbytiště potřebuje zoufale zbavit ropy, kterou nemá kde uskladnit, a to je i důvod nárůstu stínové flotily.
Každá loď na světě musí být registrována v některém státě, pod jehož vlajkou pluje a jehož pravidly se řídí. Některé státy umožňují zaregistrovat si loď pod svou vlajkou, i přestože tento stát a plavidlo toho mají pramálo společného. Typicky jsou to země jako Libérie, Panama, Marshallovy ostrovy, a nově také Gabon nebo Guinea-Bissau.
Západní pojišťovací společnosti dominující námořnímu pojištění (tzv. kluby) v minulosti opakovaně upozorňovaly, že zastropování ruské ropy nefunguje. Jejich asociace International Group Clubs varovala v dubnu 2024, že kvůli cenovému stropu na ropu odešlo z řad jejich klientů „kolem 800 tankerů“. Tyto postarší lodě dále operují pod vlajkou některé obskurní země a s pochybným pojištěním některé z třetích zemí nebo úplně bez pojištění, což by v případě nehody mohlo mít dalekosáhlé důsledky.
Tankery s ruskou ropou ji na moři přepumpovávají do dalších lodí nebo ji rovnou vozí do zemí jako Čína, kde se ropa zpracovává na naftu, benzín a další produkty, a ty se pak prodávají dál, včetně zemí G7, popisuje ve svém videu námořní expert a historik Sal Mercogliano z Campbellovy univerzity.
Hlavní motivací provozování stínové flotily jsou pochopitelně peníze. Obcházením sankcí si Rusové přijdou na výhodnější výkupní cenu než maximálně 60 dolarů za barel.
Hra kočky s myší
Existence temné flotily nezůstává ve světě bez odezvy. Evropská rada zavedla v červnu 2024 ve svém 14. souboru sankcí na ruskou ropu nová opatření zaměřená na konkrétní plavidla z pofiderního „Putinova loďstva“. Na sankcionovaná plavidla se vztahuje zákaz přístupu do přístavů a zákaz poskytování služeb.
EU dosud na černou listinu zařadila 79 plavidel, včetně tankerů přepravujících ruskou ropu a těch, které provádějí nebezpečné a nezákonné lodní praktiky, uvádí rada. 16. prosince bylo v rámci 15. souboru sankcí jmenováno dalších 52 nových lodí stínové flotily.
Jenže i takové sankce lze snadno obejít kotvením ve spřízněných přístavech a přesunem ropy z jednoho tankeru na druhý, což lze udělat přímo na moři. Navíc se za každý sankcionovaný tanker vynoří hned nějaký další.
Další problém, na něhož ve svém videu Mercogliano poukazuje, je, že ani USA, ani EU lodě ze stínové flotily systematicky neprověřují, natož aby jim ztěžovaly pohyb v mořích kolem svého území. Tankery s ruskou ropou tak mohou dále bez větších překážek proplouvat sem a tam.
Až se ucho utrhne
Protože součástí stínové flotily jsou i lodě neudržované, přesluhující či nevhodné pro daný účel, není divu, že se čas od času něco pokazí. Svědky toho jsme mohli být v polovině prosince 2024, kdy byly vážně poškozeny dva ruské tankery v Černém moři. Jeden se rozlomil na polovinu, druhý najel na mělčinu.
V obou případech se jednalo o menší říční lodě staré přes padesát let. Plavidla byla poškozena během bouře a rozlitá ropa zalila desítky kilometrů ruského pobřeží, uvedla státní média, která citovala agentura Reuters. Katastrofa má podle úřadů devastující dopad na místní ekosystém. Ruská federace vyhlásila 26. prosince kvůli úniku ropy v Černém moři celostátní nouzový stav.
Dva dny po havárii obou tankerů došlo k dalšímu incidentu, kdy třetí ruský tanker, tentokrát s nákladem mazutu, vyslal tísňové volaní v přístavu Kavkaz poté, co kapitán objevil, že loď má v přepravní nádrži prasklinu. Tentokrát se však případ obešel bez havárie a k úniku mazutu nedošlo.
Mercogliano poukazuje na to, že zničené tankery jsou navrženy pro říční dopravu a tomu odpovídá i jejich konstrukce. Tato plavidla nejsou vhodná pro námořní přepravu a ani neměla povolení k mezinárodnímu provozu. Expert se proto domnívá, že tyto malé tankery se chystaly vyložit ropu buď na některém z pobřežních přístavů v Azovském či Černém moři, anebo ji chtěly přepumpovat přímo na moři do jiného, většího tankeru.
Úmyslné poškození?
Mořské tankery používané v rámci stínové flotily Ruska sice nejsou zdaleka tak staré jako ty říční v Černém moři, jsou s nimi však jiné problémy. Světová média v posledních dnech reportují o případu tankeru převážejícího ruskou ropu, který poškodil 25. prosince podmořské elektrické a telekomunikační kabely tím, že táhl kotvu po mořském dně.
Tanker s názvem „Eagle S“, registrovaný na Cookových ostrovech, byl krátce po incidentu zadržen finskou pobřežní stráží, která loď 28. prosince přesunula do finských vod pro důkladnější vyšetřování, které je prozatím charakterizováno jako sabotáž. Místní úřady mají za to, že tanker je součástí stínové flotily Ruska, informovala agentura Reuters. Zda šlo o záměrné poškození, dosud není známo.
Případ vyvolal ostrou rétoriku na straně některých evropských států. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v souvislosti s několika poškozenými kabely v Baltském moři varovala před ruskou stínovou flotilou a vyzvala k dalším protiruským sankcím, informovala 28. prosince německá tisková agentura DPA.
Britský server Lloyd’s List specializovaný na námořní dopravu napsal, že na palubě tankeru Eagle S, který je podezříván z porušení jednoho z kabelů a nad kterým tento týden převzaly kontrolu finské úřady, se našlo „špionážní vybavení“.
Estonsko zahájilo námořní hlídky na ochranu podmořského kabelu dodávajícího elektřinu z Finska, uvedl 27. prosince ministr obrany Hanno Pevkur. V samostatném prohlášení pak prohlásil, že Tallinn chce vyslat jasný signál, že je připraven chránit své energetické spojení s Finskem vojenskými i nevojenskými prostředky.
Podle serveru Euronews hodlá skupina evropských přímořských národů jako Polsko, Dánsko, Švédsko nebo Velká Británie zavést inspekce podezřelých tankerů ve svých vodách. Úřady mají prověřovat, zda lodě mají patřičné pojištění pro své podnikání.
