… aneb jak se zesměšnit mylnou předpovědí. Firmy potřebují plánovat, vycházet z migračních trendů, postojů místní komunity a z vyhlášení politiků nadcházejících vlád. A tak jsem si dovolil…
Komentář
Obtížnější tematickou oblast pro předpověď si těžko vybrat. Nacházíme se právě na prahu velkých změn. V USA se za pár dní ujme úřadu Donald Trump a naděje většiny obyvatel západního světa se upínají k jeho vládě, která má zastavit sebevražedný trend ilegální migrace ničící euro-americkou civilizaci.
Pokusím se nastínit několik předpovědí, které mi můžete za rok omlátit o hlavu. Naštěstí nejsem politik, který musí voličům něco slibovat, případně vsázet. Moc se mi totiž líbí idea, že by před volbami museli kandidáti na své sliby vsadit a my bychom je pak mohli podle toho posuzovat – do jaké míry sami věří svým slibům.
1. Země Západu zásadně zpřísní imigrační pravidla
Argentinský prezident Javier Milei, kterému se docela daří s rozsáhlými ekonomickými reformami, nedávno představil také reformu imigračních pravidel. Ta zpřísňuje podmínky pro vstup do země, rozšiřuje seznam deliktů, za které může být imigrant vyhoštěn, a umožňuje univerzitám a státním zdravotnickým zařízením vybírat poplatky od cizinců. Vychází z principu, že úkolem vlády je hájit především zájmy vlastních občanů a že usadit se v cizí zemi je privilegium, ne právo.
Podobné změny lze čekat v USA a některých zemích Evropy. Naše vláda jde naopak proti tomuto trendu a bude to imho jedním z důvodů, proč ve volbách neuspěje – pokud se neuchýlí k podvodům s korespondenčními hlasy nebo nedojde ke zrušení voleb za pomocí tajných služeb jako v Rumunsku.
2. Diverzifikace přístupu členských zemí EU k migraci
Unijní migrační politika přestane prakticky existovat. Členské země se začnou více odlišovat ve svém přístupu k pracovní migraci i azylové politice. Děje se to už teď. Maďarskou cestu začnou následovat další země. Mezi prvními tipuji Nizozemí, Itálii, Dánsko, Švédsko, Polsko, Rakousko nebo Slovensko. Německo čekají po novém roce předčasné volby (a brzy možná i Francii) a nová vláda začne pravděpodobně klást větší důraz na deportaci ve spolupráci se zeměmi, kterým poskytuje rozvojovou pomoc. Vznikne-li vláda alespoň tolerovaná AfD, půjde to o to rychleji. V opačném případě bude Německo pískat jako Papinův hrnec s čekáním na výbuch.
V řadě zemí se začne veřejně debatovat odstoupení od Evropské úmluvy o lidských právech, příp. její reforma. Některé země se začnou připravovat na trvalou ochranu státních hranic ve spolupráci se svými sousedy.
3. Asimilace místo integrace
Integrace měla znamenat „začlenění do většinové společnosti při zachování vlastních kulturních specifik“. Jenže se ukázalo, že specifika některé minority jsou neslučitelná s životem většinové společnosti. Tento přístup zatím vede k existenci paralelních společností a ke střetům tam, kde musí většina s menšinou často komunikovat. Proto si myslím, že se v evropských zemích postupně začneme vracet k vyžadování asimilace, tedy přijetí jazyků a kultur většiny – tak jako se v tavícím kotlíku Ameriky rozpustili příchozí, kteří se přizpůsobili většinové společnosti, aniž by nutně museli zapomenout na svoje zvyky a obyčeje.
4. Zaměstnávání cizinců se firmám prodraží
Pro rok 2024 už platil vládou navýšený počet kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí o 20 000 ročně. Nejvíce se navýšení kvót týkalo pracovníků z Ukrajiny – např. v Programu kvalifikovaný zaměstnanec byl pro ně vyhrazeno 11 000. V tomto ohledu pracovním trhem jistě zahýbá, zda dojde k ukončení bojů na Ukrajině a do jaké míry budou pokračovat úlevy a zvýhodnění pro zdejší ukrajinské uprchlíky. Zákon prodlužující jejich podporu zvaný Lex Ukrajina se má v lednu projednávat v Senátu a myslím, že o něm bude ještě velká debata kvůli dvěma neústavním přílepkům.
Podle průzkumu Hospodářské komory ze září zaměstnává pracovníky ze zemí mimo EU zhruba polovina českých firem. Dlouhodobě volají po tom, aby se kvóty na zaměstnance ze zemí mimo EU dále navyšovaly. To však může mít háček.
Minimální kritérium 1,2 násobku zaručené mzdy se má změnit na 1,4 násobek mzdy minimální. Vzhledem k očekávanému růstu minimální mzdy by to mohlo znamenat navyšování mezd o tisíce měsíčně. O konečném nastavení se stále jedná. Pro firmy by to mohlo znamenat navýšení nákladů na zaměstnance až o miliony měsíčně. Navíc lze od nové vlády očekávat spíše zpřísnění pravidel pro zaměstnávání cizinců. Zvlášť pokud dojde ke zvýšení nezaměstnanosti, což je při neochotě Evropské komise revidovat Green Deal vysoce pravděpodobné.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
