Bezpečnost Evropské unie ve všech dimenzích, tedy vnější, vnitřní, informační, ekonomická, energetická, potravinová, ale zdravotní. To bude hlavním tématem polského půlročního předsednictví v Radě EU, které začíná dnes. Poláci přebírají předsedání Evropské unie po Maďarech a chtěli by pokročit v mnoha oblastech, například i v přibližování Ukrajiny směrem k EU. „Budeme Evropské unii předsedat v době extrémních výzev, jedna válka zuří hned vedle nás, druhá o něco dále, vlády v Evropě i ve světě se mění,“ uvedla v prosincové debatě s novináři v Bruselu velvyslankyně Polska při EU Agnieszka Bartolová s odkazem na nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nastoupí do funkce 20. ledna. I šéf polské vlády Donald Tusk nedávno zdůraznil, že Varšava bude sedmadvacítce předsedat v náročném období. Připomněl v této souvislosti právě krize na Ukrajině, na Blízkém východě nebo současný dramatický vývoj v Gruzii.
Očekává se, že v dění kolem Ukrajiny by Polsko, které je velkým spojencem Kyjeva, mohlo hrát významnou roli. V únoru uplynou tři roky od zahájení ruské agrese a v plánu je v této době přijetí již šestnáctého balíku unijních sankcí, který by měl být vůči Moskvě velmi tvrdý a výrazně Rusko zasáhnout.
Tusk v polovině prosince uvedl, že jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o možnosti rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině v případě příměří, nicméně dodal, že Varšava v současnosti „žádné takové akce neplánuje“. Předseda polské vlády rovněž řekl, že mírová jednání s Ukrajinou by mohla začít „v zimě tohoto roku“. „Naše předsednictví (EU) bude zejména spoluzodpovědné za to, jak bude vypadat politická scéna, možná i za to, jak bude vypadat situace během (mírových) jednání,“ uvedl. V souvislosti s případnými rozhovory je základní vzkaz Varšavy jasný: žádná mírová jednání o Ukrajině bez Ukrajiny.
„Lidé chtějí stabilitu a bezpečnost. A chtějí to po Evropské unii. I proto se naše předsednictví zaměří na bezpečnost v různých dimenzích, vnější, vnitřní, informační, ekonomickou, energetickou, potravinovou, ale i zdravotní,“ uvedla velvyslankyně Bartolová. Pod pojem bezpečnost patří i zvýšení obraných kapacit evropského zbrojního průmyslu, o kterém se v poslední době velmi mluví. Vnější bezpečnost ale zahrnuje i rozšíření nynější sedmadvacítky, kde chce Polsko uplatňovat „zeměpisně velmi vyvážený přístup, který je založený na zásluhách“. „Doufáme, že budeme moci naši agendu posouvat dál od prvního dne předsednictví až do posledního,“ dodala polská velvyslankyně.
Během belgického předsednictví v první polovině roku 2024 se podařilo dojednat oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Následně začal takzvaný screening, tedy proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem, kdy je posuzována národní legislativa a identifikovány oblasti, kde je potřebné národní legislativu sladit s legislativou unijní, tzv. acquis. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Je přitom možné, že tento screening bude dokončen právě během polského předsednictví.
Velkým tématem pro mnoho států, včetně Česka, je migrační problematika, zejména změna návratové politiky. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém dopise lídrům EU před prosincovým summitem slíbila, že unijní exekutiva připraví do března návrh pravidel zajišťujících rychlejší vracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Komise rovněž prověřuje možnosti, jak zřídit návratová centra pro migranty v mimounijních zemích.
K lepšímu zvládání migrace a efektivnějším kontrolám by měl vést i letos schválený migrační pakt. Polsko ale hlasovalo proti němu a přijaté pravidla kritizuje. „Pakt z roku 2016 podle nás nereaguje na současné výzvy, například ty, kterým čelíme na východě Polska,“ uvedla k tomu velvyslankyně Bartolová. Polsko podle ní na hranicích čelí hybridní válce ze strany Běloruska a Ruska, které proti zemím EU využívají běžence z krizových zemí a „pakt na to neodpovídá“. Neznamená to ale, že Poláci budou migrační pakt nějak blokovat. „Jako předsednictví budeme na technické úrovni dělat, co je potřeba, jsme honest broker, tedy nestranný moderátor jednání, máme své vlastní pozice, ale neznamená to, že budeme něco narušovat,“ dodala polská velvyslankyně při EU.
Důležitým tématem bude i energetická bezpečnost a to ze dvou úhlů pohledu. Na jednu stranu je třeba, aby Evropa více diverzifikovala svůj energetický mix a zbavila se závislosti na Rusku. Na druhou stranu je třeba zajistit dostupné energie pro lidi i podniky. V této souvislosti zmínila Bartolová zejména velké rozdíly v cenách energií mezi EU a USA, ale i uvnitř Evropy.
Česko a Itálie s podporou dalších zemí, včetně právě Polska, vyzvaly již v listopadu Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Právě i na téma problémů v automobilovém průmyslu se chce Varšava zaměřit, polské předsednictví chce ale i obecně řešit zmírnění veškeré zátěže a břemen, kterou jsou na evropské podniky uvalovány. „Myslíme si, že bychom měli přejít od trestů a povinností k pobídkám a podnětům, například i v zemědělské politice,“ uvedla polská velvyslankyně při EU.
Autorem loga předsednictví je slavný polský umělec Jerzy Janiszewski, který v roce 1980 vytvořil i logo odborového hnutí Solidarita. „Návrh loga polského předsednictví byl inspirován nedávnou polskou historií. Symbolizuje znovuzrození polské demokracie a občanské společnosti, navrací se zpět k nejlepším tradicím odborového svazu Solidarita a vyzdvihuje návrat Polska do hlavního proudu v evropské debatě,“ píše se na stránkách polského předsednictví. „Polská vlajka uprostřed nápisu Evropská unie symbolizuje současnost a zdůrazňuje obrovské nadšení Poláků vůči EU a také vedoucí postavení Polska, pokud jde o evropskou integraci,“ dodává text. Janiszewski byl autorem loga i předchozího polského předsednictví v roce 2011.
