Sedm týdnů zbývá v Německu do předčasných parlamentních voleb. Po vánoční přestávce dnes začíná horká fáze předvolební kampaně, která bude v mnoha ohledech neobvyklá. Poprvé za téměř 40 let se bude odehrávat v zimních měsících a počasí by mohlo podle německých médií ovlivnit i účast v den hlasování 23. února. Volit budou Němci poprvé podle nového volebního zákona, který má omezit bobtnání Spolkového sněmu.
Zimní volby
Loni v listopadu se po téměř třech letech u moci v Německu rozpadla koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), v jejímž čele stál kancléř Olaf Scholz. Vyústily tak spory, které strany vedly především o hospodářskou a finanční politiku. V prosinci Scholz požádal Spolkový sněm o důvěru, kterou nedostal. Prezident Frank-Walter Steinmeier následně rozpustil sněm a vypsal předčasné volby na konec února. V řádném termínu se měly konat až na konci září.
Úřady i politické strany začaly v závěru loňského roku s hektickými přípravami na volby. Předsedkyně celostátní volební komise Ruth Brandová dokonce v určitém okamžiku vyjádřila obavy, že se je nepodaří v tak krátkém čase uspořádat, mimo jiné kvůli nedostatku papíru na volební lístky. Strany musely narychlo sestavovat kandidátky a sepisovat volební programy. V následujících týdnech se uskuteční řada předvolebních stranických sjezdů a několik televizních debat volebních lídrů. Poslední před hlasováním je naplánovaná na čtvrtek 20. února.
Průzkumy favorizují konzervativce, SPD ztrácí podporu
Po vánočních svátcích dnes začala ostrá fáze předvolební kampaně. S nejlepšími vyhlídkami na vítězství do ní vstupuje opoziční konzervativní unie CDU/CSU, kterou vede jako kandidát na kancléře Friedrich Merz. Podle nedělního průzkumu agentury YouGov by unie mohla získat 30 procent. Konzervativci v kampani slibují zlepšení hospodářské situace, v posledních dnech ale přitvrzují také v migrační a azylové politice. Podle některých německých médií tak činí mimo jiné v reakci na prosincový útok na vánoční trhy v Magdeburku, který si vyžádal šest obětí a téměř tři stovky zraněných. Podezřelým z jeho spáchání je 50letý lékař ze Saúdské Arábie žijící v Německu.
O obhajobu své funkce se pokusí kancléř Scholz, který vede do voleb svou sociální demokracii mimo jiné se slibem nastartování hospodářského růstu. Příliš nadějí, že opět usedne v čele německé vlády, mu ale průzkumy nedávají. SPD by podle nedělní sondáže YouGov dostala jen 18 procent hlasů. Před ní by s 19 procenty skončila na druhém místě Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou. S ní ale ostatní strany odmítají spolupracovat.
Intenzivně se už nyní v Německu spekuluje i o tom, jak by mohla vypadat budoucí koaliční vláda. Debata se točí především kolem dvou menších stran Scholzovy zkrachovalé trojkoaliční vlády: Zelených a FDP. Zatímco strana Zelených naznačuje, že je ochotna po volbách jednat o spolupráci s CDU/CSU, především předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder proti takzvané černo-zelené koalici ostře brojí. Vzhledem k tomu, že jednobarevná vláda CDU/CSU je nyní krajně nepravděpodobná, konzervativci už nyní opatrně nabízejí spolupráci liberálům z FDP. Ti jsou jim programově nejbližší, především v hospodářské oblasti. FDP by o koalici s CDU/CSU rovněž stála, v průzkumech se ovšem dlouhodobě pohybuje pod pěti procenty, a není tedy jasné, zda se do parlamentu dostane.
Jisté je nyní jen jedno: letošní venkovní volební kampaň na ulicích a náměstích německých měst se bude odehrávat za ztížených povětrnostních podmínek. Naposledy se volby do Spolkového sněmu v zimě konaly v roce 1987, kdy připadly na 25. ledna. V následujících letech si Spolkový sněm v povoleném rozsahu zkracoval volební období vždy o několik týdnů, a dosáhl tak návratu volebního termínu na podzim. Od roku 1998 se konaly volby vždy v září. Zkušenost ze zimních voleb před 38 lety je pro Německo výstrahou. Kvůli a sněhu a náledí totiž tehdy řada lidí k volbám nepřišla, týkalo se to především seniorů, a volební účast byla nejnižší od roku 1949.
Nadcházející volby budou výjimečné také tím, že budou první po reformě volebního práva. Jejím cílem bylo zastavit bobtnání parlamentu způsobeného komplikovaným systémem takzvaných vyrovnávacích a převislých mandátů. Zatímco v letech 2002 až 2005 měl Spolkový sněm 601 poslanců, po posledních volbách z roku 2021 jich bylo už 736. Reforma přijatá v roce 2023 Scholzovou vládou má trvale omezit počet poslanců na 630. CDU/CSU, která zřejmě povede příští vládu, ale už avizovala, že chce volební reformu zrušit.
