Komentář
Čínská ekonomika slábne a čínský vůdce Xi Jinping je pod tlakem. Snaží se zpřísnit kontrolu nad ekonomikou a současně čistí armádu, ale tyto kroky mohou situaci ještě zhoršit a jeho autorita se ocitá pod stále větším drobnohledem.
Čínská ekonomika se za Xiova vedení potýká se značnými problémy, včetně neudržitelného zadlužení, krize na trhu s nemovitostmi a slabé spotřebitelské důvěry. Xiho upřednostňování státem řízeného průmyslového růstu před zásadními reformami – jako je zvýšení spotřebitelských výdajů a restrukturalizace dluhů místních samospráv – tyto problémy ještě zhoršilo. Spotřebitelské výdaje tvoří pouze 39 % HDP, zatímco ve Spojených státech je to 68 %, což poukazuje na omezenou úlohu domácí poptávky při podpoře růstu.
Čína se také potýká s 11 biliony dolarů v mimobilančních půjčkách místních vlád, což zvyšuje celkový dluh v poměru k HDP na téměř 300 %. Tento dluh v důsledku centralizovaného úsilí Komunistické strany Číny (KS Číny) o stimulaci růstu prostřednictvím financování místní samosprávy vytlačuje soukromé investice a oslabuje inovace. Upřednostňování státem podporovaných firem a vývozu před soukromým podnikáním brání udržitelnému hospodářskému rozvoji.
Navzdory Xiovým snahám o zpřísnění kontroly, včetně vojenských čistek, čínská ekonomika nadále klesá. Jeho politika posunula zemi směrem k centralizovanějšímu systému, což oslabilo soukromý sektor a prohloubilo zranitelnost ekonomiky namísto toho, aby podpořilo soukromou ekonomiku zaměřenou na spotřebu, kterou kdysi sliboval.
V reakci na ekonomické problémy a potenciální výzvy druhého Trumpova prezidentství, včetně obnovení obchodních omezení, se Xi zaměřil na snížení závislosti na západních technologiích, rozšíření průmyslových dodavatelských řetězců a podporu globální závislosti na čínském zboží. Tato strategie zahrnuje stimulační balíček v hodnotě 411 miliard dolarů, který dále nafoukl veřejný dluh. Věrna svému státně orientovanému přístupu KS Číny výrazně dotuje klíčová průmyslová odvětví, jako jsou polovodiče a elektromobily, aby ovládla globální trhy. Tento důraz na státní podniky však potlačil soukromý sektor, což se projevuje klesajícím podílem soukromých společností mezi předními čínskými korporacemi.
Hospodářská situace Číny se podobá „ztracenému desetiletí“ v Japonsku, které se vyznačovalo silným poklesem v odvětví nemovitostí, jež tvoří 30 % HDP. Čínští developeři jako Evergrande a Sunac Holdings nespláceli úvěry, zastavili projekty a přibližně 9 milionů domů zůstalo neobydlených. To se podobá kolapsu japonské realitní bubliny, který vyvolal dlouhodobou stagnaci.
Problém ještě zhoršuje riziko deflace spotřebitelských cen v Číně, což odráží boj Japonska s poklesem cen. Spolu s vysokou nezaměstnaností mladých lidí, klesající důvěrou investorů, stárnutím populace a velkou závislostí na vývozu tyto problémy naznačují možnost dlouhodobé hospodářské stagnace.
Xiovo upevnění moci umožnilo KS Číny upřednostnit politickou stabilitu před hospodářskou výkonností, což odráží širší strategii kontroly. Tento posun je patrný ve skromném 5% růstovém cíli stanoveném na Celostátním shromáždění lidových zástupců v roce 2024, což je méně než polovina toho, co bylo před Xiovým prvním funkčním obdobím. Zaměření na stabilitu umožňuje Xiovi prosazovat reformy zaměřené na přechod k pomalejšímu a udržitelnějšímu modelu růstu, který klade důraz na technologickou soběstačnost, revizi regulace a přerozdělování bohatství v rámci programu „společné prosperity“.
Xi obnovil své protikorupční úsilí v rámci komunistické strany a vyzval členy, aby „obrátili nůž dovnitř“ a bojovali proti nesprávnému jednání a porušování disciplíny. Navzdory více než desetiletému úsilí zůstává korupce hluboce zakořeněná, zejména v armádě. Nedávné čistky dvou bývalých ministrů obrany za „závažné porušení kázně“ a probíhající vyšetřování admirála Ústřední vojenské komise poukazují na přetrvávající problémy při vymýcení systémové korupce.
Současně se zpřísňováním kontroly nad ekonomikou Xi zintenzivňuje zásahy proti zkorumpovaným úředníkům. Jen v roce 2023 bylo za různé prohřešky potrestáno přibližně 2,3 milionu úředníků, včetně 610 000 členů strany. Mezi nimi bylo 49 vysokých úředníků na úrovni náměstků ministrů nebo vyšších.
V prohlášení zveřejněném v časopise Qiushi zdůraznil Xi důležitost boje proti zájmovým skupinám a mocenským organizacím, které využívají nebo korumpují členy strany. Uznal, že vzhledem k tomu, že KS Číny čelí měnícím se výzvám, jsou vnitřní konflikty a problémy nevyhnutelné a vyžadují proaktivní opatření k udržení disciplíny a zajištění životaschopnosti strany.
Xi sice tyto protikorupční snahy rámuje jako prostředek k posílení KS Číny, ale jejich rozsah a působnost naznačují další motiv: odstranění politických oponentů. Ohromující počet potrestaných úředníků však poukazuje na přetrvávající korupci a opozici ve straně navzdory Xiově agresivní kampani za jejich vymýcení.
Neobvyklý vývoj v čínském politickém a vojenském vedení dále podtrhuje možné trhliny v Xiově kontrole. Zatčení Miao Huaa, klíčového spojence a vysoce postaveného člena Ústřední vojenské komise, poukazuje na možné vnitřní boje o moc. Načasování zatčení – v době Xiovy nepřítomnosti na mezinárodních summitech – a jeho vysoce medializovaná povaha vyvolaly spekulace, že Xi nemusí mít nad vyšetřováním plnou kontrolu, což signalizuje možné posuny v mocenské dynamice KS Číny.
Zvěsti o dalších čistkách v armádě a marginalizaci Xiových spojenců naznačují rostoucí nesouhlas uvnitř Lidové osvobozenecké armády. Xiovy rozsáhlé vojenské reformy a čistky údajně vyvolaly značnou nespokojenost, zejména mezi těmi, kteří se jeho politice brání. V rámci KS Číny omezily protikorupční kampaně a Xiovo upevňování moci politické manévrování, posílily napětí mezi stranickými kádry a podnítily potenciální frakční soupeření.
Tuto vnitřní nestabilitu umocňují vnější a ekonomické tlaky. Zpomalující se ekonomika a zvýšené geopolitické napětí, zejména ve vztazích se Spojenými státy, napínají pozici Číny. Návrat zvoleného prezidenta Donalda Trumpa a jeho tvrdá politika by mohly zhoršit ekonomické problémy a dále podkopat čínský model růstu založený na vývozu. Tyto vnější tlaky spolu s domácími boji hrozí prohloubením nespokojenosti veřejnosti a zesílením frakční rivality uvnitř KS Číny a její armády.
Xi je stále více pod drobnohledem, protože se potýká s rostoucími problémy. Jeho schopnost udržet si kontrolu závisí na zvládnutí domácího frakcionářství, řešení ekonomické zranitelnosti a zmírnění rostoucí nespokojenosti veřejnosti. Zvětšující se propast mezi jeho centralizovanou autoritou a efektivitou řízení však vyvolává vyhlídky na politickou nestabilitu a potenciální problémy s jeho pokračující dominancí v rámci KS Číny.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
